Rozšíření obnovitelných zdrojů nebrání technologie, ale legislativa, tvrdí právnička z Frank Bold

Klíčovým faktorem analýzy, která vznikla ve spolupráci s iniciativou Fakta o klimatu, je energetická účinnost – úspory v důsledku zateplování budov nebo zvyšování efektivity vytápění. Díky snížení spotřeby může vzrůst podíl obnovitelných zdrojů.

Čtěte také

Stávkující studenty bych podpořil. Uhelné elektrárny může nahradit fotovoltaika, míní exministr životního prostředí Bursík

„Nejlepší energie je ta, která se vůbec nemusí vyrobit. Základem každé energetické politiky by měla být analýza možných úspor, díky nimž můžeme omezovat spotřebu fosilních paliv,“ dodává Otýpková.

Obnovitelné zdroje podle ní mají nahrazovat zejména uhelné elektrárny, které mají nejvyšší emise v poměru k vyrobené elektřině, a také plynové, s nimiž se navíc pojí i geopolitická rizika závislosti na třetích zemích.

„Naše studie ukazuje, že můžeme snížit výrobu z uhlí k roku 2030 asi o 90 procent a v případě plynu o polovinu. V té době by už mělo jít o záložní zdroje, které budou vykrývat spotřebu během špičky,“ uvádí.

Umělé bariéry

Zbývající dvě třetiny spotřeby ovšem bude třeba pokrýt z jiných zdrojů, vedle těch fosilních to budou jaderné elektrárny. Otýpková přitom poukazuje na to, že cena elektřiny jádra je oproti obnovitelným zdrojům relativně vysoká, navíc nové jaderné bloky nebudou do roku 2030 v provozu.

„Proto bychom se měli zaměřit na obnovitelné zdroje, které jsou levnější a dostupné v kratším čase, protože nás tlačí kombinace několika krizí, klimatické i ekonomické. Na domácnosti vysoké ceny energií dopadají už dnes a obnovitelné zdroje jsou rychlým řešením,“ tvrdí.

Čtěte také

Česko v mitigacích zaspalo. Možná nestihne odejít od uhlí, pomalu buduje obnovitelné zdroje

Česká energetika podle ní ale zaspala, jak ostatně bylo vidět před několika dny, kdy ČEPS musel kvůli slunnému počasí odpojit od sítě stovky solárních elektráren. Je prý proto nutné upravit legislativu, aby se usnadnil vznik bateriových úložišť, která by přinesla systémové řešení.

„Naše úvahy počítají pouze s technologiemi, které jsou k dispozici. Bariéry pro jejich širší využívání jsou vyloženě umělé, tedy legislativní a administrativní. Studie uvádí i příklady opatření, která jsou třeba udělat k dosažení cíle. Neříkáme, že je to možné lusknutím prstu,“ doplňuje s tím, že inspiraci je možné hledat třeba v Německu.

Nejde přitom jen o rozvoj přenosové sítě a infrastruktury, ale i o motivaci spotřebitelů, aby s využitím chytrého měření více čerpali v časech, kdy je elektřiny dostatek a je tak levnější.

Co přinese rozvoj komunitní energetiky a decentralizace? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.