Liberály uctíván, konzervativci odmítán. Franklin Delano Roosevelt stál v čele USA dvanáct let

Franklin Delano Roosevelt se narodil se v roce 1882 v New Yorku. Vystudoval Harvardovu univerzitu a oženil se s neteří prezidenta Theodora Roosevelta Eleanor Rooseveltovou. Ve studiu pokračoval na Kolumbijské univerzitě a roku 1910 byl zvolen do senátu státu New York.

V roce 1913 se stal náměstkem ministra námořnictví. Ačkoli ho v roce 1921 postihla obrna a byl upoután na pojízdné křeslo, zůstal i nadále aktivním politikem Demokratické strany a v roce 1928 byl zvolen guvernérem státu New York.

Čtěte také

Jak se do nové dekády poučit z chyb 20. let minulého století?

V tomto postavení vyhlásil daňové úlevy pro farmáře a v roce 1930 byl znovu zvolen guvernérem.

Roku 1932 vyhrál prezidentské volby jako protikandidát republikánského prezidenta Herberta Hoovera. Využil pravomocí federální vlády, aby vyvedl zemi z velké hospodářské krize 30. let pomocí svého programu New Deal (Nový úděl). Národní důchod se tehdy propadl na polovinu a nezaměstnanost v roce 1932 dosahovala 25 procent,

Roosevelt prosadil schválení ozdravných ekonomických programů a za pomoci nově vzniklých státních úřadů zajistil program sociální podpory, půjček a vytváření nových pracovních míst. Nový úděl kombinoval zdánlivě protikladné prvky s cílem dosáhnout ekonomického oživení i sociální stabilizace. Výsledkem sice bylo, že americké hospodářství začalo pozvolna prosperovat, ale v dějinách bývá málokdy něco zadarmo.

Čtěte také

20. století bylo stoletím konfliktů, dvou světových válek a nedozírných výdajů. Přesto lidstvo bohatlo. Jak si to vysvětlit?

Jestliže během volební kampaně v roce 1932 sliboval Roosevelt voličům vyrovnaný rozpočet, byl to buď jeden ze slibů, o kterých politici vědí, že je nemohou dodržet, nebo neznalost ekonomiky.

Když nastupoval do funkce, dosahoval státní dluh 20 miliard dolarů (tehdy to představovalo 20 procent HDP). Jistě, kromě sociálních programů byla na vině i drahá válka, nicméně na konci jeho prezidentského úřadu činil dluh 260 miliard dolarů, asi 117 procent HDP.

Když začínala válka

Roosevelt patřil k nejvýraznějším i nejspornějším postavám americké politické scény. Liberály uctíván, konzervativci odmítán stál v čele USA v obtížných ekonomických i politických podmínkách.

Stal se jediným americkým prezidentem, který vyhrál čtvery prezidentské volby, což od té doby americká ústava zakazuje. Byl také hlavním velitelem západních spojeneckých sil během druhé světové války.

Čtěte také

Válečný rok 1941. Rozhlas vysílal Rooseveltův projev k napadení Pearl Harboru i reportáž z tiskárny

V roce 1936 opět zvítězil v prezidentských volbách. Jeho druhé volební období bylo poznamenáno nepřátelským postojem některých podnikatelských kruhů a prokázáním slabých stránek Nového údělu.

Ke konci 30. let začala nabírat na významu jeho zahraniční politika. Důsledně se snažil vymanit z vlivu izolacionistů, kterým se v Kongresu podařilo prosadit zákon o neutralitě.

Začátek války v Evropě v roce 1939 však vedl ke změně tohoto pohledu. Poté, co Roosevelt ve volbách roku 1940 porazil Wendella Willkieho, zasadil se o finanční pomoc Velké Británii a v roce 1941 odmítl dodávat válečný materiál expandujícímu militantnímu Japonsku, čímž uspíšil japonský útok na Pearl Harbor v prosinci 1941.

Podívejte se na projev prezidenta Franklina Delano Roosevelta, který pronesl po japonském úroku na Pearl Harbor:

USA se stávají velmocí

Když posléze do války vstoupily i Spojené státy, zmobilizoval veškerý průmysl k rozvinutí válečné výroby. USA se tak staly globální velmocí a zajistily si vedoucí roli při vytvoření spojenecké koalice s Velkou Británií a SSSR. V roce 1943 se uskutečnila jeho první schůzka s Josifem Stalinem a Winstonem Churchillem v Teheránu a v roce 1945 pak v Jaltě.

Čtěte také

Američané v Japonsku, Stalin v Evropě. Jak by se vyvíjel svět, kdyby USA nepřišly s atomovou bombou?

I přes špatný zdravotní stav porazil republikánského guvernéra státu New York Thomase Deweye v dalších prezidentských volbách roku 1944 a zahájil čtvrté volební období.

Roosevelt byl „tváří i páteří“ boje proti nacismu. Jen v jednom se mýlil: ve Stalinovi.

Jeho politika k Sovětskému svazu založená na důvěře zklamala západní svět i Roosevelta samotného. „V posledních měsících svého života sám věděl, že cenu, kterou zaplatil za přátelství se Stalinem, zaplatil nadarmo,“ napsal později Ferdinand Peroutka.

Osvobodil i zotročil

Po delší nemoci Roosevelt zemřel 12. dubna 1945 ve věku 63 let.

Ačkoli býval kritiky napadán za údajnou nekompetentnost a diktátorské ambice, zapsal se do dějin Spojených států i do dějin celosvětových. Sami Američané řadí Roosevelta mezi šest nejvýznamnějších prezidentů všech dob (vedle Abrahama Lincolna, George Bushe staršího, Johna Kennedyho, Ronalda Reagana a Billa Clintona.).

S odstupem času si ale uvědomují, že ani sebeschopnější jedinec nemůže efektivně vést USA celých dvanáct let.

„V době velké krize dodával lidem naději a měl upřímnou snahu pomáhat. Činil tak ale ústavně pochybnými kroky a za cenu nahrazení republiky otců zakladatelů rozsáhlým státem,“ napsal o Rooseveltovi v roce 2001 Roman Joch:

„Správně identifikoval nacismus jako čisté zlo a bojoval proti němu. Nikdy však nenahlédl ekvivalentní zlo komunismu, vůči němuž byl slepý. Miliony lidí osvobodil, ale miliony dalších umožnil opět zotročit.“

Poslechněte si celý pořad, vysíláme ho v repríze. Premiéru jste mohli slyšet v listopadu 2016.