Kandidáti na šéfa Svazu průmyslu a dopravy: Chce to nové jaderné bloky, zavést euro a zastavit „papučovou“ emisní normu

Svého nového prezidenta bude na osm desítek volitelů Svazu průmyslu a dopravy vybírat na valné hromadě 16. května.

Lavinu zájemců strhl expremiér a bývalý šéf ODS Mirek Topolánek. Poté, co ho do voleb vyslala jako novou tvář zvenčí firma na budování elektrických sítí EGEM ze skupiny miliardáře Daniela Křetínského, přihlásili se další tři tak trochu „veteráni svazu“.

Čtěte také

Vyměnit ministry a přepsat programové prohlášení, nabádá premiéra šéf svazu průmyslu Hanák

Je to jeho dlouholetý viceprezident Jan Rafaj, člen představenstva Miroslav Palát a bývalý manažer Škody Auto Bohdan Wojnar, který byl ve vedení svazu ještě před dvěma lety.

Fakticky všichni kandidáti se shodují na tom, že je průmysl ve složité situaci. Hlavně kvůli zpřísňujícím se požadavkům na ekologii a potřebu posunout se z levné ekonomiky na výrobu s přidanou hodnotou. Tomu brání například podle Mirka Topolánka roztříštěná podpora vědy, výzkumu a vysokých škol ze strany státu.

Expremiér, který působí jako manažer v energetických firmách a také v radě teplárenského sdružení, se chce ve svazu věnovat právě i energetické politice státu.

„Musíme zaprvé tlačit vládu, ale opravdu brutálně, aby zrychlila tempo na přípravě výstavby nových jaderných zdrojů. Pátý dukovanský blok vůbec nic nepřináší, ten pouze nahrazuje odcházející dožitý výkon jednoho z bloků. To znamená, že to musí být dva bloky v Dukovanech a dva bloky v Temelíně,“ uvádí Topolánek. Jaderné bloky by podle něj měla stavět spíš nově založená státní firma než polostátní ČEZ.

Čtěte také

Odzbrojení Ruska? To spíš věřím, že bude jaderně ozbrojené Polsko, odpovídá bývalý premiér Topolánek

Ve vyjednávání požadavků průmyslu s vládou by svaz měl být podle Topolánka razantnější než byl doposud. „Hospodářská komora má v poslední době větší výtlak, než má Svaz průmyslu a dopravy, přestože by tam měly být koncentrované ty největší firmy,“ upozornil expremiér.

Obavu z toho, že jako bývalý špičkový politik ODS by mohl svaz politizovat nebo že by do jednání mohly vstupovat různé osobní či stranické antipatie, nemá.

„Mně je celkem jedno, kdo je z jaké strany, já beru ministry i premiéra, ať jsou z jakékoliv formace, jako služebníky. Oni mají sloužit této zemi. V tomto smyslu nemám žádné bariéry při vyjednávání s kýmkoliv,“ říká Topolánek. Podle svých slov není jednoduchý partner ani protihráč v tom smyslu, že dokáže být valašsky urputný. „Vláda si musí přát někoho z mých protikandidátů, protože ten jim nebude způsobovat takové problémy při diskuzi jako já,“ dodává Topolánek.

Papučová norma

Za klíčové pro nejdůležitější odvětví v Česku, automobilový průmysl, považuje většina z kandidátů vyjednání změn u připravované nové emisní normy Euro 7, která má začít platit už za dva roky a výrazně zpřísňuje pravidla pro emise v dopravě.

Čtěte také

Zákaz spalovacích motorů není problém, výrobce víc ohrožuje EURO 7, varuje bývalý manažer Škodovky

„Automotive má před sebou obrovsky těžkou, složitou dobu. A do toho mu háže klacky pod nohy Evropská unie normou Euro 7, které já říkám ‚papučová‘. Protože podle ní bychom měli dát autům na každou pneumatiku ještě papuče a za každé protočení kola se omluvit, že se vůbec protočilo. Komplikuje to celou tranzici, protože automobilky se nemohou soustředit na svůj finální cíl. Proti tomu musíme bojovat,“ říká Jan Rafaj. Cílem pro automobilky je připravit se na konec spalovacích motorů po roce 2035.

S vládou by chtěl za svaz důrazněji jednat o zajištění dostupných energií a také o podmínkách, které brzdí rozvoj firem ve srovnání se zahraničím.

„Povolovací řízení pro výstavbu u nás jsou mnohem delší. V Polsku trvá od chvíle, kdy si vyberete pozemek, do doby, kdy začnete kopat, dva až tři roky. U nás jsem zrovna dnes viděl pozemek, kde se jen asi deset let dohadují jestli ano, nebo ne. Vedle toho mají v Polsku otevřený trh práce, takže se ve Varšavě staví i o 30 tisíc korun za metr levněji než u nás,“ uvádí Rafaj příklady, co by chtěl s vládou vyjednat.

Špunt Evropy

Za jednu z hlavních priorit považuje zlepšení infrastruktury, a to jak fyzické, jako jsou silnice či železnice, tak digitální, také Bohdan Wojnar. „Když někdo říká, že jsme křižovatkou Evropy, tak my se svým způsobem stáváme spíš špuntem nebo úzkým hrdlem Evropy,“ uvádí. Česká ekonomika podle něj přešlapuje na místě.

Čtěte také

Ministerstvo plánovalo pomáhat jen mrtvolám. Některým segmentům průmyslu hrozí zánik, varuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Rafaj

Chtěl by tak tlačit na vládu, aby zapracovala na digitalizaci státu a zlepšila jeho služby. „Neschopnost podpořit dobré trendy, nejasná dotační politika, komplikovaná administrativa. To všechno vytváří koktejl problémů, který je třeba řešit,“ uvádí Wojnar.

Stát musí podle Wojnara podnikům zajistit i bezpečnost ohledně surovin a energií. „Modernizace průmyslu v Evropě se neodehraje, pokud nebudeme mít do jisté míry zajištěnou odolnost, abychom se nedostali z jedné závislosti do druhé. Proto se hovoří i o vztahu mezi Evropou a Čínou, určité autonomii a vyváženosti vztahu s USA, důležitá je i cirkulární ekonomika. V tomto smyslu je opravdu co dělat,“ vypočítává Wojnar.

Nestřílet se do nohy

Další z kandidátů na prezidenta svazu Miroslav Palát, který zastupuje asociaci dodavatelů zdravotnických prostředků CzechMed, chce lépe a včas vyjednávat o legislativě u nás i v Bruselu, protože citelně ovlivňuje tuzemský průmysl.

Nejvíc je teď podle něj třeba řešit kromě emisní normy Euro 7 i zlepšení podmínek pro inovativní průmysl. „Kam se chceme přesunout a dát větší důraz, jsou výrobky s větší přidanou hodnotou a do digitální oblasti,“ uvádí Palát.

Čtěte také

Léčba státních financí? Nový zákon o daních z příjmů a pryč s nostalgií vůči koruně

Podle něj je také potřeba se nebránit naplnění evropského green dealu. „Není pochyb o tom, že prožíváme změnu klimatu a že člověk k tomu přispívá, takže všichni se budeme muset podílet na změnách. Nicméně bylo by fajn se na cestě k pokusu usmířit si klima nestřelit do vlastní nohy,“ varuje Palát.

Kandidáti do čela svazu také většinou chtějí, aby Česko zavedlo jako měnu euro. Firmy ho už stejně ve velkém využívají. „Jsem si jistý, že by mnohem více zahraničních investic bylo umístěno do Česka, kdybychom euro měli,“ uvádí například Jan Rafaj.

Shoda mezi nimi panuje i v tom, že vláda musí co nejrychleji ozdravit státní finance a ukončit současnou nejistotu, co bude. Reforma musí podle nich přinést hlavně úspory ve výdajích státu, ale neobejde se výhledově bez zvýšení příjmů prostřednictvím daní, a to i těch z příjmů.

Podle Miroslava Paláta bylo nešťastné zrušení superhrubé mzdy, kvůli níž vypadlo státu zhruba sto miliard příjmů. Udělat takový krok bez náhrady považuje za chybu i Topolánek. V současné situaci průmyslu by ale naopak považoval za nemístné jakékoliv navyšování daní z příjmů pro firmy.

Poslechněte si celé Peníze a vliv Jany Klímové v audiozáznamu.