O záměně pacientek na Bulovce musíme vědět víc, nabádá etik Marek Orko Vácha

„Druhý krok, který se ale nestal, je vyvodit důsledky a podívat se, co udělat, aby se něco podobného už neopakovalo. Věřím, že o tom teď na Bulovce přemýšlejí – ale nikdo další vlastně stále neví, co se přesně stalo,“ doplňuje s tím, že třetím krokem by měl být postih zdravotníka, který se provinil. Zatím totiž z Bulovky zaznělo jen to, že nic špatného neudělali, ale člověka, který za to byl zodpovědný, jsme odstavili od práce.  

Čtěte také

Komunikace jako klíč. Hledáme poučení z výměny pacientek na Bulovce

„Je velmi jednoduché říct, že jsme všichni dobří, pracujeme výborně a jeden z nás tedy pochybil – rozvážeme s ním pracovní poměr, případně ho potrestáme. To znamená: ,chceme vidět krev‘, ale hlavně zachovat, že všichni lékaři i sestry jsou skvělí.“

„Přestože stále nevíme, co se doopravdy stalo, tak obvykle jde o chybu systému, respektive pak zjistíme, že systém můžeme vylepšit tak, aby se to příště nestalo.“

Jako příklad pak Vácha uvádí to, co říká i medikům: „Zdravotní sestra vede seniora, ten jí vyklouzne, spadne a zlomí si krček stehenní kosti. Hrozné. Je to pochybení a ta sestra udělala chybu, takže jí musíme nějak potrestat. Když si ale ředitel nemocnice nechá udělat statistiku, zjistí, že na stejném místě chodby padají nemocní nějak často. Řešením tak není potrestání sestry, ale dát tam protiskluzový koberec,“ vysvětluje Vácha.

Chybovat je lidské, ale...

„Je totiž snadné potrestat někoho, kdo opravdu pochybil, ale to se stává občas všem, chybovat je lidské. Spíš je to v nemocnici potřeba zařídit tak, aby k tomu nemohlo znovu dojít,“ nabádá etik a kněz.

Čtěte také

Záměnu pacientek, která vedla k interrupci, vyšetřuje policie. Bulovka je připravená poskytnout odškodnění

Na Bulovce tak nebylo podle něj zřejmě porušeno pravidlo etiky, ale komunikace. „Je totiž zásada, že každého pacienta identifikujeme pomocí dvou identifikátorů. To znamená, že se zeptám, jak se jmenuje a pak na to, kdy se narodil. A pak vím, s kým mám tu čest.“

„A děláme to vždy, když odebíráme biologický materiál, dáváme léky, provádíme transfúzí krve a také u všech diagnostických a léčebných procesů – to je definice. Také pacientům dáváme identifikační náramek apod. Na Bulovce ale evidentně něco zásadního selhalo.“

„Protože se nemůže stát, abych jako lékař nebo sestra zavolal do čekárny jméno, a je to ten, kdo se zvedne. Nikdy se pak jako identifikátor nesmí používat číslo pokoje ani postele.“

Čtěte také

Na Bulovce poškodili pacientku, jejího manžela a plod, ale nelze mluvit o dítěti, říká právní expert

Etik a kněz věří, že se časem snad dozvíme víc, například pokud se to dostane až před soud. „A já je vědět opravdu chci – ne proto, že bych byl senzacechtivý, nebo že by to toužil rozmazávat. Chci o tom mluvit se studenty.“

„Je tady ještě jedna zásada, a to ve chvíli, kdy chybu oznamujeme pacientovi a z etických i právních důvodů nikdy nesmíme lhát. Pacientovi řekneme, co se stalo, omluvíme se a pak ještě dodáme, co všechno ta nemocnice udělá, aby se něco podobného už nikdy neopakovalo.“

Na takové sdělení si vždy musí najít dostatek času, vhodné místo a dát prostor i na otázky.

Jak by měl lékař mluvit s pacientem v případě oznámení vážné nemoci? Proč lékař nesmí lhát, ale celou pravdu říkat nemusí? Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory Renaty Kalenské.