Jan Fingerland: Nevítězství v Gaze

20. leden 2025

Jen málokterá válka končí jasným vítězstvím, navíc každý vítězství definuje trochu jinak. Nehledě na to, že s odstupem času se hranice mezi vítězstvím a prohrou může rozmlžit. Jako v Gaze. Scéna propuštění prvních izraelských rukojmí v Gaze byla velmi výmluvná. Kolem mikrobusů, které je odvážely, se shromáždily desítky, možná stovky lidí, prakticky výhradně mužů. Mnozí měli zbraň, maskáče, případně zelenou pásku kolem hlavy. Tak nevypadá vojenská prohra.

Čtěte také

A tak i když ti, kdo se dostanou na svobodu, mohou mluvit o osobním vítězství, skutečným vítězem je v tuto chvíli zejména hnutí Hamás.

Zůstal kompaktní bojovou jednotkou až do těchto dnů, verboval nové lidi, kontroloval velkou část Gazy i distribuci potravin, dokázal zabíjet izraelské vojáky až do posledního okamžiku, měl na své straně tolik lidí doma i v zahraničí, a nepustil z ruky rozhodující kartu, totiž desítky rukojmích. 

Nejasné obrysy

Ozbrojenci rojící se kolem mikrobusů byli vlastně záměrnou nebo i nezáměrnou zprávou všem: Hamás přežil a diktuje si podmínky. Hamás může kdykoli vydávání rukojmí zastavit, ponechat si posledních pět nebo deset, včetně malého chlapce, o jehož osudu systematicky mlží.

Čtěte také

Izraelští vyjednavači se nikdy nedozvěděli, kolik rukojmí je naživu a v jakém jsou stavu. Za každého propustí desítky lidí, kteří se prokazatelně podíleli na teroristických činech, a soudě podle předchozích zkušeností v tom velmi pravděpodobně budou pokračovat. Navíc vlastně Hamás ani nikdo jiný nemá důvod nepokoušet se unášet další lidi, protože se to vlastně vyplatilo.

Je to i proto, že Izrael nebyl schopen Hamás vojensky eliminovat. Podle jedněch to nebylo možné. Podle jiných je na vině izraelské politické vedení, které nebylo schopné stanovit jasné cíle a vymyslet plán, komu a jak Gazu předat.

Zvláštní roli sehrála Bidenova administrativa, která na jednu stranu Izraeli v řadě ohledů vycházela vstříc, ale jindy bránila v nutných krocích, jako bylo obsazení hustě obydlených center.

Čtěte také

Na nynějším příměří si dělá zásluhu Donald Trump. Není přesně známo, co se v pozadí odehrálo. Biden zřejmě nikdy nevyvinul dostatečný tlak na Katar, který nebyl ani tak prostředníkem, jako spíš patronem Hamásu. Je možné, že Trumpa se Katařané lekli. Na druhou stranu Trump těží z načasování, před rokem situace nebyla tam, kde je dnes.

Pokud je pravda, že Trump Izraelce k přijetí příměří nějak donutil, je to - strategicky vzato - hodně zvláštní postup. Podle některých názorů Netanjahu Trumpovi vyhověl za jiné ústupky, například ve věci Íránu. Jenže Hamás se za těchto okolností může těšit na návrat k moci. Tím hlavním poraženým by pak byli především obyvatelé Gazy. 

Nedobré vyhlídky

Vzdaluje se tím perspektiva rychlé obnovy oblasti za peníze bohatých arabských zemí, které nebudou chtít investovat do Hamastánu 2.0, v němž každé druhé kilo cementu půjde do nových tunelů.

Čtěte také

Z Gazy bude znovu odpaliště raket, a tedy i terč izraelských odvet. Jenže vše s vědomím, že podruhé už Izrael podobnou válku nebude moci podniknout.

Neporažený Hamás bude nyní ohrožovat i postavení Palestinské autonomie na Západním břehu. Tam je nyní Hamás dokonce populárnější než v samotné Gaze, a to přes všechno, co se ví – tedy že Hamás se podílel na rozpoutání války, jakým způsobem ji vedl, a že i před 7. říjnem udržoval v Gaze diktaturu založenou na policejní represi včetně mučení.

Jan Fingerland

Arabské státy to nebudou říkat nahlas, ale vítězství odnože Muslimského bratrstva je pro ně také špatnou zprávou, i pro jejich domácí politiku.

7. říjen a další měsíce byly také velkým experimentem, jak zareaguje stát západního typu na masový únos svých občanů. Tedy, jak dlouho vydrží, než se podrobí, jak věci převyprávět tak, jak vyhovuje pachatelům.

Lekce z této události ještě přijde, jen nikdo neví kdy a kde.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.