Je až nemravné a neetické, jak levné tady byly energie. Nikdo ale neviděl, jaké mají dopady na životní prostředí, míní ekonom Hnát
„Finanční sankce dopadly na Rusko drtivě. Zejména, když se podíváte na čísla o přímých zahraničních investicích, které nesou technologie a které ekonomika typu Rusko potřebuje,“ tvrdí ekonom a prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát. Dodává, že informace o poklesu ruské ekonomiky o čtyři procenta jsou v mnohém zkreslené.
„Mezinárodní měnový fond mluví o 7 až 8 procentech, takže ve skutečnosti to bude někde uprostřed. Na jednu stranu to není moc, na druhou stranu mohou být selektivně dopady drastické,“ uvažuje.
Ruský režim naplno podporuje válečnou mašinérii a životní úroveň lidí jde stranou.
„Je navíc potřeba říct, že u hospodářského růstu ani tak nejde o číslo, které ročně vydává statistický úřad, ale o růst v dlouhodobém období a o potenciální růst. A ten se Rusku dramaticky snížil. Nejen našimi sankcemi, ale i ztrátami na lidských životech a mobilizací.“
Čtěte také
„Ve chvíli, kdy je mladý člověk mobilizován místo toho, aby pracoval v auditorské firmě, je to dopad jak na konkrétní HDP, tak na potenciál celé ekonomiky. To jsou věci, které se nevrátí za dva roky, bude to trvat dekády,“ předpovídá ekonom.
Podle Hnáta se sankce dotýkají také životní úrovně Rusů. „Těch se to dotýká velmi citelně, protože ruský režim teď napřimuje všechny rezervy, které má, a to tak, aby mohl podpořit válečnou mašinérii. A to první, co obětujete, je právě životní úroveň.“
Připomíná náš život za socialismu, kdy tady také o nějaké vysoké životní úrovni nemohla být ani řeč.
„Sice dnes mnoho lidí řekne, že to vlastně bylo lepší než dnes. Ale tím, jak všichni neměli nic, nikdo si nic nezáviděl. Všichni si také pamatujeme, jak jsme si ,na koleně‘ vyráběli imitace západního zboží,“ připomíná Hnát. „A ve stejné situaci je teď běžná ruská populace. To samozřejmě nemluvím o lidech v Moskvě nebo Petrohradu.“
Zcela zastavit obchod?
V současné době se Unie chystá na další balíček sankcí, podle toho, co ekonom ví, by spíš mělo jít o rozšíření seznamu osob, případně o zpřísnění pravidel tak, aby sankce nemohly být obcházeny například ze třetích zemí. Zcela zastavit obchod s Ruskem ale podle Hnáta možné není.
Kde zastavíte tradiční obchod, rozkvete ten ilegální.
„To opravdu nejde. Tam, kde zastavíte legální, tradiční obchod, rázem rozkvete ilegální. Je to na jednu stranu krásné, že si lidé poradí, ale pokud máte rádi řád a pravidla, je to spíš frustrující.“
„Zastavit veškerý obchod by asi znamenalo obehnat Rusko zdí, která by byla nepropustná. Jinak ekonomické aktivitě nezabráníte,“ doplňuje.
Čtěte také
Ekonom je pak nadšený, že se nenaplnily černé scénáře Kremlu směrem k evropské ekonomice.
„Jsem opravdu mile překvapen, jak jsme reorientaci zvládli. Představte si, že by vám někdo před pěti lety řekl, že nebudeme kupovat ruský plyn a ropu. Tvrdili byste, že to nemůžeme zvládnout.“
„Samozřejmě, ekonomická situace je i na Západě těžká. Ale prokázali jsme schopnost rychlé transformace, o které jsme si možná mysleli, že jsme ji už dávno ztratili. Snadný život posledních dekád vypadal, že si jen umíme užívat a na problémy nejsme připraveni.“
„Možná, že to bude znít jako klišé, ale i to, že se Evropa byla schopna sjednotit na nějakém konsensu, ačkoliv to není jednoduché a rozhodně to nebylo tak rychle, jak to být mělo, navíc je tam vždy nějaké to zlobivé dítko, které nesouhlasí. Ale že se země v takto těžké situaci dokázaly sjednotit na strategii postupu, že dnes spolu investují a neškodí si, tak to je docela hezká vizitka.“
Čtěte také
Před časem na Plusu ekonom Hnát také predikoval, že nás čekají protesty a lidové bouře, zejména kvůli energetické krizi.
„Tyto sociální nepokoje a hlad jsem připisoval spíš chudým zemím, ale myslím, že stále ještě nemáme vyhráno. Vysoká inflace tady byla rok, takže dlouho, a nechci být škarohlíd, ale až ji budeme mít tři nebo čtyři procenta, pak to bude už jiné,“ vysvětluje s tím, že ve Francii, Velké Británii nebo v Belgii se teď stávkuje – i když tam k tomu docházelo i před válkou na Ukrajině.
„Ale napětí ve společnosti asi cítíme všichni. Řeší se témata, která by se dřív neřešila. Proto si myslím, že ještě nemůžeme říct, že jsme to zvládli a že nás žádné, nechci říct převraty, ale například ne úplně optimální volební výsledky z pohledu pravicovo-konzervativně smýšlejícího člověka nečekají.“
Geen Deal
Evropu ale čeká další plánovaný přechod označovaný jako Green Deal. Je i nyní opodstatněné zvyšovat všem ceny jen kvůli přizpůsobení se jeho cílům? „Čistě ekonomicky vlastně ano,“ odpovídá Hnát.
Čtěte také
„Protože je až nemravné nebo neetické, jak levné energie dřív byly. Energie bytostně potřebujeme, přitom je to něco, co má obrovské negativní externality, například dopady na životní prostředí. A to, jak byly levné, bylo i proto, že jsme často tyto externality nechtěli vidět.“
V západní společnosti je ale zisk vždy považován za soukromí, ztráta pak velmi často za veřejnou. „Stejně to bylo i u energií. Takže energie musejí být dražší a daleko víc s nimi musíme také šetřit.“
„Kdybychom stejně jako dnes šetřili v mírových dobách, a lidé dokázali uspořit 20 procent energií, tak to je přece nádherná zpráva. Ale proč by to bývali dělali v době, kdy byly levné, kdy nebyl stres?“
„Bohužel lidská povaha zřejmě musí dostat impuls, který ji donutí chování změnit. A to, že už energie budou o něco dražší, je za mě ekonomicky vlastně správně,“ uzavírá.
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.
Související
-
Jan Macháček: Ekonomická krize a dvě různé školy
Svět čelí v důsledku pandemie ve druhém čtvrtletí letošního roku zcela bezprecedentnímu ekonomickému propadu.
-
Investice do zelené energie se loni poprvé vyrovnaly investicím do fosilních paliv, ukázala analýza
Loni se ve světě vynaložilo na přechod na čistou energii 1,1 bilionu dolarů (cca 24,1 bilionu korun). To je stejná částka, jaká byla investována do těžby fosilních paliv.
-
Díky cenovým stropům na energie zůstanou velké české firmy konkurenceschopné, říká Stanjura
Koaliční vláda Petra Fialy má nyní za sebou rok. Ten ale končí mírnou ekonomickou recesí. Co udělal ministr financí Zbyněk Stanjura pro to, aby to bylo lepší?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.