Odvaha a schopnost třikrát „vykroutit se“ gestapu. Vratislav Štůla chránil odbojáře, vyznamenala ho Francie
Třikrát ho zadrželo gestapo, třikrát gestapáky přesvědčil, že je obyčejný student. Vratislav Štůla byl český odbojář. Po druhé světové válce získal ve Francii Válečný kříž s odůvodněním, že „díky odvaze, duchapřítomnosti a iniciativní povaze zachránil život mnoha lidí“. Jeho život plný zvratů připomene v Portrétech historik Michal Louč.
Rodák (1921) z Prahy Vratislav Štůla vystudoval francouzské lyceum a ještě v létě 1939 se mu podařilo legálně vycestovat do Francie, kde nastoupil na univerzitu v Aix-en-Provence.
Když v září 1939 začala válka, Francie souhlasila s vytvořením československých vojenských jednotek na svém území. Štůla se hlásil už 2. září, prošel výcvikem v táboře v Agde a krátce zasáhl do bojů, které Francie vedla ve snaze ubránit se proti nacistické armádě.
Čtěte také
V červnu 1940 přišel rychlý kolaps a s ním i rozdělení Francie na sever okupovaný Němci a jih pod kontrolou autoritářského režimu maršála Philippea Pétaina.
Štůla se vrátil do Agde, kde čekal na demobilizaci. Už tam začala vznikat z československých dobrovolníků odbojová organizace, ve které Štůla později hrál jednu z klíčových rolí. Na rozdíl od tisícovek dalších československých vojáků se Štůlovi (a dalším) nepodařilo včas evakuovat do Velké Británie.
Soustředili se kolem československého konzulátu v Marseille, který díky odhodlání a známostem konzula Vladimíra Vochoče fungoval až do března 1941.
Do Československa se nevrátil
Současně vzniklo Ústředí pomoci Čechoslovákům (Centre d’Aide Tchécoslovaque), které demobilizovaným vojákům rozdělovalo finanční podporu, zajišťovalo ubytování, stravování i lékařskou péči. Ústředí také realizovalo projekt venkovských farem, na které demobilizované vojáky odeslalo.
Ti zásobovali sebe i ostatní potravinami a masem a postupem času se z farem stala centra odporu, kde se ukrývaly zbraně i odbojáři nebo tiskly ilegálně pasy a další dokumenty.
Čtěte také
Štůla byl zpočátku v Ústředí jen pomocnou silou, jeho role se ale rychle měnila. K zásadnímu obratu došlo, když v listopadu 1942 německá a italská vojska v reakci na americkou invazi do severní Afriky obsadila i jih Francie.
Nacisté začali činnost Ústředí sledovat a proběhlo několik razií v jeho kancelářích. Štůla prokázal neuvěřitelnou odvahu, protože ze všech zatčení se dokázal „vykroutit“ a po propuštění varovat přátele. V té době už byl pokladníkem Ústředí a současně pracoval i pro francouzský odboj.
Ví se o tom, že minimálně dvakrát překročil Pyreneje a převedl do Španělska lidi, kterým ve Francii hrozilo zatčení – skutečný rozsah jeho odbojové činnosti není ale známý.
Musel být daleko větší, když v září 1945 udělil prezident de Gaulle Štůlovi francouzský Válečný kříž s odůvodněním, že „díky odvaze, duchapřítomnosti a iniciativní povaze zachránil život mnoha lidí“.
Po válce dokončil Štůla ve Francii studia a do Československa už se nevrátil. Nastoupil do Organizace spojených národů, kde dohlížel na projekty hospodářské a rozvojové pomoci v Indii, Thajsku či Jižní Americe.
Na podzim 1967 se poprvé po dvaceti letech podíval do Československa a v lednu 1968 zemřel v New Yorku.
Související
-
Tomislav Kolakovič – jezuita, který snil ruský sen
Jezuitský kněz, který se v letech 2. světové války rozhodl jít do stalinského Sovětského svazu a hlásat tam křesťanství. (Repríza.)
-
Kdybychom to nevzali my, nastoupili by horší, hájil se protektorátní premiér Richard Bienert
V únoru 1949 zemřel Richard Bienert, poslední premiér Protektorátu Čechy a Morava. Jak je možné, že člověk spolupracující s prvním odbojem skončil jako loutka nacistů?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
