Československá rozvědka v 50. letech: trpěla nedostatkem vysokoškoláků, ale sledovala i manekýnky
Co zajímavého dělali v zahraničí příslušníci československé rozvědky v prvních letech její existence, tedy mezi roky 1953 až 1959? Mnoho zajímavých podrobností z dějin této organizace popsal historik Pavel Žáček v knize Menší sestra I., která vyšla v roce 2004.
Proč zvolil právě tento název?
Čtěte také
„Tak Menší sestra ze dvou důvodů. Za prvé, ta Velká sestra, to byla sovětská bezpečnost KGB, v toku času měla více názvů, čili sovětská bezpečnostní služba. A druhak, Malá sestra byly jakési paměti jednoho defektora z I. správy, který utekl na konci 80. let těsně před listopadem k Angličanům. Proto jsem si nedovolil uzmout ten jeho název a nazval jsem to Menší sestra,“ vysvětluje Žáček.
Nepopsaná role
Role rozvědky Československého ministerstva vnitra v rámci sovětského mocenského bloku zůstala dlouho nepopsána. Až v roce 2000 došlo ke zveřejnění první publikace, již byla kniha tehdejšího ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace Petra Zemana.
Čtěte také
Kniha se jmenovala První správa a jako první předkládala odborné veřejnosti po deseti letech od listopadu 1989 dokumenty této zahraničněpolitické rozvědky. Výběr dokumentů byl však údajně neúplný a kromě jiných nedostatků postrádala publikace i poznámkový aparát.
Nedostatky této chvályhodné knihy přiměly Pavla Žáčka k tomu, aby se pokusil zpracovat ucelené dílo opatřené odpovídajícím poznámkovým aparátem.
Špioni bez vzdělání
Pro představu o objemu a poněkud velikášském rozsahu působnosti rozvědky, organizované ovšem i pro rozvědné účely tehdejšího Sovětského svazu, měla agenturní síť pokrývat z největší části západní Evropu, ale měla své pracovníky i v Severní Americe, v Jižní Americe, v regionu Balkánu a Turecka i na Středním východě.
Čtěte také
Sám náčelník I. správy, podplukovník Miller, však na konci roku 1953 musel konstatovat, že agentům se v kapitalistických státech s výjimkou Rakouska nepodařilo uchytit v žádných významných pozicích.
Ministr vnitra Rudolf Barák si ve své zprávě pro politický sekretariát ÚV KSČ z konce roku 1953 stěžuje, že ze 180 orgánů přicházejících v úvahu k vyslání na rezidentury má jen 19 vysokoškolské vzdělání, 20 má vzdělání středoškolské a zbytek má vzdělání nižší. Další potíží orgánů je neznalost cizích jazyků, což je u špionů poněkud komický nedostatek.
Poslechněte si celé Návraty časem, kde redaktor Jiří Berounský cituje z dobových dokumentů rozvědky, které se zabývají Svobodnou Evropou, „zrádnou emigrací“ nebo kázní československých manekýnek na festivalu mládeže.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
