Josef Štefan Kubín. Folklorista, který psal satirické básničky na imperialisty

Věhlasný pohádkář a sběratel folkloru se v roce 1944 dožil osmdesátky, a při té příležitosti protektorátní rozhlas zaznamenal jeho vyprávění.

Čtěte také

Jan Drda v rozhlase. Mluvil o svém románu Městečko na dlani i inspiračních zdrojích

Jeho metoda sběru povídek a pohádek byla unikátní hlavně svou vytrvalostí a talentem získat si lidi. Bez důvěry, kterou mu obyčejní lidé především na venkově projevovali, by nebyl nikdy schopen ve svých folkloristicko-literárních dílech obsáhnout prakticky celé historické území Čech, Moravy a Slezska.

Z jeho tvorby jsou dodnes nejznámější a čtenářsky zřejmě nejatraktivnější pohádky z Podkrkonoší.

Spojování folkloru s literaturou

Kubín líčil v roce 1944 v rozhlase svou metodu takto: „Přijdu do neznámé vsi, tam se delším pobytem pomalu seznámím se svým okolím, vyptám se třeba v hospodě, kdo umí zpívat nebo vypravovat, a jak si takové lidi zjistím, hned se s nimi hledím seznámit. Pomalu si je začnu ochočovat. Je-li to nějaký děda, vezmu ho na pivo, nabídnu mu uctění, a je pomalu můj. Potkal jsem třeba babičku, hrabala v lese, a tak jsem psal hned na místě, na koleně. Jak jednoho propustím, už mám v parádě další. Chodím za nimi všude, třeba v šest ráno na pastvu.“

Čtěte také

Zábava v časech protektorátu. „Když vám dochází chléb, musíte přitlačit na hry,“ komentuje historik

Spojování folkloru s literaturou bylo charakteristické pro literaturu 19. století, a jak poznamenává literární historik Eduard Burget, Josef Štefan Kubín v podstatě po celý život zůstal literárně spojen s dědictvím národního obrození.

Za druhé světové války potkala Kubínovu rodinu tragédie, protože v roce 1942 byla Kubínova dcera Vlasta zatčena jako členka odboje a nakonec ve vězení zemřela. 

Kubín sám se dožil unikátního věku 101 let, a tak – bohužel – stihl ještě posloužit poválečnému komunistickému režimu, a to poměrně aktivně. Do KSČ vstoupil v roce 1949 a v 50. letech psal dokonce rádoby satirické básničky na imperialisty. Což ale na jeho významu jako folkloristy a spisovatele pohádek nic nemění.

S Eduardem Burgetem nad záznamem z roku 1944 rozmlouvala Milena Štráfeldová.