Jan Vávra: Nepřipomíná vám to něco?
O výsledcích čerstvého průzkumu agentury STEM, která už od začátku 90. let zkoumá pohled Čechů na fungování polistopadového režimu, byla již na vlnách Českého rozhlasu Plus řeč. Podle posledních dat si 48 procent lidí myslí, že současný demokratický režim je lepší, než byl ten komunistický, necelá třetina lidí hodnotí režimy přesně opačně a každý pátý Čech považuje současný a minulý režim za „asi tak stejný“.
Jinými slovy je tu docela dost lidí, kteří si myslí, že líp bylo spíš za komunistů.
Čtěte také
Ačkoli se nevyplácí podceňovat iracionální nálady veřejnosti, základ zklamání ze současného systému lze hledat v ekonomické situaci nižších a středních vrstev, jejichž příslušníci mají pocit, že vláda není schopná – nebo nechce řešit – jejich existenční problémy. Můžeme vést politologické úvahy o tom, že občané jsou sami odpovědni za svůj život a že je jen jejich chybou, pokud měli přehnaná očekávání.
Ovšem neměli bychom zapomínat, že to byli sami politici, kdo po sametové revoluci demokracii spojovali především s prosperitou a slibovali, jak se dostaneme na úroveň západoevropských zemí. Až později naši konzervativci vytáhli pravicovou mantru o tom, že každý je sám odpovědný za svůj osud bez ohledu na to, jaké měl výchozí podmínky.
Situace před 2. světovou válkou
Podle ekonomů jsou hlavní problémy nedobré situace nižších příjmových vrstev a lidí žijících v regionech na periferii republiky jasné. Je to vysoké zdanění nižších příjmových skupin, nedostupné bydlení a drahé energie.
Čtěte také
Nezdá se ale, že by vláda tuto situaci reflektovala. Nyní se dokonce rozhodla v rámci hledání dalších příjmů do státního rozpočtu zdanit ještě více malé podnikatele tím, že zvýší paušální daň v prvním pásmu, zatímco pro více vydělávající podnikatele se nic nezmění. Důsledkem bude další rozevírání nůžek a růst pocitů nespravedlnosti.
Vlastníci elektráren a energetické infrastruktury – jako Daniel Křetínský, Pavel Tykač nebo Patrik Tkáč – zázračně bohatnou, většina společnosti právě kvůli cenám energií relativně chudne nebo aspoň stagnuje. Ovšem právě vzrůstající nerovnost mezi nejbohatšími elitami a většinou populace je tím, co nejvíce podkopává důvěru v demokratický systém.
Čtěte také
To platí všude na světě. A rostoucí nedůvěra ve stávající systém vede k rostoucí přitažlivosti antisystémových stran. Spolu s ní vzrůstá i poptávka po silných autoritativních vůdcích, které – jak u nás, tak i jinde na světě – využívají populisté a levicoví i pravicoví extrémisté.
O přitažlivosti antisystémových uskupení svědčí i to, že se do tohoto houfu přidávají i politici tradičních pravicových stran, jak ukázala třeba účast Alexandra Vondry a Jana Zahradila z ODS na konzervativním kempu, který pořádala Společnost pro obranu svobody projevu.
Dějiny se sice neopakují, ale přesto se nelze ubránit dojmu, že současná nedůvěra v demokracii a podpora antisystémových stran až příliš připomíná situaci před 2. světovou válkou.
Tehdy společnost také ovládla frustrace z velké hospodářské krize, demokratický systém byl pokládán za zkorumpovaný, nacionální nálady vyvolávaly nesnášenlivost a lidé volili antisystémové a nacionální strany – ať české nebo německé – včetně komunistů. Jak to dopadlo, víme. V současné době tedy nejde jen o to, kdo vyhraje příští volby. Hraje se i o záchranu systému liberální demokracie.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
