Fotovoltaiku na střechu? Počítejte a počkejte na lepší ceny, o nic nepřijdete, radí energetik

Podle hlavního analytika energetické poradenské společnosti EGÚ Brno Michala Macenauera tempo boomu výhledově ještě zpomalí. Hlavní důvod, kterým byl prudký nárůst cen elektřiny v loňském roce, totiž odeznívá. Ceny elektřiny na burze zlevňují a během roku až dvou by to měla pocítit i většina domácností. Spolu s nižší poptávkou po solárních instalacích by měla klesnout i jejich cena.

Čtěte také

Na soláry si počkáte i půl roku. Některé firmy si nabraly práci na sedm let dopředu

„Strana nabídky fotovoltaik samozřejmě zareagovala na vysokou poptávku a výrazně zdražila. Dnešní tržní ceny tomu stále odpovídají. Takže z tohoto plyne jednoznačné doporučení pro všechny, kteří o solární instalaci na střechu teď uvažují, vyčkat. O nic nepřijdou, maximálně přijdou o vysoké pořizovací ceny a v každém případě je dostihnou nižší ceny elektřiny,“ říká v novém díle pořadu Peníze a vliv Michal Macenauer. Levnější elektřina také sráží návratnost solárních instalací.

Kromě drahé elektřiny stála za solárním boomem také vysoká inflace. „Spousta lidí měla blokovaný nějaký kapitál a rozhodovala se co s ním v době, kdy ztratí za rok hodnotu až o 20 procent,“ uvádí Macenauer. Inflace by se ale měla letos také snížit a příští rok se dostat jen ke třem procentům.

Návratnost za dva tři roky? Nesmysl

Zájemci o panely na dům by si měli také dát pozor na neseriozní dodavatele instalací, o kterých se v poslední době hodně mluví a varuje před nimi i ministerstvo průmyslu a obchodu, ale i na skutečnou návratnost statisícové investice. Sliby, že lidé budou mít peníze za dva nebo čtyři roky zpátky, jsou podle Macenauera obzvláště dnes nereálné.

Čtěte také

Fousek: Pro moderní energetiku chybí zákony, dělá to z nás v Evropě skanzen

„V těch výpočtech často figurují ceny, které už jsou minulostí. Existovaly v době té největší energetické krize, kdy skutečně dosahovaly ceny na burze elektřiny násobku toho, co vidíme dnes. Ale ten vývoj je jednoznačný. Cena elektřiny se teď po nějaké dva roky bude snižovat, protože se bude snižovat cena zemního plynu,“ říká Macenauer.

Dychtiví zájemci také často podceňují fakt, že fotovoltaika v zimních měsících vyrobí asi jen 20 procent elektřiny ve srovnání s výrobou v létě. Lidé by tak neměli podlehnout vidině, že si instalací panelů významně zvýší soběstačnost. „Pokud tou elektřinou topíme, tak kdybychom měli hypoteticky mít skutečně úplně soběstačnou domácnost, a to mluvíme jenom o té elektřině, tak bychom museli mít zhruba pěti až šestinásobnou instalaci,“ vypočítává Macenauer. Návratnost prodlužuje také koupě baterie na skladování elektřiny.

Miliardy do dotací

Naopak výhodou pro domácnosti jsou masivní dotace, kterými podporuje fotovoltaiky stát. Do současné doby na ně dal podle ministerstva životního prostředí asi šest miliard korun.

O fotovoltaice na střeše své chalupy na Litoměřicku uvažoval i známý kritik green dealu, „zelený realista“, europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Podle něj ho k tomu loni na jaře dovedly nejen rostoucí ceny elektřiny, ale hlavně fakt, že si vláda, jejíž součástí je ODS, dala do programu rehabilitaci fotovoltaiky. A to nikoliv podporou výstavby velkých solárních parků jako při boomu z let 2009 až 2010, ale právě přes menší instalace panelů na střechách domů.

„Říkal jsem si, že když tady prosazujeme nějakou politiku, je dobré jít příkladem. Takže jsem si o to požádal a velmi bryskně mi jedna prověřená firma udělala výpočty,“ popisuje Vondra v pořadu Peníze a vliv.

Čtěte také

Nestojíme o zelenou dotační válku mezi USA a Evropou, varují oceláři

Akci vyzkoušet vládní program na vlastní kůži ale nakonec zhatilo europoslancovo rozhodnutí, že nechce čerpat dotace. „Nebylo by férové, abych já jako europoslanec, k tomu využíval dotaci,“ vysvětluje. Návratnost i přes ideální polohu střechy chalupy tak vyšla na 18 let. Součástí byly panely a baterie. Chalupu navíc nemohl, a ani nechtěl, zateplit, protože je památkově chráněná. Rodina Vondrů se tak nakonec dohodla, že to nedává smysl.

Největší smysl a návratnost podle Macenauera dávají instalace na střechách firem, které mají velkou spotřebu elektřiny právě přes den, další v pořadí jsou větší bytové domy a až na konci soukromé domky.

Fotovoltaika a obnovitelné zdroje jsou podle něj v energetice správnou cestou, Česko ji teď ale dotováním malých výroben z politických důvodů směřuje chybným směrem. „Posíláme podporu masivně někam, kde vlastně má to nejhorší možné užití. Neříkám, že to je úplně beznadějné, ale jsou mnohem lepší místa, kde s fotovoltaikou operovat,“ dodává energetický poradce.

Poslechněte si celé Peníze a vliv Jany Klímové v audiozáznamu. (repríza)