Pavel Tykač: Budeme víc obchodovat a danit v zahraničí. V Monetě bych chtěl 20 procent

Skupina Sev.en vlastní dva hnědouhelné doly na Mostecku, uhelné elektrárny Chvaletice a Počerady a také teplárny. S energiemi obchoduje dlouhodobě přes svoji společnost Sev.en Commodities se sídlem v Lichtenštejnsku, odštěpný závod má firma ale v Praze a odtud také dělala doposud většinu obchodů.

Čtěte také

Nabídka pod cenovým stropem? U plynu bych ji zvážil, u elektřiny počkal, radí energetický expert

V roce 2021 měla tato pražská pobočka výnosy téměř 60 miliard a hrubý zisk 2,6 miliardy korun. „Do loňského roku jsme se snažili všechen obchod realizovat z Česka, protože odtud pocházíme, a když to jde, tak jsme se snažili většinu obchodů a i zisků realizovat spíš tady. Samozřejmě, že když se zdanění změnilo na téměř 80 procent, tak to velký smysl nedává,“ uvádí Tykač.

Vláda od letošního roku zavedla windfall tax pro energetické firmy, a to ve výši 60 procent, pokud jejich zisk převýší průměr za poslední tři roky o 20 procent. K tomu platí firmy běžnou daň z příjmu ve výši 19 procent. Důvodem pro windfall tax byl loňský prudký růst cen elektřiny a dalších komodit po vypuknutí války na Ukrajině.

Sev.en Commodities dříve dělala a danila podle Tykače z Prahy i obchody, které se tuzemska netýkaly. Šlo například o nákupy a prodeje tankerů s plynem LNG v zahraničí.

Obnovitelné zdroje jsou skvělý doplněk, ale ne základ energetické soustavy.
Pavel Tykač

„Zisky, které vytváříme v Česku, budeme dál zdaňovat v Česku. Ale u naší skupiny už skoro 90 procent zisků pochází ze zahraničí. A tyhle peníze tam budou také zdaňovány. Jde o Lichtenštejnsko, Austrálii či USA nebo další země, kde sídlí naše firmy,“ dodává Tykač.

Celkem letos podle svých odhadů firma v tuzemsku zaplatí na daních včetně té mimořádné mezi 5 až 10 miliardami korun. Za dalších 30 miliard korun si pak musí nakoupit povolenky na emise CO2, což je také příjem státu.

Kvůli windfall tax oznámil přesun celé své obchodní divize s komoditami z Prahy do zahraničí už loni také další podnikatel v energetice, Daniel Křetínský.

Čtěte také

ČNB musí dělat víc. Vysoká inflace tu jinak bude dalších 10 let, varuje ekonom Havránek

Tykač plánuje v zahraničí do budoucna další investice. V posledních třech letech koupil doly, elektrárny či výrobce hnojiv ve zmíněných Spojených státech amerických a v Austrálii. Na otázku, kde svůj byznys vidí za deset let, kdy se má v Česku podle programového prohlášení vlády přestat těžit a pálit uhlí, řekl, že právě na těchto dvou kontinentech.

„My jsme měli loni hrubý zisk EBITDA přes 2,5 miliardy eur a velkou většinu těch peněz se snažíme investovat ve Spojených státech a v Austrálii. Tyhle dva kontinenty preferujeme, do Evropy se nám moc nechce,“ uvádí.

Za rok 2021 vydělala skupina hrubého před daněmi, úroky a odpisy (EBITDA) zhruba 10 miliard korun, v přepočtu zhruba 0,4 miliardy eur, podle firmy byl ale výsledek ovlivněn ekonomickým útlumem kvůli covidu.

Jsme přesvědčeni, že i ta současná cena akcie ČEZ je podhodnocená.
Pavel Tykač

Uhelné elektrárny bude v tuzemsku podle Tykače možné vypnout až za ně bude náhrada. „Myslím si, že se za posledních deset let ale pro tu náhradu neudělalo dočista nic. A reálně se nedělá ani teď. To, že se staví jedna nová jaderná elektrárna, která nahradí dosluhující bloky v Dukovanech, to mi nestačí,“ říká Tykač.

Podle svých slov je ale připraven elektrárny pálící uhlí vypnout ve chvíli, kdy politici řeknou, že už je nechtějí. „My si to jenom při znalostech všeho, co víme o síti a výrobě elektřiny, neumíme představit,“ upozorňuje.

Čtěte také

Na soláry si počkáte i půl roku. Některé firmy si nabraly práci na sedm let dopředu

Obnovitelné zdroje, jejichž podíl v energetickém mixu výrazně roste a vedle jaderných zdrojů je preferuje i vláda, za náhradu nepovažuje. „Ve chvíli, kdy má rok asi 8800 hodin a sluníčko svítí 1150 hodin v roce a vítr fouká asi 1400, tak jsou obnovitelné zdroje skvělý doplněk, ale ne základ energetické soustavy,“ uvádí.

I Sev.en nicméně připravuje projekty fotovoltaik na místě vytěženého dolu. Mělo by jít zhruba o 140 megawatt výkonu. „Máme nějaké projekty připraveny až do fáze stavebního povolení,“ říká Tykač s tím, že firma se ale zatím nerozhodla jestli je prodá, nebo bude stavět a provozovat.

Mimo skupinu Sev.en patří Tykač k minoritním akcionářům polostátní firmy ČEZ. Podle něj má nyní celkem pod 3 procenta akcií. „Je to čistě finanční investice, jsme přesvědčeni, že i ta současná cena akcie ČEZ je podhodnocená,“ říká. Pokud jde o takzvaný Lex ČEZ, jehož pomocí chce vláda zestátnit výrobní část firmy, souhlasí s názory právníků i dalších minoritních akcionářů, že jde spíš o nešťastný krok.

Pokud jde o Mafru, zájem jsme projevili, ale ta jednání jsou na počátku.
Pavel Tykač

„Pozoruji to trošku s pozdviženým obočím. Já tomu legitimnímu záměru vlády mít sto procent ve výrobní části ČEZu rozumím. Pořád je to ale zbavení majetku někoho, kdo ho nechce být zbaven. Takže by to mělo být za nějakou náhradu a transparentně, měla k tomu být nějaká diskuze,“ uvádí.

Mimo energetiku uvažuje Pavel Tykač o koupi vydavatelství Mafra ze svěřenských fondů Andreje Babiše. O tom, že je vydavatelství na prodej, se spekuluje delší dobu. „Pokud jde o Mafru, zájem jsme projevili, ale ta jednání jsou na počátku,“ reaguje Tykač.

Čtěte také

Jak se voják Pavel učil ekonomiku? Bavilo ho to neskutečně, nechtěl jen prolézt kampaní, říká jeho poradce

Jednat chce také o navýšení svého podílu v bance Moneta. Nyní v ní má 10,39 procenta. „Ne, tím to myslím neskončilo,“ říká na otázku, zda je tím jeho angažmá v Monetě u konce.

V bance mají nadpoloviční podíl dohromady tři tuzemské finanční skupiny – PPF má téměř 30 procent, druhý je se svým podílem Tykač a těsně za ním jsou fondy Arch skupiny J&T s 10,37 procenty. „My bychom chtěli navýšit náš podíl někam ke dvaceti procentům, které máme odsouhlaseny centrální bankou,“ uvádí Tykač.

Podle něj jsou možné dvě cesty. Buď koupí část akcií od PPF, nebo osloví další firmy na trhu. „Fondy Arch daly jasně najevo, že prodávat nechtějí. Uvidíme, jestli tedy půjdeme na trh, nebo oslovíme PPF. První asi logicky oslovíme PPF,“ vysvětlil Tykač.

Poslechněte si celý pořad Jany Klímové Peníze a vliv v audiozáznamu.