Levná německá elektřina bude čím dál častěji přetékat k nám, říká hlavní ekonom ČEZu
Česká energetika prochází zcela zásadní proměnou. Odborníci se shodují, že věci se nemůžou vrátit ke starým pořádkům nejen kvůli tomu, že je prakticky vyloučeno obnovení dodávek surovin z Ruska, ale i kvůli dodržení klimatických cílů. „Dekarbonizace a bezpečnost dodávek. To jsou dva zásadní trendy, které budou ovlivňovat budoucnost,“ konstatuje hlavní ekonom společnosti ČEZ Pavel Řežábek.
V budoucnu se energetika bude muset obejít bez uhlí, což nám usnadňuje rozvoj technologií. Řežábek to ilustruje na fotovoltaice, což byla původně velmi drahá technologie využívaná ve vesmíru. „V Německu v roce 2008 byla nutná výkupní cena na fotovoltaiku, aby do toho firmy šly, 350 euro za MWh. Dnes stačí něco mezi 50 a 60 eury, zlevnění je sedminásobné během zhruba dekády.
Čtěte také
Velmi významným faktorem pro dekarbonizaci bude i cena emisní povolenky. Ta se odvíjí od ekonomické situace a cen zemního plynu a uhlí – nejlevnější způsob, jak snižovat emise oxidu uhličitého, je vyrábět elektřinu v plynových elektrárnách, protože ty na vyrobenou MWh vyprodukují třetinu tohoto skleníkového plynu.
Vláda usiluje o to, aby uhlí skončilo v roce 2033, což je podle Řežábka politické rozhodnutí – konec může uspíšit ekonomická realita:
„Na rok 2026 je na burze cena elektřiny 113 euro za MWh a cena povolenky nějakých 105 euro za MWh. Uhelná elektrárna emituje zhruba tunu CO2 na MWh, takže jí zbyde 8 euro na MWh. A to je strašně málo, protože za tu cenu má nakoupit uhlí od dolu a zaplatit zaměstnance a údržbu,“ vysvětluje s tím, že uhelná elektrárna na základní provoz potřebuje nejméně 30 euro.
Levné přetoky
Řežábek se domnívá, že obnovitelné zdroje by mohly zajišťovat zhruba třetinu české spotřeby, přitom v sousedním Německu je to už dnes polovina spotřeby.
„V roce 2009 vyráběli z jádra a obnovitelných zdrojů 230 TWh a dnes je to 300 TWh. Strašně moc navýšili výrobu z obnovitelných zdrojů, což jim umožnilo poměrně bezbolestně zavřít jaderné elektrárny – jakkoliv je to hrozná škoda pro dekarbonizaci,“ podotýká.
Čtěte také
Naproti tomu Česko s jadernou energií dále počítá, měla by pokrývat až polovinu spotřeby, na zbytek bude ale podle Řežábka výhledově nutné využít obnovitelných zdrojů.
„Uhlí tady okolo roku 2030 nebude, ať už z ekonomických, nebo politických důvodů, a plyn se k nám dováží. Bude potřeba k vykrytí situací, kdy nesvítí a nefouká, ale i ten bude snaha vytlačovat,“ předpovídá.
Lze také očekávat, že cena německé elektřiny bude výrazně klesat s tím, jak bude přibývat obnovitelných zdrojů. „Už dnes je pro nás výhodné ji dovážet. 15. ledna foukalo a německé větrné elektrárny to dokázaly zachytit. A cena na spotovém trhu v Německu byla druhý den 9 euro za MWh a v Česku 92 euro. Pak se ale ty přeshraniční přenosové kapacity ucpaly, víc už k nám přenést nešlo, a cena klesala jen v Německu. Toto bude čím dál častější,“ uzavírá expert.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Kontrola nejvyšší české větrné elektrárny znamená cestu až do 120 metrů, výtahem a po žebřících
V Česku je přes 200 větrných elektráren. Ta vůbec nejvyšší z nich stojí u obce Vítězná v Podkrkonoší. Její údržba se dá přirovnat k servisu auta.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.