Testy na plošné testování jsou certifikované v Belgii. Spekulace o jich validitě přišly dřív, než jsme je vybrali, říká spoluautor studie Šedo

„Svým rozměrem se epidemiologická studie vymyká tomu, co u nás zatím známe,“ říká v Interview Plus lékař a děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo.

„Studie byla designována velmi ambiciózně, protože se zaměřuje na různé typy populace. Jak na tu průřezovou, tak na charakteristické jednotlivé geografie, které se mezi sebou liší epidemiologickou situací. Taky (tam máme) skupinu chronicky nemocných, kteří tvoří ohroženou kohortu, a rádi bychom věděli, jak se i na nich zatím projevuje promořenost covidem-19,“ vysvětluje.

Čtěte také

Co zjistí plošné testování? Dozvíme se, jaká je kolektivní imunita, předpokládá hlavní hygienička Rážová

Proč se má testovat taky zhruba 1500 dětí? „Protože jsme chtěli pokrýt celé věkové spektrum, od dětské kohorty po mladší dospělé, starší dospělé a seniory. Je to jeden z příslibů této studie, která pomůže odhalit, jak je populace promořená i s přihlédnutím k věku,“ odpovídá.

Pokud má srovnat podobné testování v okolních zemích, tak říká: „Někde budeme zjišťovat rychlé protilátky, někde bereme plnou krev, aby se daly dělat složité analýzy a k tomu vnitřní kontrola. Je to velmi široký záběr, který je ve srovnání s tím, co udělali ve světě, unikátní.“

Každý z nás je podle Šeda vystavený jiným epidemiologickým podnětům, má jiný životní styl a samozřejmě i biologii. „Musíme vědět, jestli některou ze skupin (onemocnění) postihlo víc, nebo míň… O bezpříznakovém průběhu se toho hodně řeklo, ale stále není zmapované.“

Čtěte také

Testování promořenosti obyvatel v Česku bude seriózní práce, věří biochemik Konvalinka. Obává se ale, že optimistická čísla kolem 30 % nepřinese

Když pak některá ze skupin „vyjde“ jako méně ohrožená, nebylo by nutné ji podrobovat tak drakonickým opatřením a omezením, jako v případě těch ohrožených. U dětí pak chtějí vědci zjistit, „jestli mohou být zdrojem, který by ohrožoval starší populaci prarodičů.“ 

Jsou testy spolehlivé?

A co testy? Opravdu budou spolehlivé? „Zaujalo mě, že asi tři týdny předtím, než byly testy vybrány, tak se objevily informace, podle kterých jsou nespolehlivé. To mi přišlo jako velmi neobvyklé,“ odpovídá.

Odborníci prý nepoužívají termíny jako spolehlivý/nespolehlivý, ale „specifita a senzitivita, což má každý test deklarované výrobcem. U každého vyšetření nám taky záleží na tom, aby byl výsledek validní. Taky musí být certifikovaný pro použití v Evropě, a ten, který jsme vybrali, byl pro EU tuším v Belgii.“

Sami podrobili zkoušce hned několik testů. „Vyšel nám velmi dobře. Taky musel být dobře obslužný. To je velmi důležité pro to, aby testování mohlo probíhat rychle a komfortně.“  

Přál bych si, abychom všechny kohorty naplnili co nejlíp, aby se veřejnost zúčastnila,… protože tak můžeme všichni pomoci nejen sobě, ale i celé zemi.
Aleksi Šedo

Výsledek? Jednotky procent

Náměstek ministra zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula už dřív prohlásil, že očekává naši kolektivní imunitu v řádu jednotek procent.

Čtěte také

Petr Hartman: Plošné testování na koronavirus aneb Kdo je zvědavý, ten se dostaví

„Hypotetická hodnota kolem jednotek procent je skutečně očekávatelná. Pokud to tak opravdu bude, tak má dvě poselství: První takové, že jsme si protiepidemiologickými opatřeními vedli dobře,… protože u nás tolik lidí nestonalo. To je dobrá zpráva. Ta druhá, že by se i u vás našly protilátky,… je velmi nepravděpodobná, přestože by si to každý rád namlouval. Ale pak musíme brát v potaz, že jsme v situaci, kdy jsme ohroženi,“ vypočítává.

Jistým způsobem se to dá spočítat i reprodukčním číslem, nebo taky indexem nakažlivosti (zkratka R₀), a podle toho se dál řídit, a to až do doby, kdy budeme mít na covid-19 léčbu nebo vakcínu. „V tuto chvíli nemáme žádnou jinou zbraň než protiepidemiologická opatření, se kterými teď všichni více nebo méně zápasíme.“

Výzva jedenácti?

Ale ani kdyby v Česku našli třeba 5 % lidí s protilátkami, tak to vůbec neznamená, že jsou všichni chráněni nějakou zázračnou kolektivní imunitou. Je to tím, že o koronaviru zatím máme pořád málo informací a nevíme, jak dlouho, pokud vůbec, člověka protilátky chrání. Jak vysoká promořenost by tedy měla být? „To je složité, protože u různých onemocnění je kolektivní imunita provázena různou mírou promořenosti. Jiné je to u spalniček, jiné u chřipky a v případě covidu-19 to nevíme vůbec.“

Čtěte také

Nemrzela mě kritika odborné veřejnosti, ale ty hnusné anonymy, komentuje Pirk reakce na jeho výzvu o promoření populace

Tento týden se objevila Výzva jedenácti: lékaři Univerzity Karlovy veřejnosti, podle které plošná opatření nepovedou k vymýcení viru. Podepsáni jsou třeba rektor UK Tomáš Zima, psychiatr Cyril Höschl, kardiolog Jan Pirk nebo fyzioterapeut Pavel Kolář.

„Zahlédl jsem to, ale je to třeba vnímat tak, že stávající opatření v současné podobě jsou asi opravdu neúnosná. Taky se teď přece pracuje na chytré karanténě… Ale (třeba i bez výsledků studie) pokud bychom měli na všechno zapomenout a žít jako dřív, tak se podívejte na New York nebo Bergamo,“ komentuje Šedo.

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus Jana Burdy.