Veronika Lefrancois: Příliš dlouhý smutek
Italský stát měl už od svého vzniku specifický vztah ke katolické církvi. Vatikán dodnes hraje významnou roli v italské domácí politice, a to navzdory Lateránským dohodám, které měly církev od státu oddělit.
V posledních měsících sledovali Italové zdravotní stav papeže Františka s napětím a večerní televizní zprávy o něm přinášely každodenní, často velmi podrobné informace. Když papež zemřel, vyhlásila italská vláda celostátní smutek – což překvapilo málokoho. To, co však mnohé zarazilo, je délka smutečního období.
Čtěte také
Zatímco po smrti předchozích papežů trval státní smutek maximálně tři dny, vláda Giorgie Meloniové tentokrát prodloužila období na rekordních pět dní.
Během nich měly všechny státní budovy vyvěsit vlajku na půl žerdi a ministři měli povinnost zrušit všechny oficiální závazky a vystoupení. Krom toho vláda doporučila pozastavení, odklad nebo omezení kulturních, sportovních a jiných veřejných akcí.
Problematický svátek
A právě to vyvolalo polemiku. Zbytečně dlouhé smuteční období totiž zasáhlo 25. duben, kdy se v Itálii slaví osvobození od fašistického režimu i od nacistické okupace na konci 2. světové války. Letos se navíc připomíná jeho 80. výročí.
Čtěte také
Svátek je silně spojený s hodnotami antifašismu, za které se v ulicích italských měst každoročně demonstruje. Politicky jde o poněkud citlivé datum – italská pravice k němu přistupuje obezřetně, protože bývá vnímáno jako součást levicového výkladu dějin.
Výzva krajně pravicové vlády k omezení letošních oslav proto narazila u levice na ostrý odpor. Giorgiu Meloniovou obvinili z toho, že papežova úmrtí zneužívá k politickým účelům. Podle opozice se premiérka snaží umlčet kritiku postojů, které představuje její strana Bratři Itálie, tedy hnutí s postfašistickými kořeny.
Politický podtext smutku?
Někteří oponenti premiérky zašli ještě dál a naznačili, že jí papežovo úmrtí přišlo vhod i z jiného důvodu.
Zrušení veřejných politických vystoupení jí totiž umožnilo odložit takzvaný „premier time“ v Senátu, během kterého měla odpovídat na otázky zákonodárců. Přestože jednací řád Senátu vyžaduje, aby předseda vlády vystoupil alespoň jednou za dva měsíce, Meloniová za 2,5 roku ve funkci tuto povinnost splnila v Senátu pouze jednou, dvakrát v Poslanecké sněmovně, což jí opozice dlouhodobě vyčítá.
Čtěte také
Itálie je s hlavou katolické církve propojena nejen územně – díky přítomnosti Vatikánu přímo v srdci Říma –, ale i kulturně a historicky. Proto není překvapivé, že smrt papeže vyvolává v italské společnosti silnější emoce než v jiných zemích.
Přesto stojí za otázku, kde by měla ležet hranice mezi církevní a státní sférou. Italská republika se ve své ústavě hlásí k principu laicity, tedy oddělení státu a církve.
Události ve Vatikánu by proto neměly ochromovat fungování demokratických institucí ani odvádět pozornost od naléhavých civilních záležitostí. Papež má bezpochyby v italském životě své místo, ale moderní stát by měl umět zachovat rovnováhu mezi respektem k náboženské tradici a důsledným zachováváním sekulárních zásad.
Autorka je publicistka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
