Petr Šabata: Vládní rozpočtové a daňové historky nepřinesou občanům nic dobrého
Měla by se daň z mimořádných zisků týkat už letoška, nebo bude platit až od roku 2023? Na tom se koalice domluvila na schůzce v úterý a někteří přímí účastníci tvrdí, že už letos, ale rovněž přítomný ministr financí Zbyněk Stanjura zase že až příští rok. Tyhle zmatečné výroky způsobily, že se z pražské burzy kvůli poklesu cen akcií dotčených firem vypařilo přes 30 miliard korun. A tahanice ještě neskončila.
Byla by to humorná scénka, kdyby okolnosti nebyly tragické. Vláda Petra Fialy od prvních dní honí tři zajíce, přičemž chytit může nanejvýš dva. Chce pomáhat lidem v krizích, konsolidovat státní finance a nezvyšovat daně.
Čtěte také
Zkraje roku to vypadalo, že nebude nijak zvlášť podporovat domácnosti a firmy. Jenže pak přišla válka, vyletěly ceny energií a opozice kabinet kritizovala, že „nepomáhá našim lidem“.
Vláda tedy pomáhat začala – plošně a draze, což vystřelilo schodek letošního státního rozpočtu na 375 miliard. Ten na příští rok, o němž se začne ve sněmovně jednat ve středu, počítá s rozdílem mezi příjmy a výdaji 295 miliard a rozpočtové výhledy až do konce vládního mandátu jsou na úrovni 300 miliard.
Nechali tedy ministři utéct zajíce s cedulkou „Chceme stát, který nežije na dluh“?
Daňová reformu státu
Čtěte také
Jen pro představu – asi 97 procent všech příjmů státu se musí vyplatit jako tak zvané mandatorní výdaje, tedy ze zákona – na důchody, platby za státní zdravotní pojištěnce, na úrocích ze státního dluhu a tak dál. Na všechno ostatní – od investic až po aktuální pomoc domácnostem a firmám – si stát musí půjčovat.
Kdyby se náhodou chtěl kabinet vrátit ke svému hlavnímu slibu dát jakž takž do pořádku státní finance a nezrušit přitom pomoc, musel by zvednout příjmy, tedy daně, nebo dramaticky osekat velké výdaje – na vzdělávání, zdravotnictví a na důchody. Premiér Petr Fiala nicméně v televizi NOVA řekl jasně: „Daně zvyšovat nebudeme. Tečka.“
Co by dělali ekonomové – ti zleva i zprava, členové i nečlenové vládního poradního NERVu? Zčásti a v upravené podobě by vrátili daně z příjmu před rok 2020, kdy je rukou společnou a nerozdílnou snížila ODS a Babišovo ANO – pomohlo to především bohatším lidem a stát to každý rok přijde na 100 miliard.
Čtěte také
Zvýšit by se mohly daně z nemovitostí (nejnižší mezi zeměmi OECD), daně pro OSVČ by se měly přiblížit zdanění zaměstnanců, uvažuje se o zrušení podpory hypoték, životního pojištění a penzijního připojištění... Experti navrhují zvýšení spotřebních daní z cigaret a alkoholu, zrušení výjimky u tichého vína, jiné danění firem, zdanění dividend plynoucích do zahraničí nebo zrušení daňového zvýhodnění stravenek.
V hospodářsky logickém a sociálně ohleduplném celku by taková daňová reforma státu přinesla – propočty se různí podle mixu a sazeb – od 140 do 200 miliard ročně. Strukturální deficit, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji státu nesouvisející s aktuálními krizemi, je přitom 220 miliard.
Národní ekonomická rada vlády předloží ministrům svůj první návrh v listopadu. Zatím to vypadá jako zbytečná práce, protože premiér Fiala ve zmíněném rozhovoru řekl, že potřebné peníze vláda získá dočasnou válečnou daní a zavedením antibyrokratického balíčku.
Byla by to humorná historka, kdyby okolnosti nebyly tragické.
Autor je zástupce šéfredaktora deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.