Českou poštu bych rozdělil. Na transformaci je za minutu dvanáct, říká končící šéf státního kolosu Knap

Na poště končí dnes, 28. února, po pěti letech. Původně ho odvolal ministr vnitra Vít Rakušan, pod nějž pošta spadá, už loni v létě. Důvodem bylo, že se sešel v minulosti s podnikatelem Michalem Redlem, který byl právě v létě obviněn v kauze Dozimetr týkající se manipulace veřejných zakázek kolem pražského dopravního podniku.

Čtěte také

Prověříme tři základní potraviny, proč zdražily a kde jsou zisky, říká šéf ÚOHS Mlsna

Knap vysvětlil, že Redl přišel na jeho schůzku s někým jiným, aniž by o tom předem věděl. S Rakušanem si to sice vysvětlili, dohodli se nicméně, že skončí na konci září a pošta vypíše výběrové řízení na nového ředitele.

Knap se do něj spolu s dalšími zájemci v říjnu přihlásil. Řízení trvalo pak až do konce ledna. Ministr pak oznámil, že komise nevybrala nikoho, protože nikdo nezískal potřebný počet bodů. Novým ředitelem od března pak jmenoval dosavadního náměstka pošty Miroslava Štěpána.

Povinné zřízení datových schránek pro podnikatele a živnostníky znamená pro Českou poštu snížení výnosů o dvě miliardy korun.
Roman Knap

Knap tedy státní podnik definitivně opouští. Výsledek výběrového řízení byl sice podle něj divný, chápe ho ale tak, že nikdo komisi ani ministra nepřesvědčil. „Nejde ale o kariéru Romana Knapa, jde o Českou poštu. Tu je nutné provést zásadní transformací. Je za pět minut dvanáct, možná i za minutu dvanáct,“ uvádí Knap.

Za loňský rok bude mít Česká pošta opět ztrátu. Do černých čísel jí nepomůže ani úhrada od státu ve výši jedné a půl miliardy korun, ani opakované zdražení jejích služeb. Podle Knapova odhadu bude loňská ztráta „něco pod 1,5 miliardy“.

Čtěte také

iROZHLAS

Po neúspěšném výběrovém řízení povede Českou poštu dočasně Miroslav Štěpán, nahradí Knapa

„Je to tím, jak rostou náklady na veřejnou službu, a tím, jak přirozeně klesá poptávka po poštovních službách. Ty nůžky se neustále rozevírají. Proto musí Česká pošta provést zásadní transformační krok,“ říká Knap.

Do konce března si musí všichni podnikatelé a živnostníci zřídit datovou schránku. Dvěma milionům lidí, kteří mají IČO, tak už pošta nebude doručovat dopisy do vlastních rukou.

„Pro Českou poštu to znamená snížení výnosů o dvě miliardy korun. Pokud nebude žádná transformace, pak hrozí, že přirozený pokles poptávky plus tato rána způsobená zřízením datových schránek zvýší ztrátu na čtyři miliardy,“ varuje Knap.

Pět let agónie, kdy se ruší pracovní pozice a pořád se situace České pošty zhoršuje, to je neúnosné.
Jindřiška Budweiserová

Transformace pošty by podle něj měla přinést také nezbytné snížení počtu relativně velkého množství poboček. Celkem jich je po celé zemi 3200. Pošta je musí provozovat, velká část z nich je ale ztrátová. Firma se náklady v minulých pěti letech rozhodla snížit tak, že zkrátila na menších poštách pracovní dobu. Propustila také osm tisíc lidí. Ani to ale nestačí.

Čtěte také

Pavel Tykač: Budeme víc obchodovat a danit v zahraničí. V Monetě bych chtěl 20 procent

„Jedna z variant je, že by některé pošty měly otevřeno podobně jako na úřadech dvakrát týdně do večera,“ říká Knap.

Naději spatřují v transformaci pošty i její zaměstnanci. „Něco se udělat musí. Chceme už ale vidět ten výsledek. Pět let agónie, kdy se ruší pracovní pozice a pořád se situace České pošty zhoršuje, to je neúnosné,“ říká odborářka a také místopředsedkyně dozorčí rady podniku Jindřiška Budweiserová.

Pošťáci patří navíc k nejhůře placeným profesím v Česku. Například obvyklý plat doručovatele listovních zásilek se pohybuje kolem 23 tisíc korun hrubého. Odbory se s managementem dohodly na pětiprocentním zvýšení platů od dubna s tím, že o nich na konci června budou vyjednávat znovu. To už bude na druhé straně stolu sedět nový generální ředitel.

Poslechněte si celý pořad Peníze a vliv v audiozáznamu. Moderuje Jana Klímová.