Román Jevgenije Zamjatina je předchůdcem Orwellova 1984. V SSSR se dočkal vydání až koncem 80. let

Obraz Jevgenije Zamjatina od Borise Kustodijeva
Obraz Jevgenije Zamjatina od Borise Kustodijeva

Slavný román George Orwella 1984 měl dnes tak trochu zapomenutého, ale rozhodně důležitého předchůdce: román My od ruského spisovatele Jevgenije Zamjatina.

Jevgenij Zamjatin (1884–1937) byl mimořádně nadaným studentem (jeho otec byl pravoslavný duchovní, matka klavíristka), který absolvoval gymnázium se zlatou medailí za vynikající prospěch a zapsal se na petrohradský Polytechnický institut. Jako specializaci si vybral lodní stavitelství.

Jevgenij Zamjatin

V Petrohradu zažil revoluci roku 1905 a ta ho přivedla mezi ruskou radikální levici. Za bolševickou agitaci byl zatčen a vypovězen z Petrohradu. Do města se ale vrátil, školu dokončil a stal se vysokoškolským učitelem. V letech první světové války pobýval ve Velké Británii, kde se podílel na stavbě lodí.

V roce 1917 se ale vrátil do Ruska, účastnil se revolučních událostí a stala se z něj významná osobnost petrohradského kulturního života. Psal a hojně publikoval, překládal klasická světová díla do ruštiny – a také vystoupil z komunistické strany.

Život v Jednotném státě pod Velkým Dobroditelem

V roce 1920 dokončil práce na rukopisu románu My. Dílo popisuje život inženýra D-503, který žije v totalitním Jednotném státě. Román je fiktivním deníkem o jeho proměně, související s láskou k ženě I-330 a s následnými problémy. Je pojat jako střet nesvobodného, ale přesného světa, se světem plným svobody, lásky, fantazie, touhy a vášně.

Zamjatin román psal jako osobní reakci na chaos, vyvolaný v Rusku občanskou válkou po roce 1917. Jeho popis Jednotného státu, ovládaného Velkým Dobroditelem, ale o pár let později mohl připomínat každodenní realitu sovětského Ruska. Nepřekvapí, že žádné z oslovených nakladatelství se neodvážilo román vydat.

Zamjatin z rukopisu četl na různých setkáních a román se tak – minimálně v literárních kruzích – stal předmětem rozsáhlé diskuse, vycházely dokonce kritické reakce v oficiálním tisku. Jeho postavení se rychle horšilo, postupně mu bylo znemožněno publikování, divadla přestala hrát jeho hry a zanedlouho byly jeho knížky staženy i z knihoven.

Ze Sovětského svazu do Paříže

Zamjatin za těchto okolností požádal v létě 1931 Stalina osobním dopisem o možnost vycestovat ze země. Patří k paradoxům doby, že Stalin souhlasil a Zamjatin mohl i s manželkou opustit Sovětský svaz, aby přes Berlín a Prahu dorazil do Paříže. Tam také na jaře 1937 zemřel.

Vydání svého románu v ruštině se sice dočkal, ovšem pouze v exilu; v Sovětském svazu vyšel román My poprvé 50 let po autorově smrti, v roce 1987. Není bez zajímavosti, že už několik let po dokončení rukopisu vycházel na pokračování v Lidových novinách a v roce 1927 byl v češtině vydán knižně. Další české vydání přišlo na řadu až v roce 1989, a to ještě před listopadovými událostmi.

Život Jevgenije Zamjatina přibližuje v pořadu Portréty publicista Pavel Hlavatý.

Spustit audio
autor: David Hertl

Související