Prověříme tři základní potraviny, proč zdražily a kde jsou zisky, říká šéf ÚOHS Mlsna
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže začne šetřit rychlé zdražování potravin z posledních měsíců. U třech položek podrobně zmapuje, jak se vyvíjí jejich cena od farmáře až do regálu v prodejně. „Chceme získat skutečně tvrdá data od producentů v celé té vertikále,“ říká předseda úřadu Petr Mlsna.
Trojice kontrolovaných komodit patří do základního spotřebního koše, tedy mezi potraviny, bez kterých se české domácnosti neobejdou. „Nebudu je konkrétně zmiňovat, abych neavizoval, kam budeme směřovat,“ vysvětluje Mlsna.
Chceme ověřit, zdali skutečně existuje dysfunkce na některém stupni řetězce.
Petr Mlsna
Úředníci se budou zajímat jak o zemědělskou výrobu, zpracovatele a výrobce potravin, tak i obchodní řetězce, které pak potraviny prodávají spotřebitelům. „Chceme ověřit, zdali skutečně existuje dysfunkce na některém stupni toho řetězce. A alespoň u těchto třech základních komodit by jsme nemuseli neustále řešit obviňování všech v té vertikále, kdo na tom stávajícím skokovém nárůstu cen vlastně vydělává,“ upozorňuje Mlsna.
Čtěte také
Rozsáhlejší a podrobnější šetření antimonopolnímu úřadu umožňuje novela zákona o významné tržní síle, která platí od začátku ledna. Na jejím základě může úřad kontrolovat subjekty s obratem už od padesáti milionů korun za rok, zatímco dříve to bylo až od pěti miliard korun.
„Do platnosti této novely jsme mohli v podstatě kontrolovat jen maloobchodní řetězce. Těch, které překračovaly obrat pěti miliard, máme asi dvanáct, takže jsme neustále, jak v telefonním seznamu, kontrolovali 12 subjektů a nemohli jsme se dostat do dalších stupňů té vertikály,“ vysvětluje Mlsna.
Na nákupy za hranice
Česko podle Eurostatu patří k zemím, kde potraviny zdražovaly loni nejrychleji. V prosinci byly podle evropského monitoru cen zahrnující ceny zemědělských výrobců, zpracovatelů i pro spotřebitele o více než 27 procent vyšší než před rokem, zatímco v Polsku a Německu vzrostly o pětinu, v Itálii a Francii o 13 procent, ale na Slovensku o 29 procent a v Maďarsku o téměř polovinu.
Čtěte také
Velký růst spotřebitelských cen konkrétních základních potravin vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Například chléb zdražil za loňský rok oproti ceně roku 2021 o 33 procent, celé kuchané kuře o víc než 36 procent, polotučné mléko trvanlivé o 38 procent a máslo o 43 procent.
Lidé z pohraničí loni proto hojně jezdili nakupovat do Polska či do Německa, kde jsou některé potraviny a další zboží pro domácnost levnější. Podle dat společnosti GfK za nákupy přes hranice mířilo loni už 10 procent českých domácností, přičemž nejvíc z nich právě do Polska, a to pro maso, mléčné výrobky, drogérii, cukrovinky a dětský sortiment.
Kdo vydělává nejvíc?
Zemědělci, potravináři ani obchodníci se sami neshodnou, kdo z nich v celém tomto řetězci vydělává nejvíc, a už vůbec ne, jestli někdo z nich neoprávněně.
Například podle majitele pětisethlavého stáda krav a majitele malé mlékárny Miroslava Fesse z Ohař na Kolínsku jsou hlavním viníkem zdražování energie a také růst cen dalších vstupů, jako jsou třeba krmiva. Cena elektřiny se mu loni meziročně zvýšila o 300 procent. Ceny mléka se ale zvedly asi o pětinu a třeba jogurty, které z něj vyrábí, farmář prodává také zhruba o pětinu dráž. Největší zisk mají podle něj obchodní řetězce.
Naše ceny rostly výrazně méně, než o kolik nám zdražily energie, suroviny a další vstupy.
mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský
To tvrdí i ministerstvo zemědělství či Agrární komora. Obchody ale upozorňují, že jejich ziskovost je jen do tří procent. Zastává se jich i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Za velkým zdražením je podle něj zneužívání inflace a dominantního postavení ze strany velkých dodavatelů.
Čtěte také
Jako příklad někteří ekonomové uvádí velkou sílu zemědělsko-potravinářského koncernu Agrofert se stamiliardovým obratem ze svěřenských fondů šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Podle mluvčího firmy Pavla Heřmanského ale v žádném sektoru potravin Agrofert nemá dominantní postavení a odmítá, že by stál za přepáleným zdražováním. „Obecně můžeme říci, že naše ceny rostly výrazně méně, než o kolik nám zdražily energie, suroviny a další vstupy,“ uvádí.
Výsledky šetření antimonopolního úřadu by měly být zřejmě k dispozici koncem dubna. Pokud by úřad získal podezření na zneužití dominantního postavení některého subjektu, zahájil by správní řízení. „Musíte prokázat, že existuje dominantní postavení a že ho někdo zneužil. Sankce je pak až do 10 procent čistého ročního obratu,“ vysvětluje Mlsna.
Poslechněte si celý pořad Peníze a vliv v audiozáznamu. Moderuje Jana Klímová.
Související
-
Na nabídky fixací cen energií se dívejte obezřetně, doporučuje analytička Klímová
Velci dodavatelé energií zlevňují pod takzvané vládní stropy. Pro koho je to výhodné? A budou klesat ceny energií a potravin?
-
Ekonomka Klímová: Musí prezident rozumět ekonomice? Je to plus. Pravomoc má ale jen k jedné věci
Ekonomické aspekty zdůrazňovali letos téměř všichni kandidáti na Hrad. Musí prezident rozumět ekonomice? Jaký vliv má na ekonomické směřování země? A co jeho pravomoce?
-
Co dřív nevynášelo skoro nic, začíná být zajímavé aneb Jak investovat v časech recese
Poslechněte si další část podcastu Peníze a vliv. Nejnovější epizoda s ekonomickou analytičkou České rozhlasu Janou Klímovou a jejími hosty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.