Transplantace korálů nebo odsolování mořské vody. Poslechněte si sérii reportáží ke klimatické konferenci COP27

Uprostřed Hurghady se schází Egypťané i cizinci, aby uklízeli odpadky jak pod vodou, tak na pláži|foto:Štěpán Macháček, Český rozhlas

Samotné okolí známého letoviska je přitom významně ohrožené zvyšováním teplot. Korálové útesy jsou na ohřívání moře citlivé a ve světovém oceánu jich ubývá. Korály v egyptském Rudém moři jsou odolnější a podle odborníků budou poslední, které na světě zbydou. A Egypťané si stále více uvědomují, jak je jejich unikátní korálové moře křehké.

Ochranou a možnou záchranou korálových útesů se v první ze série reportáží ke klimatické konferenci COP27 zabývá blízkovýchodní zpravodaj Štěpán Macháček.

Pitná voda ze slané za půl hodiny

Čtěte také

iROZHLAS

Pomoc zemím, které zasáhly změny klimatu, a válka v Evropě. Řešení hledá klimatická konference COP 27

Voda může být na Blízkém východě hlavním důvodem příštích válek. Řada studií navíc předpovídá, že vysychání regionu povede k masové migraci lidí především do Evropy. Voda je také jedním z témat úterního kulatého stolu o dostatku vody, kterého se účastní i český premiér Petr Fiala (ODS).

Některé blízkovýchodní země ale ukazují, že řešení existují. Spojené arabské emiráty nebo Izrael už bohatě pokryjí svou spotřebu odsolenou vodou z moře a chtějí zavést čistý provoz s využitím sluneční energie. Technologie odsolování vody je také tématem druhé reportáže Štěpána Macháčka.

Splnění klimatických závazků díky nečinnosti vlády

Čtěte také

Klimatická konference COP27: Lidstvo přiznává, že vlastní vinou balancuje na hraně propasti, hodnotí vědec

Mnohé země neplní ani své vlastní klimatické závazky. Varování zaznívají na konferenci OSN o změnách klimatu v egyptském Šarm aš-Šajchu. Jedna ze zemí Blízkého východu má ale bohatě splněno a paradoxně k tomu přispěla nečinnost tamní vlády.

Libanon se totiž zavázal vyrábět do roku 2030 30 procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Třetí reportáž Štěpána Macháčka popisuje, jak ekonomická krize způsobila na střechách tamních budov doslova solární boom. Z rozvodné sítě totiž Libanonci moc elektřiny čekat nemůžou.

Plíce Blízkého východu

Libanon se kdysi považoval za plíce Blízého východu. Hory Libanonu bývaly pokryté hustými porosty cedrů. Dnes z nich zbyl jen zlomek. Ekonomický kolaps země navíc nutí Libanonce kácet i zbytky lesů na palivové dřevo. Odlesňovaní se přitom aktuálně řeší i na klimatické konferenci v egyptském Šarm aš-Šajchu. Štěpán Macháček se ve své čtvrté reportáži vypraví za aktivisty do Libanonu, kteří se snaží cedrové háje obnovit.

Poslechněte si reportáže v audiozáznamu. Připravil Štěpán Macháček.