Jiří Ruml. Reportér, který své chyby přijal, poučil se z nich a dlouhá léta se je i snažil odčinit

Začátkem 60. let začal Jiří Ruml v rozhlase budovat redakci publicistiky a pod jeho vedením vzniká pořad Lidé, život, doba. Jeho autoři se rozhodli prostřednictvím rozhlasových reportáží ukazovat život lidí v Československu takový, jaký opravdu je.

Vilém Hejl: Velký talent, ale to nejlepší by napsal, kdyby žil dál

• Upravit
• Smazat

Když 23. ledna 1989 v Mnichově nečekaně zemřel český spisovatel Vilém Hejl, zpráva o jeho úmrtí zapadla v záplavě informací z „domova“. Praha žila událostmi Palachova týdne, plného brutality komunisty ovládaných bezpečnostních složek.

• Přidat do Junior výběr

Vedoucí představitelé vládní strany na všech úrovních a ani posluchači nebyli na kritické názory zvyklí. Hlavní správě tiskového dohledu se mnohé reportáže nelíbily a s tím byly spojené i častější konflikty mezi vedením rozhlasu.

Jiří Ruml po několika letech na svém místě skončil. V rozhlasové práci ale pokračoval na severu Čech.

Nebyla to jen rozhlasová žurnalistika, ve druhé polovině 60. let působil v novém časopise Reportér jako zástupce šéfredaktora. Rozvoj novinářské profese i relativně klidný život Jiřího Rumla ukončila invaze armád našich vlastních spojenců.

V oněch srpnových dnech se aktivně podílel na vysílání Československého rozhlasu. Sovětskou okupaci odsoudil a v rozhlase ani v jiné redakci už pro něj nebylo místo.

Stanice Hvězda – hvězda normalizačního nebe

• Upravit
• Smazat

Husákovská normalizace ve zvukové podobě. Tak se dá nazvat pětapadesát dochovaných hodin záznamu vysílání stanice Hvězda. V roce 1970 nahradila stanici Československo, která si z pohledu normalizátorů „zadala“ během pražského jara a srpna 68. Vysílání stanice Hvězda jako by vypadlo z usnesení Ústředního výboru KSČ. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v roce 2018.)

• Přidat do Junior výběr

Z šéfredaktora poslancem

Manuální práce, ilegální psaní, dohled Státní bezpečnosti a čas od času pobyt v kriminále – tak vypadaly další roky v jeho životě. Musel tedy odejít z oboru a vzít práci jeřábníka. Bez psaní se ale neobešel a přispíval do samizdatového tisku. Podepsal také Chartu 77 a několik let byl jejím mluvčím.

Na začátku roku 1987 přišel nápad na obnovení Lidových novin. Práce se chopili Jiří Ruml a Rudolf Zeman a noviny začaly znovu vycházet jednou měsíčně. Autoři v čele s Rumlem se pokusili jejich vydávání zlegalizovat, Lidovky ale zůstaly nepovolené a za každé jejich číslo dostal šéfredaktor Ruml pokutu.

Čtěte také

Hlasy a ohlasy Svobodné Evropy v porevolučním kvasu

Zájem o nové Lidové noviny byl obrovský. Úspěch listu ale neušel Státní bezpečnosti a jeho představitele ještě na podzim roku 1989 uvěznila. Změna se už zastavit nedala a Lidovky v prosinci 1989 vyšly v nákladu půl milionu výtisků. A jejich šéfredaktor Jiří Ruml se v létě 1990 stal na dva roky poslancem. Politická kariéra ho ale nezajímala a z veřejného života se stáhnul. Zemřel 20. února 2004.

Archiv Českého rozhlasu uchovává množství pořadů s hlasem Jiřího Rumla. K velké smůle mezi nimi nejsou ty z počátku 60. let, které sám Ruml nazval „průserové“ a které stály za jeho vyhazovem. Dochovaly se nahrávky z roku 1968 a potom mnohé z let 1989 až 1992, kdy působil coby poslanec ve Federálním shromáždění.

Pokusili jsme se tak sestavit působivý portrét člověka, který všechny své chyby přijal, poučil se z nich a dlouhá léta se snažil je odčinit. Poslechněte si celý pořad, vysíláme ho v repríze. Premiéru jste mohli slyšet v roce 2019.