Fousek: Pro moderní energetiku chybí zákony, dělá to z nás v Evropě skanzen

„Dělá to z ČR už i ve srovnání s některými jinými středoevropskými zeměmi energetický skanzen,“ říká v novém dílu pořadu Jany Klímové Peníze a vliv Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT, který je zároveň předsedou představenstva Solární asociace a členem vedení Svazu moderní energetiky.

Čtěte také

Nízkoenergetický dům se vyplatí víc než důchodové pojištění. Lidé si to uvědomili, teď ale naráží na nedostatek kapacit, říká architekt

Za zpožděním legislativy, jako je třeba novela energetického zákona označovaná jako lex OZE 2 nebo směrnice pro využívání baterií v soustavě, jsou podle něj různé lobbistické tlaky v pozadí. Například při jednání o komunitní energetice měly obavu distribuční firmy i obchodníci s elektřinou, že jim případný rychlý rozvoj samovýroby obcí přinese pokles tržeb a vyšší náklady.

„V tomto případě to bylo zejména nějaké hledání kompromisů s distribučními společnostmi,“ uvádí Fousek. V případě, že by klesl poplatek za distribuci a služby v síti, když si komunita bude vyrábět část roku elektřinu sama, firmy měly podle něj obavu, že nebudou mít dost peněz na provoz a rozvoj sítí. Podobně měli obavu obchodníci, kteří elektřinu pro zákazníky nakupují i několik let dopředu.

„Obava obchodníků pramenila z toho, že ve chvíli, kdy by tady najednou houfně vznikla energetická společenství a komunity, tak oni by neměli kde uplatňovat již nakoupenou elektřinu,“ popisuje důvody průtahů při přípravě podmínek pro fungování celého systému Fousek.

Premianti v domácích bateriích

Kvůli loňské energetické krizi je přitom zájem o obnovitelné zdroje, nejvíc solární panely pro výrobu elektřiny, zatím obrovský. Domácnosti či firmy si je pořizují většinou na střechy svých domů i spolu s baterií na skladování přebytků.

Čtěte také

Šéf NKÚ Kala: Naše ekonomika neřízeně a plíživě přešla z tržní do silně závislé na dotacích

„Jsme opravdu velmi vepředu, pokud jde o instalace domácích baterií u domácích fotovoltaik. Myslím si, že jsme jednička v Evropě. Devět z deseti instalací fotovoltaiky, které loni vznikly, byly doplněny o baterii. Z pohledu domácností tady problém není. Jenže dostávám se k tomu, co pro někoho bude možná kontroverzní, když to řeknu. Tato domácí úložiště a domácí elektrárny pomáhají jejich majitelům, ale nepomáhají nikterak státu,“ upozorňuje Fousek.

Česko jako velmi průmyslová země s vysokou energetickou náročností a uhlíkovou stopou potřebuje vedle toho velké obnovitelné zdroje. „Ty se zde začínají stavět, jenomže je musí něco vyrovnávat. A to je to, co my i Evropská komise kritizujeme,“ upozorňuje Fousek.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) nicméně nedávno uvedl, že úpravu zákonů dostane vláda v nejbližší době. Rozvoj komunitní energetiky je prioritou pro vládu i podle jeho stranického šéfa a ministra vnitra Víta Rakušana.

Obce čekají na zákony

Novou legislativu pro sdílení energií už delší dobu vyhlíží také město Černovice u Pelhřimova. Na střeše místní základní školy má malou solární elektrárnu už zhruba jedenáct let. Veškerou elektřinu ale prodává za fixované ceny do sítě. Nemůže jí tak využít například pro spotřebu v dalších obecních budovách.

Čtěte také

Žádný armagedon se v ekonomice nekoná. Nevidíme problémy firem splácet úvěry, říká šéf Komerční banky Juchelka

„Díky tomu, že to provozujeme už roky, vidíme, že tam není prakticky žádný pokles výkonu. Zařízení fungují a i proto jsme přesvědčeni, že fotovoltaika má velkou budoucnost,“ uvádí starosta Černovic Jan Brožek (KDU-ČSL).

Město má podle něj ze solární elektřiny výnos kolem 30 tisíc korun ročně z každé jednotky, které má dvě. „Vyplatilo by se nám to postavit i jinde. Pokud bychom s tím výkonem mohli dál pracovat a existoval by zákon o komunitní energetice,“ dodává Brožek.

Černovice si nechaly zpracovat energetickou koncepci města, kde se posuzovaly jednotlivé objekty v jeho majetku. „Máme jich docela dost, třeba dům s pečovatelskou službou, úřad či hasičskou zbrojnici. Z té koncepce vyšlo, jak by se dal osadit panely každý ten objekt, kam by se hodilo ho zapojit,“ naznačil plány do budoucna Brožek. Návratnost projektů i po započítání dotací podle něj vychází zhruba na čtyři roky.

Čtěte také

V Česku bují kyberútoky na bankovní účty. FAÚ podal loni rekordní počet trestních oznámení

Město má také návrh na výstavbu větrného parku firmou ČEZ. Pokud by se postavil, jeho výkon by byl desetkrát vyšší než spotřeba celých Černovic. Radnice podle Brožka zvažovala, že by mohla jeden z větrníků vlastnit. Zatím je ale vše jen ve stadiu úvah. Nevýhodou jsou podle Brožka vyšší investice a také nižší rychlost větru v daném místě, než je považována za optimální.

Větrníky se také moc nelíbí místním obyvatelům kvůli tomu, že mění krajinný ráz. Energetická krize a vysoké ceny energií ale největší hrany odporu přeci jen obrousila. „Ve chvíli, kdy lidem přijdou složenky za elektřinu, tak si člověk začne drbat hlavu, jestli by náhodou ten větrník tam na kopci přece jenom nezvládl. Ale je jasné, že je před námi ještě dlouhá cesta,“ dodává Brožek.

Více si poslechněte v pořadu Jany Klímové Peníze a vliv.