Román Jevgenije Zamjatina je předchůdcem Orwellova 1984. V SSSR se dočkal vydání až koncem 80. let

7. listopad 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Obraz Jevgenije Zamjatina od Borise Kustodijeva

Slavný román George Orwella 1984 měl dnes tak trochu zapomenutého, ale rozhodně důležitého předchůdce: román My od ruského spisovatele Jevgenije Zamjatina.

Jevgenij Zamjatin (1884–1937) byl mimořádně nadaným studentem (jeho otec byl pravoslavný duchovní, matka klavíristka), který absolvoval gymnázium se zlatou medailí za vynikající prospěch a zapsal se na petrohradský Polytechnický institut. Jako specializaci si vybral lodní stavitelství.

Jevgenij Zamjatin

V Petrohradu zažil revoluci roku 1905 a ta ho přivedla mezi ruskou radikální levici. Za bolševickou agitaci byl zatčen a vypovězen z Petrohradu. Do města se ale vrátil, školu dokončil a stal se vysokoškolským učitelem. V letech první světové války pobýval ve Velké Británii, kde se podílel na stavbě lodí.

V roce 1917 se ale vrátil do Ruska, účastnil se revolučních událostí a stala se z něj významná osobnost petrohradského kulturního života. Psal a hojně publikoval, překládal klasická světová díla do ruštiny – a také vystoupil z komunistické strany.

Život v Jednotném státě pod Velkým Dobroditelem

V roce 1920 dokončil práce na rukopisu románu My. Dílo popisuje život inženýra D-503, který žije v totalitním Jednotném státě. Román je fiktivním deníkem o jeho proměně, související s láskou k ženě I-330 a s následnými problémy. Je pojat jako střet nesvobodného, ale přesného světa, se světem plným svobody, lásky, fantazie, touhy a vášně.

Zamjatin román psal jako osobní reakci na chaos, vyvolaný v Rusku občanskou válkou po roce 1917. Jeho popis Jednotného státu, ovládaného Velkým Dobroditelem, ale o pár let později mohl připomínat každodenní realitu sovětského Ruska. Nepřekvapí, že žádné z oslovených nakladatelství se neodvážilo román vydat.

Čtěte také

Zamjatin z rukopisu četl na různých setkáních a román se tak – minimálně v literárních kruzích – stal předmětem rozsáhlé diskuse, vycházely dokonce kritické reakce v oficiálním tisku. Jeho postavení se rychle horšilo, postupně mu bylo znemožněno publikování, divadla přestala hrát jeho hry a zanedlouho byly jeho knížky staženy i z knihoven.

Ze Sovětského svazu do Paříže

Zamjatin za těchto okolností požádal v létě 1931 Stalina osobním dopisem o možnost vycestovat ze země. Patří k paradoxům doby, že Stalin souhlasil a Zamjatin mohl i s manželkou opustit Sovětský svaz, aby přes Berlín a Prahu dorazil do Paříže. Tam také na jaře 1937 zemřel.

Vydání svého románu v ruštině se sice dočkal, ovšem pouze v exilu; v Sovětském svazu vyšel román My poprvé 50 let po autorově smrti, v roce 1987. Není bez zajímavosti, že už několik let po dokončení rukopisu vycházel na pokračování v Lidových novinách a v roce 1927 byl v češtině vydán knižně. Další české vydání přišlo na řadu až v roce 1989, a to ještě před listopadovými událostmi.

Život Jevgenije Zamjatina přibližuje v pořadu Portréty publicista Pavel Hlavatý.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související