Jan Vávra: Jak je rozdělena česká společnost?
Podle nejnovějšího volebního průzkumu agentury Median hnutí ANO sice rekordně posiluje, ale v zásadě si vládní pětikoalice drží od voleb víceméně stejné preference. Důvod, proč podpora vlády přes zmatené nápady, jak řešit propad státních financí, amatérskou komunikaci a zhoršování ekonomické situace nepolevuje, vysvětlují politologové tím, že v zemi neexistuje demokratická opozice.
Pro voliče, kteří souhlasí s prozápadní orientací země, představují vládní strany záruku demokratického vývoje. Tito voliči pokládají současnou opozici za nedemokratickou. ANO je projekt autoritářského oligarchy, který chce o všem rozhodovat sám, SPD zaujímá pro tyto voliče nepřijatelně extrémistické a nacionální postoje.
Čtěte také
Výsledkem je, že ani zdražování potravin, snížení valorizace důchodů, opožděné zasílání sociálních dávek, které dostalo řadu rodin do existenčních potíží nebo nápady na zvýšení DPH nemají na pozici vlády vliv. Může to být dáno i tím, že lidé, na které tato vládní opatření nejvíc dopadají, ani jednu z vládních koalic nevolili, nebo nevolili vůbec.
Vypadá to tedy, že česká společnost je rozdělena mezi podporovatele demokratického a prozápadního směřování země a ty, pro které je současná vláda asociální a je vazalsky podřízená Bruselu a USA. Pro ty první je důležitá svoboda, druzí zase chtějí, aby se o ně stát postaral a uvítali by tedy pevnou vládu silného vůdce.
Čtěte také
Často se má za to, že by tuto situaci pomohla vyřešit resuscitace nějaké autenticky levicové strany, například sociální demokracie, která by mohla podchytit aspoň některé umírněnější voliče z antisystémového tábora.
Ačkoli spor o povahu liberální demokracie nebo roli státu hraje důležitou roli, je otázkou, zda je takový pohled jediný správný. V dnešní době vyzdvihující příběhy má většina z nás tendenci vidět dění ve společnosti jako boj dobra se zlem.
Hlubší příčiny konfliktu
Příčiny konfliktu, který se neodehrává jen u nás, mohou být ale hlubší a souvisí s rychle postupujícími změnami ve světě. Příklady z jiných západních i sousedních zemí ukazují, že současné politické krize nelze idealisticky chápat jen jako konflikt mezi příznivci a odpůrci liberální demokracie.
Čtěte také
Jak upozorňuje filozof Václav Bělohradský, mnohem spíše jde o konflikt mezi těmi, kdo navrhují jako řešení současných krizí krok zpět ke svrchovanosti národních států a paleo-industriálnímu věku ekonomické suverenity a těmi, kdo navrhují krok vpřed k zajištění regulace globálních ekonomických a politických oligarchií přenesením svrchovanosti na expertní a nadnárodní instituce.
Tento konflikt byl v našich podmínkách překryt provinčním pojetím politiky, která si nové problémy nepřipouštěla, byla v zajetí tradičních ideologií a vzývala národní suverenitu, což se ale v době války na Ukrajině, globální energetické krize a postupujících klimatických změn stává neudržitelné.
Skryté náznaky dělení mezi zastánce kroku zpět a kroku vpřed jsou vidět i napříč vládou nebo mezi vládou a opozicí. Některé vládní strany si v určitých oblastech rozumí s ANO, což je vidět v komunální politice, v hlasování o superhrubé mzdě nebo nyní ve společném boji proti státním zástupcům. Do budoucna se může rozložení sil vyvinout různě.
Zvlášť pro zastánce demokracie je důležité pochopit podstatu současných konfliktů. Chápat je černobíle jen jako boj o demokracii by mohlo vést až k drtivému vítězství populistů.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
