Střední Asie: Jak se „sovětský Orient“ vypořádává s temnou minulostí politických represí?

O tom mluví Josef Pazderka a Ondřej Soukup v novém díle podcastu Na Východ!. Tentokrát ho natočili s účastí publika v Městské knihovně v Praze v lednu 2026. Jejich hostem je rusista a historik Štěpán Černoušek z organizace Gulag.cz, která mapuje v postsovětském prostoru pozůstatky pracovních táborů a trestaneckých kolonií a další stopy represivní sovětské politiky.

Takové aktivity se ne vždy setkaly s pochopením ruských úřadů, zejména ne po ruském útoku na Ukrajinu. V posledních letech proto Štěpán Černoušek zamířil právě do Střední Asie, kde je pro historiky dodnes řada bílých míst.

On sám si tento region prý vždy tak trochu nechával na později. „Nemůžu vyloučit, že bych vízum do Ruska ještě dostal, ale popravdě nechci úplně riskovat, protože bych nerad rozšířil fond v rámci výměny vězňů,“ komentuje své rozhodnutí historik Černoušek v podcastu Na Východ!.

A zatímco od Ruska se v hlavě odpoutal, středoasijský region se mu naopak teď mentálně naprosto otevřel. „Zjistil jsem, že cestování tam je nesmírně jednoduché a lítají tam už i přímé linky z Prahy,“ přibližuje a přidává i několik cestovatelských tipů. „Přesuny z místa na místo tam jsou vlastně strašně jednoduché a lidé tam jsou milí, takže můžu komukoli doporučit, ať se tam vypraví – třeba zítra.“

10 fotografií

Rozdílný přístup k minulosti

Ke své sovětské minulosti, obzvlášť k existenci gulagů na svém území, se každá z pěti středoasijských republik staví odlišně, vysvětluje Štěpán Černoušek. Podle něj je to dané i tím, jakou taktiku vůči Rusku zaujala daná země po invazi na Ukrajinu v roce 2022.

Čtěte také

V říši čečenského sultána. Ramzan Kadyrov a jeho brutální hra bez pravidel

„V Kazachstánu byly sovětské represe poměrně velké a dotkly se velkého počtu obyvatel, milionu lidí. Asi 3 miliony Kazachů dále přišly o život během hladomoru ve 30. letech,“ uvádí Černoušek.

O temné minulosti represí je tam ale možné mluvit poměrně otevřeně, protože kvůli dlouhé hranici s Ruskem musí být země ve vztahu ke svému mocnému sousedovi opatrná. „Téma sovětských represí je jedno z těch, ve kterých se vlastně můžou jasně vůči Rusku vymezit,“ vysvětluje.

Josef Pazderka připomíná, že v Kazachstánu také žije společensky významná ruská komunita. Model, kdy Rusko vyhlásí, že ji musí ochránit a že si bude rovnou nárokovat území, na němž tito lidé žijí, tu může být stále ve hře.

Tabuizovaná i oslavovaná minulost

Pomyslným protipólem ke Kazachstánu je potom Tádžikistán, kde je téma sovětských represí skoro tabuizované a věnuje se mu jen hrstka historiků.

Čtěte také

Impérium útočí. Proč se Putinovo Rusko cítí nadřazené ostatním?

V Uzbekistánu sice nejsou dobře zachovaná místa někdejších gulagů, ale tato kapitola dějin se připomíná v muzeích po celé zemi. Centrální instituce se nachází v hlavním městě Taškentu a v každém regionu je možné navštívit její místní pobočku.

Úctě se tam těší také hnutí basmačů neboli partyzánských povstalců, kteří ve 20. letech 20. století bojovali proti sovětskému režimu. Jejich misi zachytil i easternový film Bílé slunce pouště, připomíná v podcastu Ondřej Soukup.

Češi jako oběti sovětských represí

Nejméně jednoznačný postoj k hrůzám sovětské minulosti podle Štěpána Černouška zaujímá Kyrgyzstán. Přitom právě tady zůstalo vizuálně nejvíce památek z dob Sovětského svazu. A nalezneme tu i české stopy: především po družstvu Interhelpo, které se usadilo v Biškeku v roce 1925.

Čtěte také

Interhelpo. Budování komunismu, o němž komunisté raději nemluvili

Jeho začátky a snahu vybudovat v Kyrgyzstánu moderní průmyslová zařízení podrobně zmapoval Jaromír Marek. Méně se však vždy mluvilo o tom, že řada členů Interhelpa padla za oběť sovětským čistkám.

V kyrgyzských lágrech se ocitli i další Češi, ukazuje zase film Pohřbené naděje, který natočil Štěpán Černoušek a jeho spolupracovníci z organizace Gulag.cz. „Spočetli jsme ze všech možných zdrojů číslo asi 52 lidí, z nichž nejméně 16 bylo prokazatelně popraveno. Pravděpodobně jich bylo víc. Těch informací u mnoha lidí není ještě moc,“ říká Černoušek s odkazem na dosud neukončené historické pátrání.

Čtěte také

Gulag.cz na stopě temné minulosti v Kyrgyzstánu: V masovém hrobě skončilo i dvacet popravených Čechů

Jsou to ale právě příběhy konkrétních lidí, které ho prý v práci pohánějí dál a dávají jí smysl.

„Nejvíc mi utkví v paměti, když se s vámi spojí nějaký příbuzný, který pátrá po osudech rodičů, prarodičů, a vám se podaří v archivu něco dohledat. Předat mu ty materiály, on k tomu zase řekne nějakou rodinnou historii a vám se podaří ten příběh seskládat,“ uzavírá host debaty Na Východ!.

Jak se potomci členů Interhelpa dnes dívají na sovětskou historii? Jaké skupiny Čechů končily v sovětských gulazích? A jak někteří obyvatelé středoasijských republik hodnotí civilizaci, kterou jim Rusko v rámci Sovětského svazu přineslo? Poslechněte si celý audiozáznam.