Digitální Portál stavebníka bude od července, slibuje ministr Bartoš. Pořád ani nevíme, jak se připravit, nevěří developer Soural

Přípravu nového systému přitom provázejí komplikace s výběrem dodavatele IT systému. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nedávno ministerstvu zrušil výběr firmy InQool a.s., účinnost rozhodnutí ale kvůli veřejnému zájmu na dokončení zakázky odložil právě až na červenec.

Čtěte také

Nový zákon měl zrychlit a zefektivnit stavební řízení. Předložená novela je však značným krokem zpět, myslí si advokát Černý

„S dodavatelem nadále spolupracujeme. I ÚOHS souhlasil, že jde o zakázku spojenou s mimořádným veřejným zájmem a není vhodné realizaci odkládat. Pokračujeme tedy tak, abychom splnili termíny,“ tvrdí Bartoš.

„Systém představím na konci dubna na stavebním veletrhu v Brně, od poloviny května bychom ho měli zpřístupnit i pro školení zaměstnanců stavebních úřadů a dotčených orgánů, připravujeme instruktážní videa, vzdělávací materiály a další,“ dodává ministr.

Podle něj postupuje MMR tak, aby systém mohl fungovat i poté, co případně rozhodnutí antimonopolního úřadu vstoupí v polovině roku v platnost. MMR se proti němu odvolalo.

Pochybnosti nemizí

Pochybnosti o tom, že bude portál od poloviny roku skutečně funkční, nedávno zveřejnila Hospodářská komora. Podle jejího prezidenta Zdeňka Zajíčka jsou velké nejasnosti i v připravovaných vyhláškách k portálu.

Podobné si myslí i prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala, podle něj je skepse ke včasnému zavedení digitálního řízení na místě. 

Čtěte také

Jan Januš: Když nová vláda odloží stavební zákon, bude to jako v Kocourkově a výstavba se zase nezrychlí

Digitalizace by mimo jiné měla výrazně zkrátit povolovací lhůty v celém stavebním řízení, které podle majitele developerské firmy Trigema Marcela Sourala například v Praze trvají často sedm až deset let. 

„Na digitalizaci čekáme. Bylo nám slibováno, že to bude jedno razítko, jedno řízení, jeden rok. Myslím si, že se ani jedno nesplní – jak už to v naší zemi bývá obvyklé. Nicméně pořád čekáme a věříme, že se něco zlepší – zatím všechny signály nasvědčují, že to tak ale nebude,“ zůstává developer skeptický. Sourala proslavila mj. spolupráce s umělcem Davidem Černým, který pro jeho několik projektů připravil a dodal svá umělecká díla. 

Podobně je Soural skeptický, že 1. července nastane i digitalizace stavebního řízení. „Stále nemáme k dispozici prováděcí předpisy. Takže ani nevíme, jak máme pro tato řízení připravit projektovou dokumentaci. Nevíme, v jakém rozsahu. Nevíme, co od nás bude úřad potřebovat, v jakých formátech. Ministerstvo pro místní rozvoj signalizuje, že by měli na konci dubna něco prezentovat na nějaké konferenci v Brně. Ale to je pozdě,“ konstatuje Soural.

Rychleji a levněji. Jde to už teď?

Zdlouhavé povolování staveb je přitom podle developera hlavním důvodem, proč se v Česku staví o polovinu méně bytů, než by bylo potřeba a proč také u nás roste cena nemovitostí jedním z nejrychlejším temp v Evropě.

Čtěte také

V Česku rostou ceny nemovitostí nejrychleji z celé EU. Nabídka je tady totiž stále nižší než poptávka, vysvětluje developer Soural

Například podle indexu ceny bytů Eurostatu ke konci loňského roku, se za posledních osm let u nás ceny víc než zdvojnásobily, a šlo tak o druhý nejvyšší růst v EU, před námi bylo jen Maďarsko. 

„Domníváme se, že příčina je jenom jedna: nedostatečná nabídka. Prostě: čeho je málo, to je drahé. Pokud by se víc stavělo a nabídka byla dvojnásobná, ne-li trojnásobná, ceny by se stabilizovaly a byly by i dlouhodobě udržitelné. Ne-li, že by někdy i klesly,“ reaguje Soural.

Výrazné zkrácení povolovací doby by podle jeho odhadu mohlo přinést zlevnění výstavby bytů o 10 až 15 procent. 

Cenově dostupné bydlení by ale podle předsedy České komory autorizovaných inženýrů a techniků Roberta Špalka u nás bylo možné už teď. Podle analýzy komory jsou například obce a města schopné stavět byty za konečnou cenu kolem 50 až 60 tisíc korun za metr čtvereční, běžné tržní ceny jsou ale i dvojnásobné. 

Čtěte také

Obří Lilith v Karlíně od výtvarníka Černého je největší sochou u nás, říká developer Soural

Pokud jde o délku stavebního řízení, to samotné podle Špalka trvá ve většině případů podle průzkumu komory už teď do jednoho roku.

„Nás uváděné délky řízení čtyři pět i deset let překvapily. A je otázka, co se do toho počítá. Proto jsme udělali anketu mezi svými členy, kteří se v oboru pohybují, dostali jsme 1,1 tisíc odpovědí. Z toho nám vyšlo, že naprostá většina má stavební povolení do jednoho roku,“ říká Špalek. 

To ale podle něj platí, pokud společně probíhá stavební i územní řízení. „Lhůty výrazně ovlivní to, jestli se nemusí vstupovat do procesu úpravy územního plánu, protože tady je opravdu doba velmi zdlouhavá – ve velkých městech, je to i několik let,“ dodává šéf komory.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Peníze a vliv Jany Klímové.