Ekonom Marek: Pokud se inflace do roka zastaví na jiné hodnotě než dvě procenta, prohráli jsme

Inflaci podle Marka nejde zkrotit, když se zároveň částečně nepřiškrtí ekonomika. U řady segmentů české ekonomiky může podle něj zvýšení úrokových sazeb jenom pomoci.

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Inflace polevuje. Tak snad i v Česku

„Protože zchlazení situace může zmírnit přehřátí ekonomiky a zároveň snížit inflační tlaky, které to generuje. Například ceny nemovitostí jsou kdesi v oblacích, daleko mimo ekonomické fundamenty, které by to ospravedlňovaly. A právě přísnější měnová politika je nejefektivnější nástroj, jak dostat ceny, respektive inflaci pod kontrolu,“ naznačuje.

Minčič připouští, že z dlouhodobého hlediska je v objektivním zájmu firemního sektoru, aby se ekonomika naladila na takové noty, kdy nebudou vstupy pro firmy na vysoké úrovni.

Dokážu si ale představit i logiku toho dlouhodobě nezvyšovat úrokové sazby.
Ladislav Minčič

„Problém je, že žijeme v otevřeném světě, jsme součástí Evropské unie. Vnitřní trh v zásadě funguje a firmy často uvažují v kontextu okamžitého obchodu, okamžité dohody. A pokud operují a mají své partnery v sousedních zemích – na Slovensku, v Rakousku, v Německu – mohou si firmy půjčit eurový úvěr za peníze výrazně menší.“

Ladislav Minčič|foto:Filip Jandourek

„A to je samozřejmě ponouká k tomu, aby řekly: ‚když je to v sousední zemi, která má jenom nepatrně nižší inflaci, jak to, že u nás je o pět procentních bodů dražší úvěr.‘ V tom je ten problém. Oni to srovnávají třeba s dostupností úvěrů o pár stovek kilometrů od nás,“ vysvětluje ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory.

Podle Marka může být skutečnost, že jsou úrokové sazby v eurozóně podstatně nižší než v Česku a české firmy si proto půjčují v eurech a zakládají si eurové úvěry, problém.

Čtěte také

ČNB musí dělat víc. Vysoká inflace tu jinak bude dalších 10 let, varuje ekonom Havránek

„Protože pokud si místo korunového úvěru vezmu eurový, musím si zároveň uvědomit, že na sebe beru kurzové riziko. A pokud vím, že mám korunové příjmy, ze kterých budu chtít platit eurový úvěr, budu tedy muset spoléhat na to, že kurz koruny bude příznivý i v budoucnosti tak, aby mi to nedělalo problémy. Pokud si nějaká firma vezme eurový úvěr a nemá zajištěné kurzové riziko, je to hazard. A v okamžiku, kdy si koupíte to zajištění, tak vás ten úvěr vyjde úplně stejně jako korunový,“ vysvětluje.

Minčič souhlasí s tím, že je kurzová rizika potřeba krýt. Ale je podle něj potřeba si také uvědomit, že hodně záleží na struktuře byznysu konkrétní firmy.

Česká centrální banka svým váháním promeškala vhodný okamžik ke zpřísnění měnové politiky.
David Marek

„Jestliže ona svým způsobem většinově operuje v eurech, jak vstupy, tak i výstupy má splacené v eurech, kromě korunových mezd vyplácených v tuzemsku, v tom případě je z velké části podstatou svého vlastního byznysového modelu chráněna před takovými riziky,“ popisuje.

Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády David Marek|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

„V souvislosti s kurzovým rizikem je ale důležité se bavit v podmínkách, v jakých v tuto chvíli česká ekonomika je. Kurz koruny je po letech velmi silný a když se někdo obrací na eura jako lacinější finanční zdroj, měl by se vyrovnat s tím, jaký bude v budoucnu kurz koruny. Za Hospodářskou komoru z různých důvodů mohu říci, že si myslíme, možná bychom si to i přáli, aby byl kvůli exportérům kurz koruny trošičku slabší,“ naznačuje.

Závažný problém s inflací

Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu tuzemská ekonomika koncem roku podruhé za sebou mezičtvrtletně klesala. Marek upozorňuje, že pokud se nepodaří teď rychle a razantně zchladit inflaci, může česká ekonomika kulhat ještě řadu let.

Čtěte také

Vláda přikládá pod kotel inflace. Možná by ČNB přece jen měla o něco zvýšit úrokové sazby, nabádá ekonom Stroukal

„Pokud máme 15procentní inflaci a inflační očekávání na tři roky dopředu osm procent, pak máme závažný problém s inflací, nikoli s růstem ekonomiky. Ten se cyklicky teď mírně zhoupnul dolů částečně i díky speciálním faktorům, jako jsou ceny energií. Ale zásadnější problém je inflace. A pokud zůstane inflace zakořeněna na dlouhou dobu na takto vysoké úrovni, bude to brzdit ekonomiku ještě velmi dlouho,“ popisuje.

Minčič přiznává, že se rizika dlouhodobější vysoké inflace firmy obávají.

„Dokážu si ale představit i logiku toho dlouhodobě nezvyšovat úrokové sazby. Kdyby to v létě, když bylo poslední zasedání bankovní rady v předchozím složení a rozhodlo se o zvýšení na sedm procentních bodů, zvýšili na větší hodnotu, tak si dokážu představit, že boj proti inflaci, proti růstu cen byl býval lepší. V tuto chvíli, když už se leccos zlepšuje, dělat takovou jemnou úpravu mi přijde jako velmi diskutabilní měnově politická taktika,“ soudí.

Čtěte také

Julie Hrstková: ČNB nezvýšila sazby, takže inflaci bude zachraňovat silná koruna

Marek souhlasí s tím, že by snížení úrokových sazeb v druhé polovině loňského roku bylo efektivnější než aktuální snižování úrokových sazeb.

„Česká centrální banka svým váháním promeškala vhodný okamžik ke zpřísnění měnové politiky. Na druhou stranu lepší pozdě nežli vůbec. Pro nás bude důležité, jestli opravdu dokážeme zhruba do roka, maximálně do roka a půl, dosáhnout dvouprocentní inflace, nebo jestli se pokles zastaví na čtyřech, pěti, šesti, sedmi či osmi procentech. Pokud se zastaví na jiné hodnotě než dvě procenta, tak jsme prohráli. Abychom neprohráli, potřebujeme přísnější měnovou politiku,“ naznačuje ekonom.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Lukáš Matoška.