Levná německá elektřina bude čím dál častěji přetékat k nám, říká hlavní ekonom ČEZu

21. duben 2023

Česká energetika prochází zcela zásadní proměnou. Odborníci se shodují, že věci se nemůžou vrátit ke starým pořádkům nejen kvůli tomu, že je prakticky vyloučeno obnovení dodávek surovin z Ruska, ale i kvůli dodržení klimatických cílů. „Dekarbonizace a bezpečnost dodávek. To jsou dva zásadní trendy, které budou ovlivňovat budoucnost,“ konstatuje hlavní ekonom společnosti ČEZ Pavel Řežábek.

V budoucnu se energetika bude muset obejít bez uhlí, což nám usnadňuje rozvoj technologií. Řežábek to ilustruje na fotovoltaice, což byla původně velmi drahá technologie využívaná ve vesmíru. „V Německu v roce 2008 byla nutná výkupní cena na fotovoltaiku, aby do toho firmy šly, 350 euro za MWh. Dnes stačí něco mezi 50 a 60 eury, zlevnění je sedminásobné během zhruba dekády.

Čtěte také

Velmi významným faktorem pro dekarbonizaci bude i cena emisní povolenky. Ta se odvíjí od ekonomické situace a cen zemního plynu a uhlí – nejlevnější způsob, jak snižovat emise oxidu uhličitého, je vyrábět elektřinu v plynových elektrárnách, protože ty na vyrobenou MWh vyprodukují třetinu tohoto skleníkového plynu.

Vláda usiluje o to, aby uhlí skončilo v roce 2033, což je podle Řežábka politické rozhodnutí – konec může uspíšit ekonomická realita:

„Na rok 2026 je na burze cena elektřiny 113 euro za MWh a cena povolenky nějakých 105 euro za MWh. Uhelná elektrárna emituje zhruba tunu CO2 na MWh, takže jí zbyde 8 euro na MWh. A to je strašně málo, protože za tu cenu má nakoupit uhlí od dolu a zaplatit zaměstnance a údržbu,“ vysvětluje s tím, že uhelná elektrárna na základní provoz potřebuje nejméně 30 euro.

Levné přetoky

Řežábek se domnívá, že obnovitelné zdroje by mohly zajišťovat zhruba třetinu české spotřeby, přitom v sousedním Německu je to už dnes polovina spotřeby.

„V roce 2009 vyráběli z jádra a obnovitelných zdrojů 230 TWh a dnes je to 300 TWh. Strašně moc navýšili výrobu z obnovitelných zdrojů, což jim umožnilo poměrně bezbolestně zavřít jaderné elektrárny – jakkoliv je to hrozná škoda pro dekarbonizaci,“ podotýká.

Čtěte také

Naproti tomu Česko s jadernou energií dále počítá, měla by pokrývat až polovinu spotřeby, na zbytek bude ale podle Řežábka výhledově nutné využít obnovitelných zdrojů.

„Uhlí tady okolo roku 2030 nebude, ať už z ekonomických, nebo politických důvodů, a plyn se k nám dováží. Bude potřeba k vykrytí situací, kdy nesvítí a nefouká, ale i ten bude snaha vytlačovat,“ předpovídá.

Lze také očekávat, že cena německé elektřiny bude výrazně klesat s tím, jak bude přibývat obnovitelných zdrojů. „Už dnes je pro nás výhodné ji dovážet. 15. ledna foukalo a německé větrné elektrárny to dokázaly zachytit. A cena na spotovém trhu v Německu byla druhý den 9 euro za MWh a v Česku 92 euro. Pak se ale ty přeshraniční přenosové kapacity ucpaly, víc už k nám přenést nešlo, a cena klesala jen v Německu. Toto bude čím dál častější,“ uzavírá expert.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.