Stávkující studenty bych podpořil. Uhelné elektrárny může nahradit fotovoltaika, míní exministr životního prostředí Bursík

Problémem obecně je to, že na opatřeních se musí dohodnout celý svět včetně států, které produkují ropu, mají velký průmysl nebo patří k velkým znečišťovatelům, jako je Indie nebo Čína.

Čtěte také

Povodně v Pákistánu jsou klimatický masakr. Četnost a intenzita takových přírodních katastrof bude narůstat, říká Mizutoriová z OSN

„Nejde vyjednávat s planetou, to jsou fyzikální zákony. V souvislosti s konferencí byla vydána řada zpráv, které jsou velice varovné: krize se prohlubuje a emise kromě Evropy a Spojených států jdou nahoru. Potřebujeme se dohodnout na tom, že v roce 2025 se to zlomí a emise půjdou dolů – i v Číně a Indii,“ zdůrazňuje bývalý ministr životního prostředí.

Rozvojové země nebo malé ostrovní státy, kterým hrozí zaplavení, požadují finanční prostředky na prevenci a monitorování katastrof souvisejících se změnou klimatu a vznik mechanismu pro rychlé čerpání finančních prostředků.

Snaha o klimatickou neutralitu je výhodná i z hlediska byznysu a konkurenceschopnosti.
Martin Bursík

„Došlo k posunu. V Glasgow to ještě Evropa a Spojené státy zablokovaly z obavy, aby to nebylo chápáno tak, že ponesou obecnou odpovědnost za dopady klimatické změny, což by nebylo možné unést. Teď už je to agenda a hledáme způsob, jak to nastartovat,“ uvádí Bursík.

Výhodná transformace

Bursík upozorňuje na to, že adaptace na klimatickou změnu je důležitá, ale má své limity: „Je mýtus, že se jen přizpůsobíme klimatické změně. Musíme především zastavit emise skleníkových plynů. Toto se daří technologicky v tom, že obnovitelné zdroje jsou nejlevnější a postupně se prosazují. Ale problém je, že se vůbec nebo velice pomalu vypínají stávající fosilní zdroje.“

Rozvíjí se ohromný byznys v oblasti čistých technologií, které pomohou dekarbonizaci. Je to daleko větší než ten s fosilními palivy.
Martin Bursík

Ideálním řešením by prý bylo tyto fosilní zdroje zdanit a získané peníze převádět ostrovním státům a pomáhat s adaptací v rozvojových zemích. „To by fungovalo. Ale najít na tom globální politickou shodu je zatím nemožné,“ připouští.

„Realita je taková, že je to ohromná příležitost a že bychom to měli prostě rychle pochopit a transformovat naše hospodářství. Nejenom kvůli nám, ale prostě kvůli planetě a budoucím generacím. Kvůli vysokým teplotám bude migrační vlna a budeme mít klimatické uprchlíky, protože ti lidé nebudou moct žít v 50 stupňových vedrech,“ upozorňuje.

Čtěte také

Energetická krize může vést EU zpět k uhlí. Boj o klimatickou neutralitu ale nevzdá, míní expert

Snaha o klimatickou neutralitu je podle Bursíka výhodná i z hlediska byznysu a konkurenceschopnosti. Hybnou silou je prý fotovoltaika na střechách domů pro decentralizovanou výrobu pro vlastní spotřebu, větrné elektrárny a stále levnější baterie.

„Náklady jdou rapidně dolů, za poslední dekádu o 82 procent. Rozvíjí se ohromný byznys v oblasti čistých technologií, které pomohou dekarbonizaci. To je ohromný trh, daleko větší, než je ten současný s fosilními palivy, který se zmenšuje, ale bohužel pomalu,“ poznamenává.

Bursík podporuje okupační stávku za klima, kterou vyhlásili studenti Masarykovy univerzity. „Podpořil bych je a byl bych ještě radikálnější v tom, aby vláda dala datum vypnutí uhelných elektráren. Rok 2033 je strašně pozdě a v rozporu s vědou. Ať je to do roku 2030, myslím, že výrobu elektřiny z uhlí dokážeme nahradit fotovoltaikou,“ soudí.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.