Nízkoenergetický dům se vyplatí víc než důchodové pojištění. Lidé si to uvědomili, teď ale naráží na nedostatek kapacit, říká architekt

Čtěte také

Podpora stavebního spoření je neefektivní. Velká část navíc nejde na bydlení, říká poslanec. To je mýtus, nesouhlasí zástupce stavebních spořitelen

Ideálem dnešního bydlení je pro lidi, podle ekonomické komentátorky Hospodářských novin Julie Hrstkové, která se ve svých komentářích kromě ekonomiky věnuje dlouhodobě právě otázkám spojeným s bydlením a jeho dostupností, samotné vlastnictví. Většina obyvatel chce mít něco svého, a to i přes nevýhody, které jsou s tím spojené.

„Lidé musí investovat do oprav, což většinou v nájemním bytě dělá majitel bytu. Kritériem toho bydlení je tedy za prvé vlastnictví, za druhé jsou to náklady na bydlení, a to nejenom energetické, ale také na správu. Tam je rozdíl mezi novým a starým bydlením, zda jde o rodinný dům, nebo zda člověk bydlí v činžovním domě. A třetí věc je udržitelné bydlení. V různých fázích života chceme bydlet někde jinde. Asi je hezké mít stáří na samotě, ale také potřebujeme dostupnost doktorů,“ míní Hrstková.

Práce v centru, bydlení na periferii

Sociolog bydlení, Tomáš Hoření Samec, si také myslí, že covidová pandemie také trochu změnila to, co lidé od svého bydlení očekávají a jaké mají požadavky.

Čtěte také

Radko Kubičko: Na důchodové reformě i dostupnosti bydlení si vlády lámou zuby

„Mnoho lidí, kteří částečně dojíždí do Prahy či jiných velkých měst, bydlí opravdu ve vzdálenostech, které bychom si možná před covidem nebo před 10 lety nedovedli představit. Je to navázané na to, že lidé individualizovaně řeší, že si už nemohou pořídit bydlení nejenom v centrech měst, ale vyčerpala se tak trochu i možnost bydlet za Prahou a bydlí se stále dál,“ říká Samec.

Hlavní bude nyní podle Martina Sedláka, který se věnuje moderní energetice a úsporám ve Svazu moderní energetiky, především dlouhodobě udržitelné šetření, což potvrzuje, že už někteří dělají.

„V minulém roce podalo žádost o střešní fotovoltaiku 50 tisíc domácností. Ukazuje se, že určitá energetická soběstačnost je trendem, ke kterému domácnosti, minimálně v rodinných domech, budou mířit. A pak samozřejmě část energie, kterou mohou uspořit tak, aby nemusely šetřit pomocí okamžitých opatření snižování teploty, ale ideálně měly dům zateplený, vyměněná okna a efektivně využívaly energii, kterou spotřebovat na vytápění nebo ohřev teplé vody musí,“ vysvětluje Sedlák.

Čtěte také

Ivan Štern: Věčně neřešená krize bydlení

Sám také říká, že právě energie mohou za to, jak se dnes ideál bydlení proměnil, jelikož v minulém desetiletí, jak uvádí, byla kritéria od těch dnešních poměrně odlišná.

„Většina domácností se dívala na to, jestli je, pokud jde o mladou rodinu anebo seniory, v domě výtah, aby se pohodlně dostaly do vyšších pater. Jestli je blízko kvalitní škola, kvalitní zdravotnické zařízení a další běžné charakteristiky, které potřebujeme pro náš každodenní život. Loňská zkušenost ukázala, že tím, jak jsme závislí na dodávkách energie z vnějšku, tak se může propisovat do každodenního života i obava, jestli zvládne domácnost náklady na energie,“ míní Sedlák.

Dům není rohlík, který se upeče

Architekt Aleš Brotánek se dlouhodobě věnuje energeticky úsporným budovám a je autorem vůbec prvního nízkoenergetického domu postaveného v Česku, ale také prvního pasivního bytového domu i pasivního bydlení pro seniory u nás.

Po dlouhou dobu se snažil vysvětlit, že dům, který skoro žádnou energii nepotřebuje na provoz, je lepší než důchodové pojištění, jak sám uvádí. V dnešní době už to většina lidí pochopila sama, ale s tím nastal jiný problém.

„My se pohybujeme ve vlnách a dlouho nic. 20 let jsme spali a teď jsme se probudili a z toho loudání chceme přejít do sprintu. Tam pak narážíme na limity lidské kapacity stavebních firem i schopnosti to dělat. A ono to najednou nejde hned, protože dům není rohlík, který se upeče,“ říká Brotánek.

K podpoře šetrnějšího bydlení se hlásí i stát, a to nejen programem Nová zelená úsporám, který spustil po plynové krizi 2009 a který pomáhal zateplovat domy nebo pořizovat malé obnovitelné zdroje, jak uvádí Sedlák. Ale nyní byl na začátku roku spuštěný také jeho semi program light, který má vyřešit právě problém nedostatku lidské kapacity.

Poslechněte si celý pořad Souvislosti Plus v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.