Ondřej Sekora. Český Walt Disney ve složitých dobách
„To vás měli doma rovnou zastřelit, než posílat sem na práci!“ rozčiloval se na přelomu let 1944 a 1945 německý mistr v kamenolomu na Čecha, vězně, kterého mu poslali z nedalekého lágru. Mužem, kterému práce v kamenolomu nešla od ruky, byl kreslíř a ilustrátor Ondřej Sekora.
Do nacistického vězení se dostal proto, že se odmítl rozvést s manželkou židovského původu. Řada na rodinu Sekorových došla až v posledním válečném roce: v říjnu 1944 byl Sekora transportován do pracovního tábora nedaleko dnešní polské obce Kamionek, tehdejšího Kleinsteinu.
Manželka byla odeslána do Terezína, a přestože se nakazila tyfem, válku přežila; po jejím konci se shledali i se synem, který byl u příbuzných v Jevíčku.
Talentovaný a pracovitý
Pro Sekoru byl zážitek pobytu v pracovních táborech (z Kleinsteinu byl transportován do Osterode v pohoří Harz) klíčový pro jeho poválečnou orientaci: vstoupil do komunistické strany a socialismus budoval nejen on, ale i jeho kreslené postavičky.
Ondřej Sekora (1899-1967) se vypracoval díky talentu a neskutečné pracovitosti. Coby nedostudovaný právník nastoupil v roce 1921 do redakce Lidových novin jako sportovní redaktor a kreslíř.
Nakonec psal i fejetony a soudničky, byl reportérem na Tour de France, kromě ilustrací byl také autorem mnoha karikatur (proti jeho karikaturám Adolfa Hitlera protestovalo v roce 1934 dokonce německé velvyslanectví).
Ferda budovatel
Především je však Sekora autorem legendárního Ferdy Mravence, pilného a nápaditého chlapíka, který si ví rady v každé situaci a nepokazí žádnou legraci. Narodil se v lednu 1933, prvního komiksového mravence nakreslil Sekora ale už v roce 1927, tehdy ještě jako postavičku pro dospělé (neposedný mravenec se tehdy opíjel ovocnou šťávou a obtěžoval berušky).
Ferda přežil válku a po roce 1948 byl zapojen i do aktuálního politického dění. V Mateřídoušce vycházel v roce 1950 na pokračování seriál Kousky mládence Ferdy Mravence („Vstávat, kluci, pětiletka, proženem vám trochu lejtka…“); sám Sekora šel ještě dál a je podepsán například pod knížkami O zlém brouku bramborouku (1950) nebo O traktoru, který se splašil (1951).
V roce 1958 potom upravil všechny své knížky o Ferdovi. Z obrázků třeba zmizely skautské uniformy a místo slova „nebe“ se všude objevilo „obloha“. V této podobě knížky vycházejí dodnes, v oblibě Ferda Mravenec překonává Robinsona Crusoe, Fimfárum, Lovce mamutů i Medvídka Pú.
Složitý životní příběh Ondřeje Sekory na pozadí bouřlivého 20. století připomene v pořadu Portréty historik Eduard Burget z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd.
Související
-
Rudolf Mertlík. Skvělý překladatel, který komunistům vadil v 50. i 70. letech
Písně žáků darebáků, Homérova Odysseia, O lásce a milování – a především Starověké báje a pověsti. To je jen zlomek z díla básníka a překladatele Rudolfa Mertlíka.
-
Olga Barényi. Zapomenutá spisovatelka s dvojí identitou
Pražské povstání má dodnes klíčové místo v českém výkladu konce války. Jenže existuje i odlišný způsob, jak může být vnímáno.
-
Jedním z nejvydávanějších polistopadových autorů byl Švandrlík. Za Černé barony sklidil i kritiku
Napadlo by vás, kdo byl po roce 1989 jedním z nejvydávanějších českých spisovatelů? Miloslav Švandrlík. Jeho Černých baronů se prodal asi milion výtisků. (Repríza.)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
