Petr Šabata: Vláda Petra Fialy vzdala plnění hlavního slibu – ozdravit finance
Chceme stát, který nežije na dluh. Píše se hned v úvodu programového prohlášení vlády Petra Fialy a následují sliby „v co nejkratší možné době zajistit rozumné hospodaření státu“ a „průběžně snižovat rozpočtové schodky“. Reakce kabinetu na návrh Národní ekonomické rady vlády, jak by bylo možné snížit zadlužení státu, ale obsahuje překvapivé sdělení: tyto sliby nemíníme splnit.
Jistě, vláda je v historicky výjimečné situaci vyvolané souběhem krizí – energetické, inflační, válkou. Ale tak zvaný strukturální deficit ve výši asi 200 miliard korun s krizemi nesouvisí. I kdyby byl klid a mír a svítilo slunce, českému státu by každý rok chybělo na běžný provoz 200 miliard!
Čtěte také
Důvody, proč vláda nesplní svůj hlavní slib, jsou dvojí: časové a věcné. Rozpočet na rok 2023 už schvalují poslanci a počítá optimisticky se schodkem 295 miliard – po letošní sekyře 375 a loňské dokonce 420 miliard. Všechno špatně.
Rozpočet roku 2025 bude rozhazovačný, protože na podzim budou další parlamentní volby. Zbývá jeden rok – 2024. Pokud se Petru Fialovi a Zbyňkovi Stanjurovi nepodaří v tomto roce rozpočtový zázrak, předá kabinet svým nástupcům státní finance v ještě horším stavu, než v jakém je přebíral od Andreje Babiše a Aleny Schillerové.
Vládní komentáře ke zmíněnému návrhu NERV napovídají, že přesně tak to dopadne.
Alarmující zpráva pro mladé
NERV navrhl 28 možných kroků, díky nimž by bylo možné na straně příjmů státu a také ve výdajích snižovat postupně oněch 200 miliard strukturálního schodku. I další ekonomové z akademické sféry zleva i zprava a lidé z byznysu s nimi souhlasí v jednom – malér nejde řešit jenom šetřením nebo jenom zvyšováním daní. Bude se muset dělat to i to. Jenže ODS především ústy svého předsedy Fialy, naposledy právě po schůzce se členy NERV, stále opakuje: „Nebudeme zvyšovat daňové zatížení.“
Čtěte také
Přitom právě ODS spolu s Babišovým hnutím ANO a SPD vyrobila polovinu onoho 200 miliardového schodku, když při rušení superhrubé mzdy snížili příjmové daně. Ekonomové už tenkrát říkali, že to je hrubá chyba. Čas jim dal za pravdu.
NERV dále navrhuje například zvýšit spotřební daně na alkohol i tabák, zrušit některé zbytné státní instituce, snížit výdaje na budoucí důchody. Je to bohatý švédský stůl na výběr politikům, jaký nikdo jiný nepřipravil. Ani vláda nemá vlastní plán snižování strukturálního schodku. Jen říká, že se bude dál diskutovat a vypouští kouřovou clonu, protože jak šetření, tak hledání nových příjmů do rozpočtu je politicky velmi nepopulární.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka se chytil snížení podpory v nezaměstnanosti. To je ale rozpočtově nepodstatný, věcně nesmyslný a sociálně nekřesťanský nápad, který jen odvádí pozornost od vládní nečinnosti.
Aby se ve změti velkých čísel a malých leváren neztratilo to podstatné: zlý stav státních financí se bezprostředně týká každé rodiny. NERV upozorňuje, že jakýkoliv další náraz typu covid už může stát i ekonomiku úplně vykolejit. A i kdyby nic nepřišlo, dojdou vládám peníze na školství, zdravotnictví, sociální služby, investice a Česko se změní v chudnoucí zemi neschopnou starat se slušně o své občany.
To je alarmující zpráva pro mladé lidi. Ale vlastně i pro jejich rodiče a prarodiče.
Autor je zástupce šéfredaktora deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
