Prověříme tři základní potraviny, proč zdražily a kde jsou zisky, říká šéf ÚOHS Mlsna

Trojice kontrolovaných komodit patří do základního spotřebního koše, tedy mezi potraviny, bez kterých se české domácnosti neobejdou. „Nebudu je konkrétně zmiňovat, abych neavizoval, kam budeme směřovat,“ vysvětluje Mlsna.

Chceme ověřit, zdali skutečně existuje dysfunkce na některém stupni řetězce.
Petr Mlsna

Úředníci se budou zajímat jak o zemědělskou výrobu, zpracovatele a výrobce potravin, tak i obchodní řetězce, které pak potraviny prodávají spotřebitelům. „Chceme ověřit, zdali skutečně existuje dysfunkce na některém stupni toho řetězce. A alespoň u těchto třech základních komodit by jsme nemuseli neustále řešit obviňování všech v té vertikále, kdo na tom stávajícím skokovém nárůstu cen vlastně vydělává,“ upozorňuje Mlsna.

Čtěte také

Pavel Tykač: Budeme víc obchodovat a danit v zahraničí. V Monetě bych chtěl 20 procent

Rozsáhlejší a podrobnější šetření antimonopolnímu úřadu umožňuje novela zákona o významné tržní síle, která platí od začátku ledna. Na jejím základě může úřad kontrolovat subjekty s obratem už od padesáti milionů korun za rok, zatímco dříve to bylo až od pěti miliard korun.

„Do platnosti této novely jsme mohli v podstatě kontrolovat jen maloobchodní řetězce. Těch, které překračovaly obrat pěti miliard, máme asi dvanáct, takže jsme neustále, jak v telefonním seznamu, kontrolovali 12 subjektů a nemohli jsme se dostat do dalších stupňů té vertikály,“ vysvětluje Mlsna.

Na nákupy za hranice

Česko podle Eurostatu patří k zemím, kde potraviny zdražovaly loni nejrychleji. V prosinci byly podle evropského monitoru cen zahrnující ceny zemědělských výrobců, zpracovatelů i pro spotřebitele o více než 27 procent vyšší než před rokem, zatímco v Polsku a Německu vzrostly o pětinu, v Itálii a Francii o 13 procent, ale na Slovensku o 29 procent a v Maďarsku o téměř polovinu.

Čtěte také

Matesová: Vysoké ceny energií a potravin narušily soudržnost společnosti. Lidé hledají, proti komu obrátit svůj hněv

Velký růst spotřebitelských cen konkrétních základních potravin vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Například chléb zdražil za loňský rok oproti ceně roku 2021 o 33 procent, celé kuchané kuře o víc než 36 procent, polotučné mléko trvanlivé o 38 procent a máslo o 43 procent.  

Lidé z pohraničí loni proto hojně jezdili nakupovat do Polska či do Německa, kde jsou některé potraviny a další zboží pro domácnost levnější. Podle dat společnosti GfK za nákupy přes hranice mířilo loni už 10 procent českých domácností, přičemž nejvíc z nich právě do Polska, a to pro maso, mléčné výrobky, drogérii, cukrovinky a dětský sortiment. 

Kdo vydělává nejvíc?

Zemědělci, potravináři ani obchodníci se sami neshodnou, kdo z nich v celém tomto řetězci vydělává nejvíc, a už vůbec ne, jestli někdo z nich neoprávněně.

Například podle majitele pětisethlavého stáda krav a majitele malé mlékárny Miroslava Fesse z Ohař na Kolínsku jsou hlavním viníkem zdražování energie a také růst cen dalších vstupů, jako jsou třeba krmiva. Cena elektřiny se mu loni meziročně zvýšila o 300 procent. Ceny mléka se ale zvedly asi o pětinu a třeba jogurty, které z něj vyrábí, farmář prodává také zhruba o pětinu dráž. Největší zisk mají podle něj obchodní řetězce.

Naše ceny rostly výrazně méně, než o kolik nám zdražily energie, suroviny a další vstupy.
mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský

To tvrdí i ministerstvo zemědělství či Agrární komora. Obchody ale upozorňují, že jejich ziskovost je jen do tří procent. Zastává se jich i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Za velkým zdražením je podle něj zneužívání inflace a dominantního postavení ze strany velkých dodavatelů.

Čtěte také

Nabídka pod cenovým stropem? U plynu bych ji zvážil, u elektřiny počkal, radí energetický expert

Jako příklad někteří ekonomové uvádí velkou sílu zemědělsko-potravinářského koncernu Agrofert se stamiliardovým obratem ze svěřenských fondů šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Podle mluvčího firmy Pavla Heřmanského ale v žádném sektoru potravin Agrofert nemá dominantní postavení a odmítá, že by stál za přepáleným zdražováním. „Obecně můžeme říci, že naše ceny rostly výrazně méně, než o kolik nám zdražily energie, suroviny a další vstupy,“ uvádí.

Výsledky šetření antimonopolního úřadu by měly být zřejmě k dispozici koncem dubna. Pokud by úřad získal podezření na zneužití dominantního postavení některého subjektu, zahájil by správní řízení. „Musíte prokázat, že existuje dominantní postavení a že ho někdo zneužil. Sankce je pak až do 10 procent čistého ročního obratu,“ vysvětluje Mlsna.

Poslechněte si celý pořad Peníze a vliv v audiozáznamu. Moderuje Jana Klímová.