Josef Nesvadba. První východoevropský autor sci-fi, ale taky spolupracovník StB
Dílo Nesvadby bylo, jako prvního východoevropského spisovatele moderní sci-fi literatury, přeloženo do angličtiny. Až po něm následoval legendární polský Stanisław Lem, kterého se prodalo na 30 milionů výtisků. „V roce 1962 vycházely moje povídky v americkém měsíčníku Magazine of Fantasy & Science Fiction. Nakonec se jim dostalo i knižního vydání. Nešlo ale o masovou záležitost,“ připustil Nesvadba v rozhovoru v roce 2002. Prvenství mu ale nikdo neodpáře.
Čtěte také
Josef Nesvadba (1926–2005) se začal vědecko-fantastickou literaturou zabývat koncem 50. let. Z většiny jeho prozaických textů vystrkovala růžky jeho původní profese: v roce 1950 vystudoval na přání matky psychiatrii, přestože sám snil o studiu filozofie.
Už první práce (Einsteinův mozek nebo Výprava opačným směrem) ukázaly, že Nesvadbovi nešlo o technickou stránku budoucnosti. Nezajímaly ho rakety, vznášející se auta nebo velkoprostorové obrazovky; zajímaly ho vztahy mezi lidmi.
To, co jeho kapitán meziplanetární lodě Ladislav Peřinka alias Kapitán Nemo trefně nazval „základní otázkou života“. Mnozí jeho hrdinové řeší proto bez ohledu na letopočet otázky, které si klademe dodnes. Nesvadba ale nabízí i výrazný přesah a pokus o morální poselství.
Koncem 60. let už měl nakročeno také k psaní filmových scénářů. Z jeho dílny pocházejí tak známé filmy jako Zabil jsem Einsteina, pánové (1969), Zítra vstanu a opařím se čajem (1977), Upír z Ferratu (1982) nebo televizní seriál Bambinot (1984), jakási nepříliš vydařená česká crazy-komedie na pokračování.
Normalizační starosti
Normalizace způsobila Nesvadbovi i starosti ryze existenční. Přestože se nikdy nevzdal práce psychiatra, daleko větší příjmy měl z literární činnosti.
V srpnu 1968 se ale ocitl ve Vídni ve chvíli, kdy po Praze rachotily okupační tanky. Společně s Ivanem Svitákem a dalšími intelektuály byl podepsán pod takzvaným Manifestem proti agresi.
Čtěte také
Na počátku 70. let to pro něj znamenalo nejisté postavení, protože kvůli tomuto „škraloupu“ nebyl zpočátku přijat do normalizačního spisovatelského svazu.
Toho využila Státní bezpečnost a před Vánocemi 1972 Nesvadbu získala jako spolupracovníka. Nepříliš pilného, za čtyři roky odevzdal jen 13 zpráv, o jejichž obsahu dnes nic nevíme.
S StB Nesvadba spolupracoval už v 50. a 60. letech, a ne právě ochotně. Bez nadsázky se dá říci, že Státní bezpečnost se častěji dozvídala zprávy o Nesvadbovi než od něj. Teď, po smrti zakladatele moderní české sci-fi literatury, Nesvadbu připomíná historik Eduard Burget.
Celý pořad Portréty si v repríze poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
Rudolf Mertlík. Skvělý překladatel, který komunistům vadil v 50. i 70. letech
Písně žáků darebáků, Homérova Odysseia, O lásce a milování – a především Starověké báje a pověsti. To je jen zlomek z díla básníka a překladatele Rudolfa Mertlíka.
-
Olga Barényi. Zapomenutá spisovatelka s dvojí identitou
Pražské povstání má dodnes klíčové místo v českém výkladu konce války. Jenže existuje i odlišný způsob, jak může být vnímáno.
-
Jedním z nejvydávanějších polistopadových autorů byl Švandrlík. Za Černé barony sklidil i kritiku
Napadlo by vás, kdo byl po roce 1989 jedním z nejvydávanějších českých spisovatelů? Miloslav Švandrlík. Jeho Černých baronů se prodal asi milion výtisků. (Repríza.)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
