Jiří Ruml aneb Příběh reportéra

Mladý novinář se po únorovém převratu přesunul z rodné Plzně do Prahy. V hlavním městě jako přesvědčený komunista pracoval ve zpravodajství Československého rozhlasu.

Budování redakce publicistiky

Začátkem 60. let začal Jiří Ruml v rozhlase budovat redakci publicistiky a pod jeho vedením vzniká pořad Lidé, život, doba. Jeho autoři se rozhodli prostřednictvím rozhlasových reportáží ukazovat život lidí v Československu takový, jaký opravdu je.

Vilém Hejl byl velkým talentem. To nejlepší už ale nestihl napsat

• Upravit
• Smazat

Když 23. ledna 1989 v Mnichově nečekaně zemřel český spisovatel Vilém Hejl, zpráva o jeho úmrtí zapadla v záplavě informací z „domova“. Praha žila událostmi Palachova týdne, plného brutality komunisty ovládaných bezpečnostních složek.

Vedoucí představitelé vládní strany na všech úrovních, a ani posluchači, nebyli na kritické názory zvyklí. Hlavní správě tiskového dohledu se mnohé reportáže nelíbily a s tím byly spojené i častější konflikty mezi vedením rozhlasu. Jiří Ruml po několika letech na svém místě skončil. Ve svojí rozhlasové práci ale pokračoval na severu Čech.

Nebyla to jen rozhlasová žurnalistika, ve druhé polovině 60. let působil v novém časopise Reportér jako zástupce šéfredaktora. Rozvoj novinářské profese i relativně klidný život Jiřího Rumla ukončila invaze armád našich vlastních spojenců. V oněch srpnových dnech se aktivně podílel na vysílání Československého rozhlasu. Sovětskou okupaci odsoudil a v rozhlase ani v jiné redakci už pro něj nebylo místo.

Z šéfredaktora poslancem

Manuální práce, ilegální psaní, dohled Státní bezpečnosti a čas od času pobyt v kriminále – tak vypadaly další roky v jeho životě. Musel tedy odejít z oboru a vzít práci jeřábníka. Bez psaní se ale neobešel a přispíval do samizdatového tisku. Podepsal také Chartu 77 a několik let byl jejím mluvčím.

Stanice Hvězda – hvězda normalizačního nebe

• Upravit
• Smazat

Husákovská normalizace ve zvukové podobě. Tak se dá nazvat pětapadesát dochovaných hodin záznamu vysílání stanice Hvězda. V roce 1970 nahradila stanici Československo, která si z pohledu normalizátorů „zadala“ během pražského jara a srpna 68. Vysílání stanice Hvězda jako by vypadlo z usnesení Ústředního výboru KSČ.

Na začátku roku 1987 přišel nápad na obnovení Lidových novin. Práce se chopili Jiří Ruml a Rudolf Zeman a noviny začaly znovu vycházet jednou měsíčně. Autoři v čele s Rumlem se pokusili jejich vydávání zlegalizovat, Lidovky ale zůstaly nepovolené a za každé jejich číslo dostal šéfredaktor Ruml pokutu.

Zájem o nové Lidové noviny byl obrovský. Úspěch listu ale neušel Státní bezpečnosti a jeho představitele ještě na podzim roku 1989 uvěznila. Změna se už zastavit nedala a Lidovky v prosinci 1989 vyšly v nákladu půl milionu výtisků. A jejich šéfredaktor Jiří Ruml se v létě 1990 stal na dva roky poslancem. Politická kariéra ho ale nezajímala a z veřejného života se stáhnul. Zemřel 20. února 2004.