Mýtus, že u nás nefouká, brzdí rozvoj větrné energetiky. Ta má i v Česku velký potenciál, říká exministr Bursík

Čtěte také

Je až nemravné a neetické, jak levné tady byly energie. Nikdo ale neviděl, jaké mají dopady na životní prostředí, míní ekonom Hnát

Podle Martina Bursíka, který je prezidentem Evropské federace obnovitelných zdrojů a bývalým ministrem životního prostředí, je spoluúčast České spořitelny na podobném indexu dobrou zprávou a ukazuje, že banky budou v blízké budoucnosti hrát velice významnou roli.

„Rozhodují totiž o tom, komu poskytnou úvěry a jaké portfolio budou mít ve svých fondech. Bude to směrem do firem, technologií a aktivit, které jsou v souladu s dekarbonizací Evropy a s klimatickou strategií,“ říká Bursík.

Ukončení uhlí

Jedním z důležitých témat, která studie otevírá, jsou uhlíkové emise, jejichž vysoké hladiny v ČR dnes vychází z průmyslového dědictví. Na druhou stranu bychom se podle něj už na dědictví neměli vymlouvat.

Problémem u nás je, že když se podíváme na emise skleníkových plynů, skutečně 40 % z nich tvoří energetika.
Martin Bursík

„Od roku 1989 uplynulo 34 let, to už je jedna a půl generace. Problémem u nás je, že když se podíváme na emise skleníkových plynů, skutečně 40 procent z nich tvoří energetika,“ vysvětluje Bursík.

Čtěte také

Energetická charta umožňuje cynickým investorům žalovat vlády a zpomalovat dekarbonizaci, schvaluje odstoupení států EU od dohody exministr Bursík

Na tento problém by mělo reagovat nefinanční reportování firem, které budou za nedlouho muset počítat svoji uhlíkovou stopu, ze které budou banky odvozovat své strategie vůči nim.

Cílem ministerstva životního prostředí by mělo být ukončení využívání uhlí do roku 2033. Podle Bursíka je ale možné tohoto cíle dosáhnout i dřív.

„Z obnovitelných zdrojů vyrábíme asi 14,5 procenta elektřiny, které jsou rozloženy proporcionálně. Sledujeme to, jak znovu startuje fotovoltaika a že zájem o ni je ohromný. Je to reakce na energetickou krizi. Část průmyslu už taky instaluje fotovoltaiku. Provozovatelé distribučních soustav hlásí rezervace budoucích projektů,“ vysvětluje Bursík.

Nevyužitý potenciál větru

Dalším potenciálem je v Česku větrná energetika.

„Existuje mýtus, že u nás nefouká. Nefouká ale jen v našich myslích, protože když se podíváme na mapu, ČR je na ní bílá, nevyrábí totiž z větrných elektráren. To ale není tím, že by u nás nefoukalo, je to tím, že nemáme postavené větrné elektrárny.“

Čtěte také

Ekologie je luxus, který si může dovolit jen bohatá a svobodná společnost. Aktuální vývoj k tomu ale nesměřuje, míní poslanec ODS Král

Za loňský rok se v sousedních zemích postavilo oproti Česku velké množství nových větrných elektráren, například 2500 MW v Německu nebo 2300 MW v Polsku.

„V Rakousku postavili za loňský rok téměř to, co jsou všechny naše větrné elektrárny v ČR. To znamená, že je tady velký potenciál,“ popisuje Bursík.

Větrné elektrárny se přitom v profilu výroby podle Bursíka velmi dobře doplňují s fotovoltaickými. Fotovoltaika totiž vyrábí primárně přes den a v létě, zatímco větrné elektrárny vyrábějí nejvíce v zimě, na podzim, na jaře a v noci.

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby v audiozáznamu.