Josef Štefan Kubín. Folklorista, který psal satirické básničky na imperialisty
Kubínovy vzpomínky se uchovaly v rozhlasovém archivu ještě z dob 2. světové války.
Věhlasný pohádkář a sběratel folkloru se v roce 1944 dožil osmdesátky, a při té příležitosti protektorátní rozhlas zaznamenal jeho vyprávění.
Čtěte také
Jeho metoda sběru povídek a pohádek byla unikátní hlavně svou vytrvalostí a talentem získat si lidi. Bez důvěry, kterou mu obyčejní lidé především na venkově projevovali, by nebyl nikdy schopen ve svých folkloristicko-literárních dílech obsáhnout prakticky celé historické území Čech, Moravy a Slezska.
Z jeho tvorby jsou dodnes nejznámější a čtenářsky zřejmě nejatraktivnější pohádky z Podkrkonoší.
Spojování folkloru s literaturou
Kubín líčil v roce 1944 v rozhlase svou metodu takto: „Přijdu do neznámé vsi, tam se delším pobytem pomalu seznámím se svým okolím, vyptám se třeba v hospodě, kdo umí zpívat nebo vypravovat, a jak si takové lidi zjistím, hned se s nimi hledím seznámit. Pomalu si je začnu ochočovat. Je-li to nějaký děda, vezmu ho na pivo, nabídnu mu uctění, a je pomalu můj. Potkal jsem třeba babičku, hrabala v lese, a tak jsem psal hned na místě, na koleně. Jak jednoho propustím, už mám v parádě další. Chodím za nimi všude, třeba v šest ráno na pastvu.“
Čtěte také
Spojování folkloru s literaturou bylo charakteristické pro literaturu 19. století, a jak poznamenává literární historik Eduard Burget, Josef Štefan Kubín v podstatě po celý život zůstal literárně spojen s dědictvím národního obrození.
Za druhé světové války potkala Kubínovu rodinu tragédie, protože v roce 1942 byla Kubínova dcera Vlasta zatčena jako členka odboje a nakonec ve vězení zemřela.
Kubín sám se dožil unikátního věku 101 let, a tak – bohužel – stihl ještě posloužit poválečnému komunistickému režimu, a to poměrně aktivně. Do KSČ vstoupil v roce 1949 a v 50. letech psal dokonce rádoby satirické básničky na imperialisty. Což ale na jeho významu jako folkloristy a spisovatele pohádek nic nemění.
S Eduardem Burgetem nad záznamem z roku 1944 rozmlouvala Milena Štráfeldová.
Související
-
Česká liga proti bolševismu měla vyvolat strach ze SSSR. Její vliv byl ale malý
Postupující Rudá armáda a podpis československo-sovětské smlouvy v prosinci 1943 byly důvody, proč v Protektorátu Čechy a Morava zesílila protisovětská propaganda.
-
Zapomenutý hrdina Mančal: Zahájil Pražské povstání, pravdivé líčení konce války mu ale zlomilo vaz
U počátku největší akce českého odboje, tedy Pražského povstání, stál dnes už pozapomenutý rozhlasový hlasatel Zdeněk Mančal. Zahájil ho větou: „Je sechs hodin.“
-
Vzpomínka na Antonína Švehlu. Proč se v časech protektorátu připomínal demokrat?
V prosinci 1943 se v Praze konala vzpomínková akce na významného prvorepublikového politika, agrárníka Antonína Švehlu. Jak je možné, že se za protektorátu připomínal?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
