Jan Vávra: Rafajovy otočky a otázka, kdo náš stát řídí
Pozornost veřejnosti i opozičních politiků se v kauze tendru na vybírání mýta zatím soustředila spíše na Jaroslava Faltýnka.
Jeho schůzky s ředitelem jedné zainteresované firmy a následně s předsedou Úřadu na ochranu hospodářské soutěže a neschopnost vše věrohodně vysvětlit jsou bezesporu zajímavé, protože se jedná o prvního místopředsedu původně protikorupčního hnutí, které dnes vládne.
Jiří Leschtina: Prezident vzal Rafaje pod ochranu
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj, podezřelý z manipulace s desetimiliardovým tendrem na výběr mýta, půjde své kroky vysvětlovat na vládu.
Kdo by ovšem měl rovněž hodně vysvětlovat, je sám předseda Úřadu na ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj. Tento bývalý poslanec za sociální demokracii totiž v případu tendru na výběr mýta předvedl pozoruhodný myšlenkový vývoj.
Nejdřív – na podzim roku 2017 – jeho úřad předběžným opatřením zakázal ministerstvu dopravy podepsat smlouvu s vítězem soutěže na nového dodavatele a v květnu 2018 celý tendr zrušil.
V té době jednal v zájmu dosavadního poskytovatele výběru mýta – společnosti Kapsch - a podle toho, co víme z příkazu k domovní prohlídce, podle instrukcí Jaroslava Faltýnka. Ovšem o tři měsíce později otočil a původní tendr vrátil do hry. V září 2018 pak jeho úřad potvrdil platnost tendru, v němž vyhrálo konsorcium firem CzechToll/SkyToll, které patří miliardáři Petru Kellnerovi.
Bývalí politici a odměna za služby
Faltýnkovo vysvětlení v kauze Kapsch je opravdu bizarní, tvrdí Ferjenčík (Piráti)
Parlamentní opoziční strany chtějí, aby se debata o roli 1. místopředsedy hnutí ANO a předsedy klubu Jaroslava Faltýnka vrátila na půdu Sněmovny. Podle poslance České pirátské strany Mikuláše Ferjenčíka jim totiž stále chybí odpovědi na důležité otázky.
Rafaj svůj náhlý obrat učinil po schůzce s prezidentem, která se uskutečnila 10. června 2018 na zámku v Lánech. Předtím se ho ke změně názorů neúspěšně pokoušeli přimět premiér Babiš a ministr dopravy Ťok. Na to Ťok požádal o schůzku s prezidentem Zemanem, na které podle novinářských zdrojů řešili právě tendr na mýto.
Následně se Ťok se Zemanem potkali 10. června na zámku v Lánech v rámci porady prezidentova expertního týmu. Podle vyjádření mluvčího prezidenta se diskuse točila také kolem mýta. Na to už navazovala ona schůzka Zemana s Rafajem, po které Rafaj tak zázračně obrátil ve prospěch firmy Kellnera.
Připomeňme, že Zeman Kellnerovi významně pomáhal s jeho byznysem v Číně. Kellner je také pravidelným účastníkem Zemanových cest do Číny a Ruska.
Ondřej Konrád: Mandát mít, nebo si vzít
„Chtěl jsem najít řešení nejlepší pro stát. A měl jsem k tomu jako člen dopravní koaliční rady mandát,“ říkal ještě v pátek minulého týdne předseda poslaneckého klubu hnutí ANO.
Kauza mýta tak dokládá nejen Faltýnkovo podezřelé chování, ale vrhá velmi špatné světlo na způsob, jak se u nás politika provozuje. Už první výběrové řízení, ze kterého vzešel Kapsch, bylo krajně podezřelé, ale podivná rozhodnutí státních úřadů pokračují.
Názorová pružnost pana Rafaje rovněž ukazuje, jaký vliv má na nezávislé fungování státních institucí domácí praxe dosazovat do jejich čela bývalé politiky jako odměnu za dřívější služby.
Při výběru mýta jde o nemalé peníze, ale tím spíš by se politici – pokud nechtějí myšlenky parlamentní demokracie zcela zdiskreditovat – měli vyvarovat zásahů do rozhodování institucí, které mají být nezávislé.
Rafajovy otočky vyvolávají otázku, kdo náš stát vlastně řídí? Jsou to zvolení politici a nezávislé státní instituce nebo velké firmy, které prostřednictvím svých politiků dokáží prosadit rozhodnutí, které prospívá jejich byznysu?
Jde samozřejmě o problém, se kterým se potýkají i nejvyspělejší liberální demokracie, ovšem zde se vyjevuje v příliš krystalicky čisté podobě.
Až se budeme zase divit, proč lidé nevěří politikům, proč odmítají liberální demokracii a dávají přednost samozvaným spasitelům, tohle může být jeden z docela dobrých důvodů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.