Kdybychom rozvolňovali příliš rychle, přijde druhá vlna pandemie. Lepší cesta je chytrá karanténa, míní biochemik Konvalinka

„Virus se objevil v listopadu loňského roku a dodneška máme několik tisíc jeho sekvencí. A postupně se objevují desetitisíce různých malých mutací. Což je úplně normální,“ upozorňuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

Čtěte také

Jak dlouho nás bude ještě koronavirus trápit? Obávám se, že dlouho. Rok, možná rok a půl, odhaduje virolog Plevka

„Je to způsobeno tím, že virus neustále replikuje, vytváří svoje vlastní kopie. A to pomocí enzymu, který ale dělá chyby. To je velmi důležité, protože se pak vytváří spousta virových variant, z nichž se selekcí vyberou ty, které mají nejlepší fitness. Znamená to, že v konkrétní populaci je pak virus nejlépe přizpůsoben a nejvíce se tam množí,“ vysvětluje biochemik.

Lze to podle něj popsat tak, že mutace udržuje vir při životě, ale v jiné podobě, což může komplikovat léčbu. „Vznikají skoro až nová virová species, která v léčeném pacientovi mohou přežívat. Různé viry to dělají různě. Zkoumali jsme to na viru HIV, který mutuje ještě více než ostatní. Máme tam desítky různých virostatik, velmi účinných, ale vakcína se nikdy nepovedla vytvořit, což je malinko varující informace. Třicet let se na ní pracuje, investovaly se miliardy dolarů…,“ varuje.

Nechce nás zabíjet, jsme hostitelé

Konvalinka vysvětluje, že virus nemá zájem na tom, aby lidi – své hostitele – zabíjel. „Skutečnost, že viry jsou smrtelné, je způsobena právě tím, že od hostitele, na kterého jsou zvyklé, například na netopýry či luskouny, kterým to nevadilo, se omylem dostaly na jiného hostitele, s jehož imunitním systémem nejsou srostlé takže nám škodí. A mutace mohou vést k tomu, že se přizpůsobí tak, že budou méně patogenní,“ míní vědec.

Čtěte také

Velká studie promořenosti koronavirem v Česku. Jak ovlivní náš život v příštích měsících?

Podle něj je velmi pravděpodobné, že patogenita koronaviru bude klesat. „Když budeme omezovat distanci mezi lidmi, dramaticky léčit a vyřazovat z oběhu nejpatogennější viry, může se stát, že vyselektujeme viry, které budou mít větší infektivitu, ale menší patogenicitu. Takže ho vlastně můžeme vychovat, aby byl méně patogenní. Ale je to spekulace,“ upozorňuje.

Dodává zároveň, že je pravděpodobné, že se většina virů nebo bakterii, které způsobovaly epidemie ve středověku a vybíjely mnoho lidí, postupem doby staly méně patogenními. „Možná, a je to opět spekulace, to platí i u veliké pandemie španělské chřipky. Tam se staly pravděpodobně dvě věci. Zemřelo a bylo nakaženo tolik lidí, že se virus už neměl, kde šířit. A současně nakumuloval mutace, které způsobily, že byly méně patogenní. On se totiž šířil dál, byl tady až do roku 1957, kdy ho nahradila asijská chřipka,“ popisuje biochemik.

Druhá vlna

Někteří epidemilogové a další vědci varují před druhou – a ještě horší – vlnou pandemie koronaviru, která může přijít v zimě. Jak poznáme, že koronavirus zaútočí?

Čtěte také

Vláda zaspala, všechno dělá pomalu. Nutně potřebujeme chytrou karanténu, vyzývá ekonom Münich

„Teď jsme šlápli na brzdu. Zabrzdili jsme rozvoj virové epidemie, a to byl úspěch. Je ale otázka, jestli to znamená, že můžeme ihned rozvolnit. Já jsem zastáncem toho, že ne,“ říká.

„Nebezpečí je v tom, že kdybychom příliš rychle a nekontrolovaně všechno rozvolňovali, počty zase začnou narůstat a přijde druhá vlna. Souvisí to s promořeností a s tím, kolik lidí už vlastně bylo infikováno a může mít protilátky,“ vysvětluje.

„Jsem přesvědčen, že existuje třetí cesta – chytrá karanténa. Tedy sledovat, hodně testovat a pečlivě to držet pod kontrolou. A nás ostatní, kteří nejsme infekční, nechat normálně žít,“ dodává Jan Konvalinka.

Existuje několik základních typů koronaviru? Může se stát, že na každý z druhů viru může fungovat jiný lék? Bude vir mutovat cestou nepříznivou pro člověka? Vznikl koronavirus přirozenou cestou nebo lidskou rukou? Poslechněte si celý rozhovor s docentem Janem Konvalinkou. Ptala se Barbora Tachecí.