Ondřej Sekora. Český Walt Disney ve složitých dobách

Ondřej Sekora se vypracoval díky talentu a neskutečné pracovitosti.
Ondřej Sekora se vypracoval díky talentu a neskutečné pracovitosti.

„To vás měli doma rovnou zastřelit, než posílat sem na práci!“ rozčiloval se na přelomu let 1944 a 1945 německý mistr v kamenolomu na Čecha, vězně, kterého mu poslali z nedalekého lágru. Mužem, kterému práce v kamenolomu nešla od ruky, byl kreslíř a ilustrátor Ondřej Sekora, který se narodil před 120 lety.

Deníky Ondřeje Sekory 1944-1945 představilo Moravské zemské muzeum a Nakladatelství Plus

Do nacistického vězení se dostal proto, že se odmítl rozvést s manželkou židovského původu. Řada na rodinu Sekorových došla až v posledním válečném roce: v říjnu 1944 byl Sekora transportován do pracovního tábora nedaleko dnešní polské obce Kamionek, tehdejšího Kleinsteinu.

Manželka byla odeslána do Terezína, a přestože se nakazila tyfem, válku přežila; po jejím konci se shledali i se synem, který byl u příbuzných v Jevíčku.

Talentovaný a pracovitý

Pro Sekoru byl zážitek pobytu v pracovních táborech (z Kleinsteinu byl transportován do Osterode v pohoří Harz) klíčový pro jeho poválečnou orientaci: vstoupil do komunistické strany a socialismus budoval nejen on, ale i jeho kreslené postavičky.

Ondřej Sekora (1899-1967) se vypracoval díky talentu a neskutečné pracovitosti. Coby nedostudovaný právník nastoupil v roce 1921 do redakce Lidových novin jako sportovní redaktor a kreslíř.

03649169.jpeg

Nakonec psal i fejetony a soudničky, byl reportérem na Tour de France, kromě ilustrací byl také autorem mnoha karikatur (proti jeho karikaturám Adolfa Hitlera protestovalo v roce 1934 dokonce německé velvyslanectví).

Ferda budovatel

Především je však Sekora autorem legendárního Ferdy Mravence, pilného a nápaditého chlapíka, který si ví rady v každé situaci a nepokazí žádnou legraci. Narodil se v lednu 1933, prvního komiksového mravence nakreslil Sekora ale už v roce 1927, tehdy ještě jako postavičku pro dospělé (neposedný mravenec se tehdy opíjel ovocnou šťávou a obtěžoval berušky).

Ferda přežil válku a po roce 1948 byl zapojen i do aktuálního politického dění. V Mateřídoušce vycházel v roce 1950 na pokračování seriál Kousky mládence Ferdy Mravence („Vstávat, kluci, pětiletka, proženem vám trochu lejtka…“); sám Sekora šel ještě dál a je podepsán například pod knížkami O zlém brouku bramborouku (1950) nebo O traktoru, který se splašil (1951).

V roce 1958 potom upravil všechny své knížky o Ferdovi. Z obrázků třeba zmizely skautské uniformy a místo slova „nebe“ se všude objevilo „obloha“. V této podobě knížky vycházejí dodnes, v oblibě Ferda Mravenec překonává Robinsona Crusoe, Fimfárum, Lovce mamutů i Medvídka Pú.

Složitý životní příběh Ondřeje Sekory na pozadí bouřlivého 20. století připomene v pořadu Portréty historik Eduard Burget z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd.

Spustit audio
autor: David Hertl

Související