Energetická charta umožňuje cynickým investorům žalovat vlády a zpomalovat dekarbonizaci, schvaluje odstoupení států EU od dohody exministr Bursík
Evropské státy postupně odstupují od skoro 30 let staré Energetické charty. Potřebuje svět opouštějící fosilní paliva ve prospěch obnovitelných takový závazek?
„Energetická charta vznikla na začátku 90. let s účelem ochránit investice energetických společností do střední a východní Evropy. Dnes má celý svět snahu dekarbonizovat a tomu tato charta skutečně brání,“ podporuje v Pro a proti odstoupení od dohody prezident Evropské federace obnovitelných zdrojů Martin Bursík.
Čtěte také
Europoslanec Občanské demokratické strany Evžen Tošenovský souhlasí, že je správné od charty odstoupit. „Ale je tu vážný problém, kterým je zvýšené riziko arbitráží. Je věcí jednotlivých členských států, jaká vidí rizika.“
„V tuto chvíli je Energetická charta využívána hlavně zástupci fosilního průmyslu a finančními investory, kteří žalují primární členské státy EU, teď probíhá asi 143 žalob. Například Holandsko se rozhodlo odstoupit a hned přišla žaloba německé společnosti RWE na 1,3 miliardy dolarů. A jsou další případy,“ připomíná prezident.
Z mého pohledu odstoupení ano, ale musíme si velmi přísně spočítat, co to bude znamenat.
Evžen Tošenovský
Ten věří, že ideální by bylo koordinované odstoupení všech, což by snížilo riziko žalob. „Okamžitým odstupem se kryjeme minimálně od zítra dál a bylo by to pragmatické rozhodnutí vlády.“
„Právě Německo ukončilo uhlí, pak se k němu zase vrátilo. Riziko arbitráží je tedy velké a společné řešení by bylo nejlepší, ale není na stole. Není kvalifikovaná většina v Evropské radě, protože každá země má jiné podmínky, jiný energetický mix, jinak podepisovala smlouvy,“ upozorňuje politik.
Státy odstupují a myslím, že tento úprk bude rychlý. Charta prostě zemře tím, že tam zůstane málo států.
Martin Bursík
Proto další postup ve věci charty musí posoudit každý jednotlivý stát. „Česká vláda by měla říct své stanovisko. Z mého pohledu odstoupení ano, ale musíme si velmi přísně spočítat, co to bude znamenat,“ opakuje Tošenovský.
„Je absurdní, abychom nechávali fungovat dohodu, která umožňuje fosilnímu průmyslu a cynickým investorům žalovat vlády, a tak na ně vytvářet tlaky, aby brzdily úsilí dekarbonizace. Vidíme, že státy odstupují a myslím, že tento úprk bude rychlý. Charta prostě zemře tím, že tam zůstane málo států,“ předpovídá Bursík.
Občanský demokrat uznává, že Energetická charta je přežitá a je třeba najít jinou platformu. „Nějaký postup bude muset nastat, ale v této chvíli nevidím možnou dohodu. Podle mě to je předčasné a Evropský parlament jen zaharašil něčím, co není připraveno.“
Čtěte také
„Teď se začnou vypínat fosilní zdroje. Kdybychom to nedělali, tak jsme kompletně selhali před budoucími generacemi. Většina fosilních zdrojů je po odpisech, vydělaly ohromné peníze a jen trochu to kompenzovaly emisní povolenky. Nelze dál ponechat tuto možnost finanční spekulace,“ žádá Martin Bursík.
Politik schvaluje budoucí rozhodnutí jednotlivých členských států. „Ale nemyslím, že to má být rozhodnutí Evropského parlamentu, protože ten si hraje na důležitější, než ve skutečnosti je,“ konstatuje Evžen Tošenovský (ODS).
Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.
Související
-
Lidé budou přemýšlet, jestli zatopí, nebo uvaří, obává se dekarbonizace energetiky europoslankyně
Evropská komise chce do roku 2040 postupně přestat vytápět budovy plynem a dalšími fosilními palivy. Jak to zasáhne Česko? Debatují Veronika Vrecionová a Petr Holub.
-
Zelená energetika by mohla vytvořit až 108 tisíc pracovních míst, míní experti z Univerzity Karlovy
Nová studie pracuje s možností poklesu emisí do roku 2030 o více než polovinu oproti roku 1990. Předpokládané úspory odhaduje na skoro 25 miliard ročně.
-
Energetika se dá použít k válečným cílům a Rusko je v tomto ohledu mistr, připomíná expert
I přes americké hrozby sankcemi a trvající napětí v Černém moři hodlají evropské energetické firmy dostavět plynovod Nord Stream 2 mezi Ruskem a Německem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
