Příští rok bude komplikovanější. Plyn v zásobnících je třeba uspořit, vyzývá Niedermayer
Na pátečním unijním summitu v Praze nechali prezidenti a premiéři členských zemí otevřenou řadu otázek týkajících se dalších opatření na zvládnutí problému s drahými energiemi, a to včetně možného zastropování cen plynu na celoevropské úrovni. „Slovo strop je teď strašně populární, ale každý si pod tím představuje něco úplně jiného,“ upozorňuje europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
Podle něj není pravděpodobné celoevropské zastropování cen plynu. Maximální cena by totiž mohla být příliš nízká, což by ohrozilo bezpečnost dodávek. „Nejzajímavější je myšlenka zastropování ceny plynu pro výrobu elektřiny, což Komise už jednou odmítla, ale nyní je to znovu na stole,“ dodává.
Čtěte také
„My řešíme stále dva problémy. Ten první je, aby plynu bylo dostatek, a druhý, aby nebyl příliš drahý. Ale když to přeženeme s cenovou podporou, tak se můžeme dostat do situace, že se plynu nebude dostávat. A to si podle mého názoru nemůžeme dovolit,“ zdůrazňuje.
Za správnou pak Niedermayer považuje myšlenku společných nákupů plynu, a to zejména pro příští rok, který bude z hlediska plynu možná komplikovanější než ten letošní. Letos se totiž zásobníky podařilo naplnit díky dodávkám z Ruska, se kterými ale příští rok nelze počítat.
Za 10 let nemusí být úplně jednoduché ten zemní plyn udat.
Luděk Niedermayer
„Dodávky tedy musí přijít odjinud a zde přichází na řadu i otázka úspor. Odborníci, se kterými se bavím, říkají, že nejlepší šance, jak se zabezpečit na příští zimu, je ušetřit plyn v zásobnících, aby po zimě nebyly prázdné,“ uvádí europoslanec.
Energeticko-klimatická bezpečnost
Jednání o dodávkách plynu s dalšími zeměmi, jako je například Katar, ovšem komplikuje to, že tyto státy chtějí uzavírat spíše dlouhodobé kontrakty. Navýšení produkce totiž vyžaduje velké investice a chtějí proto mít jistotu, že se jim vrátí.
Ty peníze k tomu do určité míry byly určeny, i když se mluvilo spíš o klimatu a ochraně planety než o energetické bezpečnosti.
Luděk Niedermayer
„Vzhledem k tomu, že Evropa směřuje spíše k využití jiných čistších zdrojů, je otázka, jak sladit zájmy dodavatelů s tím, jaká bude poptávka. Za 10 let totiž nemusí být úplně jednoduché ten zemní plyn udat,“ podotýká Niedermayer.
Čtěte také
Zároveň vyzývá k tomu, aby Česko přehodnotilo, na co hodlá využít obrovské množství peněz, které do konce desetiletí získá z Evropské unie. Jeden bilion korun by se měl maximálně využít pro modernizaci domácí energetiky a posílení energetické bezpečnosti.
„Koneckonců k tomu ty peníze do určité míry byly určeny, i když se mluvilo spíš o klimatu a ochraně planety než o energetické bezpečnosti. Ale ty nástroje, které k tomu potřebujeme, jsou velmi podobné. Mám pocit, že v rozhodování o těchto penězích není tato priorita dostatečně zohledněna,“ upozorňuje.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Jan Fingerland: Izraelsko-libanonská dohoda může zahřát Evropu. Doslova
Evropa v minulosti neprojevovala velký zájem o plyn z oblasti východního Středomoří, teď by brala každý kubický metr.
-
Ondřej Konrád: Odboráři v malém počtu a krotcí. Zatím?
Minimálně dva zájemci o post hlavy státu se v sobotu po poledni prezentovali na Václavském náměstí v Praze.
-
Karel Barták: Lídři unijních zemí sblížili postoje ohledně řešení energetické krize
Nejvyšší představitelé 27 členských států Evropské unie sblížili na neformální schůzi v Praze své postoje ke snížení cen zemního plynu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.