Veronika Lefrancois: Meloniová a justice
Vláda Giorgie Meloniové se v poslední době potýká s kontroverzemi, které vrhají stín na její vztahy s italským právním systémem i s mezinárodním právem. Napětí mezi vládou a justicí roste už několik měsíců kvůli sporné reformě právního systému. Ta má přísně oddělit kariéry soudců a prokurátorů a zavést dvě samostatné rady, jejichž členové by byli určováni losem namísto volbou.
Soudci i prokurátoři proti změně protestovali po celé Itálii s tím, že oslabení soudcovské samosprávy ohrozí nezávislost justice. Reforma by podle nich mohla usnadnit politický tlak na prokurátory a narušit rovnováhu sil v zemi.
Čtěte také
Vztahy mezi justicí a vládou se nedávno ještě vyhrotily případem libyjského generála Osamy Nadžíma Almasriho, šéfa libyjské soudní policie, kterého stíhá Mezinárodní trestní soud za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.
Tohoto muže se v lednu podařilo zadržet v Turíně, ale dva dny nato ho, k velkému překvapení mnohých, odvolací soud v Římě propustil – ministr spravedlnosti totiž jeho zatčení nepotvrdil. Almasri byl okamžitě vyhoštěn do Libye a odletěl státním letounem, který obvykle používají italské tajné služby.
Čtěte také
Národní zájmy mají přednost
Toto nečekané rozhodnutí vyvolalo v Itálii bouřlivé debaty: opozice obviňuje vládu z přílišné vstřícnosti vůči Libyi, která má možnost regulovat tok migrantů ze svého území směrem k Itálii. Římská prokuratura následně zahájila vyšetřování premiérky a tří jejích ministrů pro podezření z napomáhání při trestném činu.
O několik dní později začal případ zkoumat i Mezinárodní trestní soud, který posuzuje, zda Itálie Almasriho deportací neporušila Římský statut, mezinárodní smlouvu, na jejímž základě byl tento soud zřízen, a kterou italská vláda ratifikovala.
Ve stejné době se Mezinárodní trestní soud ocitl pod tlakem i z jiné strany. Administrativa Donalda Trumpa uvalila sankce na jeho klíčové představitele – zmrazila jejich majetek a zakázala jim i jejich rodinám vstup na území USA.
Čtěte také
Trump soud obvinil z údajně „nelegitimních a nepodložených akcí zaměřených na Ameriku a jejího blízkého spojence Izrael“. Reagoval tak na vyšetřování amerických vojenských operací v Afghánistánu a na vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Trumpovy sankce následně odsoudilo 79 zemí OSN ve společném prohlášení. Mezi signatáři však chybí tři členské země EU: Itálie, Maďarsko a překvapivě také Česká republika. Není mým cílem zabývat se otázkou, proč se naše země ocitla na stejné straně se dvěma evropskými státy, které se vyznačují ultrakonzervativními vládami a loajalitou vůči Trumpovi. Skutečnost, že svůj podpis k prohlášení nepřipojila Itálie, ještě více prohlubuje její spor s Mezinárodním trestním soudem ohledně případu Almasriho.
Čtěte také
Pokud vyšetřování potvrdí, že Itálie jako signatář Římského statutu porušila jeho ustanovení, může to oslabit důvěryhodnost této mezinárodní instituce, jejíž existence stojí na dodržování závazků signatářských států.
Když k tomu připočteme odmítnutí podpořit prohlášení proti Trumpovým sankcím, Itálie vysílá jasný signál: pro vládu Giorgie Meloniové mají národní zájmy přednost před mezinárodním právem. Tento postoj nejen prohlubuje její spor s Mezinárodním trestním soudem, ale zároveň ji staví do nepříjemné blízkosti režimů, které se pravidlům mezinárodní spravedlnosti spíše vyhýbají, než aby je hájily.
Autorka je publicistka
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
