Knižní čtvrtky, fronty, výměny a koalice kupujících. Jaký byl knižní trh v dobách nedávno minulých?
Tak trochu čtenáře podvést. To pronesl prezident a spisovatel Antonín Zápotocký na besedě se čtenáři 13. června 1956. Konkrétně tím měl na mysli, že zakomponuje-li do románu o historii dělnického hnutí milostnou zápletku, lidé – a zejména mladí – ideologickou knihu přečtou jedním dechem.
Inu, v 50. letech, kdy na pultech knihkupectví příliš kvalitních titulů nebylo, mohla mít tato strategie i jistý úspěch…
Schematické rozdělení
Vydávání knih v době komunismu se dá, snad trochu schematicky, rozdělit následovně:
Čtěte také
Padesátá léta lze označit za pustinu, byť nikoliv absolutní. Například první vydání Škvoreckého Zbabělců se objevuje v roce 1958. Na konci tohoto desetiletí vycházela totiž už řada zajímavých knih. Šlo o jakýsi prolog k následujícímu liberálnímu období.
Šedesátá léta, kdy byla vydávána kvalitní literatura v množství a rozsahu vzhledem k předchozímu i následujícímu období nevídaném.
Sedmdesátá a osmdesátá léta, léta normalizační, pak představovala jakýsi kompromis mezi oběma těmito stavy. Například původní beletrie a humanitní odborná literatura, až na opravdu čestné výjimky, zdaleka nedosahovaly úrovně let předešlých.
Koalice kupujících
Literárním fenoménem tohoto období byly dlouhé čtvrteční fronty. Pro později narozené: ve čtvrtek, zpravidla od 16, ale jednu dobu i ráno, se začínaly prodávat knižní novinky příslušného týdne.
Čtěte také
Ve frontě se tak scházeli milovníci kvalitní překladové beletrie (ti museli být na špici, protože často byl v tom kterém obchodě k dispozici třeba jen jediný kus), odborné literatury (té pozoruhodné vycházelo tehdy opravdu málo), detektivek, ale třeba také kuchařek.
Byly uzavírány nejrůznější koalice, protože každý si mohl koupit pouze jediný výtisk od každého titulu – a tak se často kupovalo vše „nedostatkové“ a následně měnilo...
Poslechněte si celý Archiv Plus. Kromě citované besedy mládežníků s Antonínem Zápotockým v roli bodrého spisovatele uslyšíte i ukázky z dětských besed se spisovatelkami Marií Majerovou a Marií Pujmanovou, propagandisticky vyfutrované příspěvky o březnu – měsíci knihy, knihovnách v době socialismu a ideologickém vlivu února 1948 na normalizační literaturu. Z toho serióznějšího pak navíc zasvěcené příspěvky o překládání a literatuře faktu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.

