Tereza Zavadilová: Inflace polevuje. Tak snad i v Česku
Globální podmínky se zlepšily, inflační tlaky začaly slábnout, prohlásil včera Mezinárodní měnový fond. Na tuto zprávu svět čeká rok a půl, od chvíle, kdy pandemické uzávěry a dopady Trumpových obchodních válek zdražily dopravu i řadu zboží a situaci posléze eskalovalo Rusko s válkou a energetickou krizí.
Měnový fond čeká pokles inflace o pětinu na 6,6 procenta a napřesrok podobným tempem dále. Proto instituce předpokládá, že zpomalení globální ekonomiky nebude tak hrozné, jak se myslelo.
Čtěte také
Není jediným vlivným úřadem, co hlásí dobré zprávy. Evropská komise také zveřejnila, že ekonomická důvěra se zvedla už třetí měsíc v řadě. Optimismu nahrává především teplá zima, která zabránila hlubší energetické krizi, což vedlo ke snížení cen plynu. Letošní lednový optimismus je vidět i na silném růstu cen akcií, ačkoli jej může rychle srazit americká centrální banka, pokud by musela razantněji bojovat s inflací.
V Evropě byla koncem roku inflace desetiprocentní. Růst cen v Česku je s prosincovými téměř 16 procenty v Evropě skoro nejvyšší, výrazně převyšuje i globální míru inflace a nejhorší je, že to vypadá, že jen tak neskončí. Zmíněný měnový fond čeká letos inflaci v Česku v průměru těsně pod 10 procent, což není nic moc, protože už loni byly ceny vysoké. A i to je celkem optimistický odhad, neboť ministerstvo financí a řada bank čeká inflaci dvoucifernou. Čím to je?
Hlavní inflační tlaky za námi
Je to souběh důvodů. Česko doplácí na energetickou krizi, protože má energeticky náročný průmysl, silně závislý na dováženém plynu. Mnohé státy také během loňska zastropovaly ceny, od potravin přes pohonné hmoty a energie, nebo snižovaly daně.
Čtěte také
Vliv takzvaného úsporného tarifu v Česku se projevil až v prosinci. Byť jsou státní zásahy do cenotvorby vždycky citlivé, vláda také vůči obchodníkům nepřiměřeně zvyšujícím ceny nepřijala žádné razantnější administrativní opatření a zrušení EET v této situaci u některých prodejců zafungovalo jako pobídka k anarchii. Růst cen způsobily také štědré covidové podpory i snížení příjmových daní, což lidem umožnilo více utrácet.
Česká centrální banka jako subjekt, který má především na cenovou stabilitu dohlížet, je často kritizována, že nezvýšila úrokovou sazbu ještě razantněji, než je současných sedm procent, aby inflaci zmírnila rychleji. Jenže i tato úroveň znamená, že firmy, které mohly, utekly do levnějších eurových úvěrů, což sice pomáhá držet ekonomiku, ale pro stabilitu měnového systému to už tak slavné není. Eurové úvěry ještě zlevňuje posilující koruna, která zároveň snižuje ceny dovážených energií, ale zase z ní nemají radost exportéři.
Inflace v Česku možná stoupne v lednu zpátky k 20 procentům, připustil to i guvernér centrální banky. Může k tomu dojít vlivem přecenění zboží a služeb v lednu. Bude to spíš ale jen výkyv – i centrální banka říká, že hlavní inflační tlaky už jsou za námi. Loňský rok přinesl do Česka nejvyšší inflaci za 29 let. Světlé zítřky v podobě zlevňování zboží bude každopádně Česko vyhlížet hodně opatrně.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
