Josef Nesvadba. První východoevropský autor sci-fi, jehož dílo bylo přeloženo do angličtiny

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Josef Nesvadba

Prvním východoevropským spisovatelem moderní vědecko-fantastické literatury, jehož dílo se dočkalo překladu do angličtiny, byl Josef Nesvadba. Až po něm následoval legendární polský Stanisław Lem, jehož knih se prodalo na 30 milionů výtisků.

„V roce 1962 vycházely moje povídky v americkém měsíčníku Magazine of Fantasy & Science Fiction. Nakonec se jim dostalo i knižního vydání. Nešlo ale o masovou záležitost,“ připustil Nesvadba v rozhovoru v roce 2002. Prvenství mu ale nikdo neodpáře.

Josef Nesvadba (1926–2005) se začal vědecko-fantastickou literaturou zabývat koncem 50. let. Z většiny jeho prozaických textů vystrkovala růžky jeho původní profese: v roce 1950 vystudoval na přání matky psychiatrii, přestože sám snil o studiu filozofie.

Zajímaly ho vztahy

Už první práce (Einsteinův mozek nebo Výprava opačným směrem) ukázaly, že Nesvadbovi nešlo o technickou stránku budoucnosti. Nezajímaly ho rakety, vznášející se auta nebo velkoprostorové obrazovky; zajímaly ho vztahy mezi lidmi.

To, co jeho kapitán meziplanetární lodě Ladislav Peřinka alias Kapitán Nemo trefně nazval „základní otázkou života“. Mnozí jeho hrdinové řeší proto bez ohledu na letopočet otázky, které si klademe dodnes. Nesvadba ale nabízí i výrazný přesah a pokus o morální poselství.

Koncem 60. let už měl nakročeno také k psaní filmových scénářů. Z jeho dílny pocházejí tak známé filmy jako Zabil jsem Einsteina, pánové (1969), Zítra vstanu a opařím se čajem (1977), Upír z Ferratu (1982) nebo televizní seriál Bambinot (1984), jakási nepříliš vydařená česká crazy-komedie na pokračování.

Normalizační starosti

Normalizace způsobila Nesvadbovi i starosti ryze existenční. Přestože se nikdy nevzdal práce psychiatra, daleko větší příjmy měl z literární činnosti. V srpnu 1968 se ale ocitl ve Vídni ve chvíli, kdy po Praze rachotily okupační tanky. Společně s Ivanem Svitákem a dalšími intelektuály byl podepsán pod takzvaným Manifestem proti agresi.

Na počátku 70. let to pro něj znamenalo nejisté postavení, protože kvůli tomuto „škraloupu“ nebyl zpočátku přijat do normalizačního spisovatelského svazu. Toho využila Státní bezpečnost a před Vánocemi 1972 Nesvadbu získala jako spolupracovníka. Nepříliš pilného, za čtyři roky odevzdal jen 13 zpráv, o jejichž obsahu dnes nic nevíme.

S StB Nesvadba spolupracoval už v 50. a 60. letech, a také ne právě ochotně. Bez nadsázky se dá říci, že Státní bezpečnost se častěji dozvídala zprávy o Nesvadbovi než od něj. Patnáct let po smrti zakladatele moderní české sci-fi literatury ho v pořadu Portréty připomíná historik Eduard Burget.

Spustit audio
autor: David Hertl

Odebírat podcast

Související