Je až nemravné a neetické, jak levné tady byly energie. Nikdo ale neviděl, jaké mají dopady na životní prostředí, míní ekonom Hnát

„Mezinárodní měnový fond mluví o 7 až 8 procentech, takže ve skutečnosti to bude někde uprostřed. Na jednu stranu to není moc, na druhou stranu mohou být selektivně dopady drastické,“ uvažuje.

Ruský režim naplno podporuje válečnou mašinérii a životní úroveň lidí jde stranou.

„Je navíc potřeba říct, že u hospodářského růstu ani tak nejde o číslo, které ročně vydává statistický úřad, ale o růst v dlouhodobém období a o potenciální růst. A ten se Rusku dramaticky snížil. Nejen našimi sankcemi, ale i ztrátami na lidských životech a mobilizací.“

Čtěte také

Ondřej Houska: Sankce na ruské energetické suroviny jsou důležité, ale nikoli osudové

„Ve chvíli, kdy je mladý člověk mobilizován místo toho, aby pracoval v auditorské firmě, je to dopad jak na konkrétní HDP, tak na potenciál celé ekonomiky. To jsou věci, které se nevrátí za dva roky, bude to trvat dekády,“ předpovídá ekonom.

Podle Hnáta se sankce dotýkají také životní úrovně Rusů. „Těch se to dotýká velmi citelně, protože ruský režim teď napřimuje všechny rezervy, které má, a to tak, aby mohl podpořit válečnou mašinérii. A to první, co obětujete, je právě životní úroveň.“

Připomíná náš život za socialismu, kdy tady také o nějaké vysoké životní úrovni nemohla být ani řeč.

„Sice dnes mnoho lidí řekne, že to vlastně bylo lepší než dnes. Ale tím, jak všichni neměli nic, nikdo si nic nezáviděl. Všichni si také pamatujeme, jak jsme si ,na koleně‘ vyráběli imitace západního zboží,“ připomíná Hnát. „A ve stejné situaci je teď běžná ruská populace. To samozřejmě nemluvím o lidech v Moskvě nebo Petrohradu.“

Zcela zastavit obchod?

V současné době se Unie chystá na další balíček sankcí, podle toho, co ekonom ví, by spíš mělo jít o rozšíření seznamu osob, případně o zpřísnění pravidel tak, aby sankce nemohly být obcházeny například ze třetích zemí. Zcela zastavit obchod s Ruskem ale podle Hnáta možné není.

Kde zastavíte tradiční obchod, rozkvete ten ilegální.

„To opravdu nejde. Tam, kde zastavíte legální, tradiční obchod, rázem rozkvete ilegální. Je to na jednu stranu krásné, že si lidé poradí, ale pokud máte rádi řád a pravidla, je to spíš frustrující.“

„Zastavit veškerý obchod by asi znamenalo obehnat Rusko zdí, která by byla nepropustná. Jinak ekonomické aktivitě nezabráníte,“ doplňuje.

Čtěte také

Sankce mají především střední až dlouhodobý efekt. Je potřeba Putina vyhladovět, aby si uvědomil, že rozpoutání války má následky, míní ministr Lipavský

Ekonom je pak nadšený, že se nenaplnily černé scénáře Kremlu směrem k evropské ekonomice.

„Jsem opravdu mile překvapen, jak jsme reorientaci zvládli. Představte si, že by vám někdo před pěti lety řekl, že nebudeme kupovat ruský plyn a ropu. Tvrdili byste, že to nemůžeme zvládnout.“

„Samozřejmě, ekonomická situace je i na Západě těžká. Ale prokázali jsme schopnost rychlé transformace, o které jsme si možná mysleli, že jsme ji už dávno ztratili. Snadný život posledních dekád vypadal, že si jen umíme užívat a na problémy nejsme připraveni.“

„Možná, že to bude znít jako klišé, ale i to, že se Evropa byla schopna sjednotit na nějakém konsensu, ačkoliv to není jednoduché a rozhodně to nebylo tak rychle, jak to být mělo, navíc je tam vždy nějaké to zlobivé dítko, které nesouhlasí. Ale že se země v takto těžké situaci dokázaly sjednotit na strategii postupu, že dnes spolu investují a neškodí si, tak to je docela hezká vizitka.“

Čtěte také

My se tady trápíme plynem a ropou, ale jde i o hnojiva. Aby mělo osm miliard lidí co jíst, připomíná ekonom Hnát

Před časem na Plusu ekonom Hnát také predikoval, že nás čekají protesty a lidové bouře, zejména kvůli energetické krizi.

„Tyto sociální nepokoje a hlad jsem připisoval spíš chudým zemím, ale myslím, že stále ještě nemáme vyhráno. Vysoká inflace tady byla rok, takže dlouho, a nechci být škarohlíd, ale až ji budeme mít tři nebo čtyři procenta, pak to bude už jiné,“ vysvětluje s tím, že ve Francii, Velké Británii nebo v Belgii se teď stávkuje – i když tam k tomu docházelo i před válkou na Ukrajině.

„Ale napětí ve společnosti asi cítíme všichni. Řeší se témata, která by se dřív neřešila. Proto si myslím, že ještě nemůžeme říct, že jsme to zvládli a že nás žádné, nechci říct převraty, ale například ne úplně optimální volební výsledky z pohledu pravicovo-konzervativně smýšlejícího člověka nečekají.“

Geen Deal

Evropu ale čeká další plánovaný přechod označovaný jako Green Deal. Je i nyní opodstatněné zvyšovat všem ceny jen kvůli přizpůsobení se jeho cílům? „Čistě ekonomicky vlastně ano,“ odpovídá Hnát.

Čtěte také

Energie 2023: možné zdražování uvidíme na složenkách až v následujících letech, odhaduje analytička

„Protože je až nemravné nebo neetické, jak levné energie dřív byly. Energie bytostně potřebujeme, přitom je to něco, co má obrovské negativní externality, například dopady na životní prostředí. A to, jak byly levné, bylo i proto, že jsme často tyto externality nechtěli vidět.“

V západní společnosti je ale zisk vždy považován za soukromí, ztráta pak velmi často za veřejnou. „Stejně to bylo i u energií. Takže energie musejí být dražší a daleko víc s nimi musíme také šetřit.“

„Kdybychom stejně jako dnes šetřili v mírových dobách, a lidé dokázali uspořit 20 procent energií, tak to je přece nádherná zpráva. Ale proč by to bývali dělali v době, kdy byly levné, kdy nebyl stres?“

„Bohužel lidská povaha zřejmě musí dostat impuls, který ji donutí chování změnit. A to, že už energie budou o něco dražší, je za mě ekonomicky vlastně správně,“ uzavírá.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.