V Česku bují kyberútoky na bankovní účty. FAÚ podal loni rekordní počet trestních oznámení

Z celkem 911 trestních oznámení byly v 660 případech zároveň blokovány peníze z podezřelých transakcí. „Zajistili jsme 2,6 miliardy korun, což je asi o 600 milionů víc než v roce předchozím,“ uvádí Hylmar. Velká část případů se podle něj týkala obrovské vlny kybernetických útoků na bankovní účty lidí, kterým se říká phishing nebo vishing.

Čtěte také

Nestojíme o zelenou dotační válku mezi USA a Evropou, varují oceláři

Jde o podvody, kdy falešní bankéři z lidí vylákají bezpečnostní údaje k účtu nebo platební kartě a pak jim z nich vysají peníze. Například podle údajů České spořitelny se počet kybernetických útoků na klienty bank v posledních dvou letech zvýšil téměř čtyřnásobně.

„Mezi různými formami phishingových útoků se nejvíce nyní objevují falešné hovory, takzvaný vishing, kdy se útočníci snaží z lidí vylákat jejich peníze,“ upozorňuje mluvčí spořitelny Lukáš Kropík.

Zřícení letadla

Podle Hylmara jde celkově o miliardové škody ročně. Terčem útoků se stávají také lidé, kteří chtějí zhodnocovat své peníze v nejrůznějších investicích s vysokými výnosy. Často se ale pak ukáže, že šlo jen o Ponziho schéma, takzvané letadlo. Úroky se v takových firmách lidem připisují jen z vkladů dalších klientů. Pokud si pak chce své úspory vybrat více lidí najednou, letadlo se zřítí. Na vzestupu byly tyto podvody v době pandemie covidu, kdy lidem rostly úspory, trávili více času doma a věnovali se tak investicím.

Naší prvořadou snahou je českou ekonomiku provést sankčním úskalím bez toho, aby na tom byla nějakým způsobem bita.
Jiří Hylmar

„V covidové době to bylo trochu víc, pokračuje to ale stále. Samozřejmě nyní působí i mediální a virtuální masáž typu – investujte s námi, dosáhnete zhodnocení, protože v bankách vám de facto peníze ztrácí hodnotu. Spoustu lidí to přivede k určité menší obezřetnosti a pustí se do investic, do kterých by se za normální situace nepustili,“ popisuje Hylmar.

Počet odsouzených za praní špinavých peněz roste

Prokázat praní špinavých peněz u soudu ovšem není jednoduché. Už proto, že policie a státní zastupitelství musí zároveň prokázat prvotní trestný čin, ze kterého „nelegální peníze“ konkrétně pocházejí. Pochybné transakce přitom často provádějí firmy s adresou v zahraničních destinacích, které s tuzemskou justicí fakticky nespolupracují.

Čtěte také

Ze slibovaných 230 miliard Česko získalo jen zlomek. Čínské investice nic moc nepřinesly, říká expert

Počet lidí stíhaných a pak i odsouzených za praní špinavých peněz přesto roste. Loni policie podle údajů Nejvyššího státního zastupitelství stíhala 304 lidí, což je téměř trojnásobek oproti stavu před pěti lety. Odsouzeno bylo loni za praní 232 lidí, zatímco před pěti lety jen 81.

Boj proti praní peněz v Česku by podle Hylmara výrazně zlepšila změna zákona, kterou se již zabývá meziresortní pracovní skupina. Jde o úpravu, která by v případě podezření na praní peněz obrátila důkazní břemeno ohledně původu zajištěných financí. Nyní je musí policie často podezřelým odblokovat, protože ve stanovené lhůtě nezíská důkazy o „zdrojovém“ trestném činu.

„Teď musíme my dokázat, že je někdo získal nelegálním způsobem, potom by ale měl on prokázat, že je získal legálním způsobem. Samozřejmě chápu, že to je velký zásah do práv, a proto i běh na dlouhou trať,“ konstatuje Hylmar.

Protiruské sankční seznamy

Velkou část svých kapacit od loňska FAÚ věnuje vyhledávání a zmrazování majetku lidí a firem, které jsou na protiruských sankčních seznamech Evropské unie. Důvodem je loňský válečný vpád Ruska na Ukrajinu. Do současné doby FAÚ zmrazil v Česku majetek téměř 67 firmám a devíti lidem, na které se sankce vztahují. Hodnota se pohybuje kolem deseti miliard korun.

„Máme zmrazeny finanční prostředky na bankovních účtech, cenné papíry, podíly v obchodních korporacích. Nějaké zmražení se týká i duševního vlastnictví a v neposlední řadě samozřejmě i nemovitosti, automobily a podobně,“ vysvětluje Hylmar.

Čtěte také

Analytička Klímová: Miloš Zeman ekonom? Nevyvíjel se. Místo ekonomie ho spíš bavily politické hrátky

Sankce uvalila EU hlavně na ruské občany a firmy, které podporují režim prezidenta Vladimira Putina. Zčásti jsou na seznamech i subjekty z Běloruska podporující režim Alexandra Lukašenka. Výhledově bude FAÚ dohledávat i majetek lidí zařazených na národní sankční seznam, který začalo na základě nového zákona letos připravovat ministerstvo zahraničních věcí. Podle mluvčího Daniela Drakea resort již činí určité kroky, které ale nechce komentovat.

Hylmar upozornil, že sankce schválené Evropskou unií v celkem již deseti balících dopadají i na tuzemské firmy. Ty mají například omezené možnosti vývozu a dovozu určitých komodit či výrobků nebo nemají přístup k veřejným zakázkám. FAÚ tak musí podle Hylmara pečlivě posuzovat, na co se sankce vztahují.

„Deset balíčků už je pro naše české subjekty poměrně velká zátěž, aby se v tom dokázaly orientovat. Takže naší prvořadou snahou je českou ekonomiku provést sankčním úskalím bez toho, aby na tom byla nějakým způsobem bita a zároveň abychom dodrželi veškerá sankční opatření,“ dodává šéf FAÚ.

Poslechněte si celý pořad Peníze a vliv v audiozáznamu. Moderuje Jana Klímová.