Matesová: Vysoké ceny energií a potravin narušily soudržnost společnosti. Lidé hledají, proti komu obrátit svůj hněv

Čtěte také

Ekonom Marek: Pokud se inflace do roka zastaví na jiné hodnotě než dvě procenta, prohráli jsme

Inflace v prosinci mírně klesla. Stále se ale drží pod 16 procenty a podle ekonomů může dále narůst. Ceny některých potravin loni ale rostly ještě výrazněji, třeba o 30 nebo 40 procent. Nejvíce podražily základní potraviny, jako je mouka, chleba, vejce a maso, a výrazně vyšší jsou i ceny potravin v akcích. Drahé potraviny přitom nejvíce dopadají na nízkopříjmové vrstvy, protože v jejich spotřebním koši představují tu největší položku.

„Je jasné, že za tím stojí vážný ekonomický důvod, protože ceny potravin na světovém trhu podle potravinového indexu FAO celých deset měsíců za sebou klesají, ale u nás za minulý rok ceny potravin vzrostly,“ říká ekonomka a zástupkyně ČR ve Světové bance Jana Matesová.

Špatná rozhodnutí vlády?

V ČR narostly ceny energií mnohem více než jinde ve světě. Proto je otázka, jestli právě toto nehraje roli při zdražování jiných věcí, jako jsou potraviny. Podle Matesové ale ceny potravin silně rostly už na začátku minulého roku, a to ještě před ruskou agresí proti Ukrajině.

Čtěte také

Luboš Palata: Češi vykupují Polákům potraviny. Koruna je silná a v Polsku je nulová daň

„V poptávce se velice silně promítlo to, že lidé zejména u nás, na rozdíl od naprosté většiny jiných zemí, měli dostatek peněz v kapsách, protože vláda ve druhé polovině roku 2020 a v roce 2021 skutečně nezřízeně rozhazovala z veřejných peněz a to posilovalo poptávku. Samozřejmě proti tomu nebyla nabídka na narušeném trhu čili ceny rostly. Výrobci i prodejci zkoušeli, kam až to zajde a co lidé akceptují, a lidé to stále akceptovali. Toto je důvod, proč v Česku nastoupila inflace,“ míní.

Inflační krizi tak podle Matesová nevyzdvihla válka na Ukrajině, ale spíše česká vláda, která nepříliš zvládla situaci různých problémů, které se v zemi začaly objevovat. „Evidentně je něco špatně na českém trhu, když se ten světový vyvíjí jinak, a to ne jinak, že mírněji, ale úplně v opačném směru,“ říká.

Příklon k extremistickým hnutím

Z celé situace ale podle Matesové vyplynuly velmi závažné důsledky pro soudržnost společnosti. „Vidíme teď v posledních týdnech obrovský nárůst ze všech šetření. Je tu častý příklon k extremistickému hnutí a zejména k důvěře v dezinformace. Lidé jsou nespokojení, jsou v napětí a část lidí je na tom sociálně opravdu špatně a hledají, proti komu obrátit hněv,“ vysvětluje.

Čtěte také

ČNB musí dělat víc. Vysoká inflace tu jinak bude dalších 10 let, varuje ekonom Havránek

V takovémto vyhroceném případě, lze ceny zvyšovat jenom v situaci, kdy jde o nějaké základní nezbytné zboží, protože jinak lidé přestanou nakupovat a jak uvádí Matesová, nejcitlivější je toto právě u energií, potravin a bydlení, což jsou věci, za které lidé utrácet musí.

„Vidíme, že tržby maloobchodu v potravinářství a drogistickém zboží klesají i přes obrovský nárůst cen. Lidé tak kupují mnohem méně, a to nepochybně proto, že se to opravdu hodně promítá do sociálních skupin, které nemají na čem jiném ušetřit, a proto šetří už i na potravinách. Špatně je tedy evidentně příliš vysoká příležitost ke zneužívání tržní síly v české ekonomice a žádná obrana proti tomuto zneužívání,“ dodává Matesová.

Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Naďa Bělovská.