Díky cenovým stropům na energie zůstanou velké české firmy konkurenceschopné, říká ministr financí Stanjura
Poté, co Zbyněk Stanjura z ODS zasedl do křesla ministra financí, se jeho hlavním cílem stalo zpomalení zadlužování Česka a snížení schodku státního rozpočtu. Koaliční vláda Petra Fialy má nyní za sebou rok. Ten ale končí mírnou ekonomickou recesí a také to je rok, který přinesl nejvyšší inflaci za poslední čtvrtstoletí. Co udělal ministr financí Zbyněk Stanjura pro to, aby to bylo lepší a co chystá na příští rok?
Čtěte také
„Čeká nás těžký příští rok, ale nebude tak těžký jako rok 2022. Nejtěžším úkolem vlády bylo připravit podmínky pro to, abychom zvládli vysoké ceny energií. Myslím, že jsme postupovali uvážlivě, i když někdo říká, že pomalu, ale nepostupovali jsme zbrkle,“ míní Stanjura.
„Dlouhodobě jsme usilovali o zvýšení povinného limitu pro DPH a pro to, abychom zvýšený limit mohli využívat pro paušální daň. To jsme splnili. A právě toto může pomoci desetitisícům drobných podnikatelů a živnostníků.“
Plošné pomoci se nešlo vyhnout?
Mimo jiné také odůvodnil plošnou pomoc, kterou získali i dostatečně zajištění občané a stát tak zbytečně tratil. V danou chvíli, podle Stanjury, bylo už nutné jednat a z praktického hlediska to nešlo udělat jinak než plošně.
Jako předsednické zemi se nám povedlo změnit pravidla pro podporu velkých firem.
Zbyněk Stanjura
„Stát má sice všechny informace, které potřebuje ke svému rozhodování, ale bohužel je nemá v jednom systému. Proto jsme nebyli schopni rychle a efektivně zjistit například příjmové poměry všech domácností a na základě toho lépe zacílit pomoc.“
„Do budoucna chceme právě toto změnit. Musíme propojit data z finanční správy, správy sociálního zabezpečení, zdravotních pojišťoven a pak s těmi daty můžeme pracovat mnohem efektivněji,“ vysvětluje.
Česká vláda změnila pravidla v EU
Vláda od ledna zastropovala ceny energií pro domácnosti, menší firmy i veřejné instituce. Nyní chce stropy cen zavést i pro velké podniky.
Čtěte také
„Jako předsednické zemi se nám povedlo změnit pravidla pro podporu velkých firem a v rámci těchto pravidel to jde administrativně velmi jednoduchým způsobem, kterým jsou stropy.“
„Když se reálně podíváme na to, jaká byla pravidla v roce 2022 v Evropě, tak to byly také stropy, jenom se to počítalo jinak. Bylo to ale hrozně složité. Museli jste si vést náklady na energie, porovnat to s předchozím rokem a když to překročilo určitou hranici, mohli jste požádat a část té ztráty vám stát uhradil,“ říká.
Vláda má tak v plánu tuto metodu administrativního zastropování v Česku využít, a to na hodnotách 70 až 80 procent spotřebované energie. Důvodem těchto vyšších čísel je podle Stanjury motivace k úsporám.
Maximální suma podpory bude všude stejná. Odstranili jsme tudíž riziko potenciální konkurenční nevýhody pro naše firmy.
Zbyněk Stanjura
„Výhodou je, že v rámci této podpory v Evropě je maximální pomoc pro jeden podnik. Nemůže se tedy stát, že by firma v jiném členském státě dostala vyšší podporu než česká firma. Ta maximální suma podpory bude všude stejná. Odstranili jsme tudíž riziko potenciální konkurenční nevýhody pro naše firmy,“ dodává.
Poslechněte si celý podcast Peníze a vliv v audiozáznamu. Moderuje Jana Klímová.
Související
-
Nový britský ministr financí zredukoval daňovou reformu Liz Trussové. Její pozice ale zůstává vratká
Tím, že padnou původně plánované nízké daně a škrty v sociálním sektoru, přibližuje se ekonomická politika Trussové pod taktovkou Hunta ke konceptu jejího soupeře Sunaka.
-
České předsednictví je obsahově vyprázdněné, hodnotí marketingová expertka
„Česká republika si neodpracovala domácí úkoly. Nešla do toho dostatečně připravená, neměla připravené ideové podklady,“ tvrdí Denisa Hejlová z Fakulty sociálních věd UK.
-
Bek: Předsednictví není generálský úřad. Páky k dohodnutí kompromisů nemáme. Přesto jsme překvapili
Na přelomu roku předá Česká republika předsednictví EU Švédsku. Jak daleko dotáhl český tým vyjednávání o energetice, migraci a postojích k ruské okupaci Ukrajiny?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
