Národní energetická soběstačnost je chiméra. Jen společný evropský postup umožní maximalizovat potenciál obnovitelných zdrojů, tvrdí analytik Patočka z organizace Re-set

„Energetická chudoba se na evropské úrovni charakterizuje jako neschopnost domácností si dovolit vytopit hlavní místnost či místnosti ve svém obydlí na aspoň 18 stupňů Celsia za finančně dostupnou cenu,“ uvádí ve Studiu Leonardo spoluautor studie analytik Josef Patočka z organizace Re-set, která provádí výzkum a vzdělává společnost v otázkách udržitelnější a spravedlivější společnosti.

Čtěte také

Novinářka Klímová: Vláda má na změny ještě příští rok. Pak už neudělá nic

Problém nastává tehdy, kdy jsou domácnosti tlačeny k výběru mezi teplým obydlím a dostatečně kvalitní a vydatnou stravou. „Pak nemají úspory na vyšší jednorázový výdaj a dostávají se do příjmové chudoby.“

Už v roce 2021 se energetická chudoba týkala 300 tisíc osob v Česku. „Teď vidíme, že množství těch, kteří vydávají víc než čtvrtinu příjmu na bydlení stouplo mezi listopadem 2021 a zářím 2022 ze 37 na 51 procent. Takže skutečně vidíme, že sociální problémy a existenční ohrožení se začíná týkat poměrně velkého množství lidí.“

Přístup k energiím jako základní lidské právo?

Studie také navrhuje ustavení práva na energie. „Jde o kontrast k operování s energií jako zbožím, které má zcela podléhat volnému trhu, protože to vede k situaci, ve které dnes jsme. Tady vycházíme z morálního i etického stanoviska, které říká, že ve chvíli, kdy si to jako společnost můžeme dovolit, tak nějaká míra energetických služeb by měla být dostupná všem.“

Začalo se to řešit až když problém vyeskaloval. Nejdříve kvůli nedostatku plynu po pandemii a pak po ruské invazi na Ukrajinu.
Josef Patočka

„Nedává smysl, abychom tu měli situaci, kdy někdo dává přes 40 procent svého příjmu za bydlení, lidé se dostávají do existenčních potíží a majitelé energetických firem mají nehorázné zisky a investují je do luxusní spotřeby typu zámků a jacht.“

Čtěte také

Josef Patočka: Lidé jsou ochotní změnit svoje návyky. Jen mají obavu, aby to bylo vůči nim férové

Analytik doufá, že studie bude základem pro debatu o tom, jak čelit aktuálním výzvám v energetice. „Začalo se to řešit až když problém vyeskaloval. Nejdříve kvůli nedostatku plynu po pandemii a pak po ruské invazi na Ukrajinu. Ale málo se mluví o hlubších souvislostech nastavení stávajícího energetického systému v Evropě.“

„Tento systém je zranitelný vůči různým šokům a nejzranitelnější jsou zejména běžní spotřebitelé. I v kontextu klimatické krize a narůstající nestability ve světě je vhodné, abychom se připravovali na podobné šoky a naše společnost byla soudržnější a odolnější.“

Studie hledá, jak snížit či odstranit energetickou chudobu. Navrhuje kromě jiného větší šetření energiemi a zvýšení energetické účinnosti budov, zastropování cen energií, dotace na obnovitelné zdroje energie i pro nízkopříjmové domácnosti a rozvinutí prostředí pro komunitní, družstevní či obecní energetiku neboli demokratizaci energetiky.

V mnoha státech existuje oligopolní kontrola nad trhem s energiemi. Nejde tedy o volný trh a není to konkurenční prostředí.
Josef Patočka

„Energií dnes hrozně plýtváme a zároveň jsme silně závislí na dodávkách fosilních paliv, jejichž ceny mohou dramaticky kolísat na světových trzích. Zde navazujeme na kritiku politiky liberalizace a deregulace energetických trhů v Evropské unii.“

Deregulace, která nevyšla

Původním cílem deregulace byla demonopolizace odvětví, aby se v něm uplatnilo víc aktérů, což mělo vést ke snížení cen. „Místo toho v evropském měřítku vidíme, že tato politika vedla k opaku, takže v mnoha státech existuje oligopolní kontrola nad trhem s energiemi. Nejde tedy o volný trh a není to konkurenční prostředí.“

Jen společný evropský postup nám umožňuje maximalizovat potenciál obnovitelných zdrojů.
Josef Patočka

„Růst cen energií pak není jen důsledkem nedostatku fosilních paliv, ale vidíme, že velcí oligolpolní hráči využívají krize k maximalizaci zisků. Uvažujme o vytvoření systému, který bude ve větší míře pod veřejnou kontrolou, proto mluvíme o demokratizaci energetiky a návratu některých energetických podniků do vlastnictví obcí.“

Česká představa o udržení jaderně-fosilního mixu je mylná

Patočka vítá zavedení daně z mimořádných zisků. „Není radikální postoj říct, že mimořádné zisky energetických firem lze považovat za neetické jednání v dnešní situaci. Velké množství domácností má problém zaplatit účty, zatímco velcí hráči na tom vydělávají. Je logické jim část zisků zabavit a vrátit je do systému tak, aby pomohly ohroženým domácnostem.“

Čtěte také

Příští rok bude komplikovanější. Plyn v zásobnících je třeba uspořit, vyzývá Niedermayer

„Je ale omyl představa, že se oddělíme od zbytku evropské energetiky a budeme si tady dál pokračovat ve fosilně jaderném mixu. Ten je velmi problematický z ekologického hlediska, navíc dnes už jsou obnovitelné zdroje nejlevnější zdroje elektrické energie a také plynu může solární energetika velmi dobře konkurovat.“

Řešením je proto maximalizace soběstačnost i na komunitní, obecní nebo regionální úrovni skrz obnovitelné zdroje a úspory. „Proto požadujeme, aby se obnovitelné zdroje a úspory zpřístupnily i těm nejpotřebnějším domácnostem.“

„Ale i národní energetická soběstačnost je chiméra. Jsme stále závislí na plynu, který nemáme, jak obnovitelnými zdroji nahradit, a jen společný evropský postup nám umožňuje maximalizovat potenciál obnovitelných zdrojů,“ vysvětluje anylytik Josef Patočka z organizace Re-set.

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Daniela Vrbová.