Jan Fingerland: Z Íránu bude Bidena ještě bolet hlava
Joe Biden se bude snažit soustředit na velké úkoly doma, hlavně koronavirus a ekonomiku. Některé zahraničněpolitické otázky se mu ale možná vnutí i proti jeho vůli. Jednou z nich bude pravděpodobně íránský jaderný program.
Právě Írán totiž dělá vše pro to, aby ze sebe udělal prvořadé téma americké zahraniční politiky. Připomíná se velmi nepřehlédnutelně, zejména stupňovaným porušováním limitů, které stanoví mezinárodní dohoda o omezení tamního jaderného programu.
Dohodu v roce 2015 za Spojené státy podepsal Barack Obama a o tři roky později americký podpis odvolal Donald Trump s tím, že jde o dohodu špatnou. A navrch zavedl nové sankce proti Íránu.
Čtěte také
Teherán dohodu označoval za pro sebe velmi nevýhodnou, ale od Trumpova kroku zpátky se íránská vláda snaží k této nevýhodné smlouvě vrátit. Čímž tak trochu dávají za pravdu jejím kritikům, kteří tvrdili, že Írán jí hodně získává a málo ztrácí.
Současně se jednalo o dohodu, kterou Obamova administrativa považovala za svůj nejvýznamnější zahraničněpolitický úspěch, a tak se od Bidena, Obamova viceprezidenta a nyní vrchního revidenta trumpismu očekává, že se vrátí před rok 2016. A právě tuto atmosféru se snaží Íránci využít, i když se zdá, že možná příliš tlačí na pilu.
Především se ale proti návratu k původní dohodě staví nesouhlasně arabské státy Perského zálivu a Izrael, země, které od počátku tvrdily, že dohoda Íránu umožní dále pracovat na jaderném vojenském výzkumu, zbaví ho sankcí a současně mu umožní další regionální expanzi a vývoj raketového programu, na který se „Obamova“ dohoda nevztahuje.
Neradostné varianty
Biden tedy stojí před různými variantami – návratem k původní dohodě, což by znamenalo znovu hodit přes palubu americké spojence v regionu – Obamův zahraničněpolitický triumf byl v řadě ohledů velkým gólem do vlastní brány. Nebo nechat věc být, včetně platnosti dodatečných sankcí, což by znamenalo pokračovat v Trumpově linii – a to by mu doma neprošlo. Anebo žádat přezkoumání a případně úpravy původní dohody, proti čemuž se ovšem bude stavět Írán, z prestižních i zcela konkrétních pragmatických důvodů.
Čtěte také
V oblasti vztahů s Íránem se za poslední roky hodně stalo, včetně atentátů na přední íránské činitele, generála Kásema Solejmáního a šéfa jaderného výzkumu Mohsena Fachrízádeha. Také se zhoršoval stav íránské ekonomiky a domácí tlak na režim, ovšem současně Írán dále expandoval v arabském světě.
Írán i nyní podniká velmi viditelné kroky, aby na sebe upozornil. Porušuje dohodu, která platí i bez amerického podpisu, ovšem podle Teheránu nemá dohoda bez účasti USA a s americkými sankcemi žádný smysl. Proto začali Íránci produkovat nové zásoby obohaceného uranu, i podle nového amerického ministra zahraničí Teherán od získání dostatečného množství materiálu pro jadernou nálož dělí jen týdny.
Zároveň uvedli do provozu nové odstředivky, íránská opozice též tvrdí, že odhalila nové tajné pracoviště nedaleko Teheránu. Írán rovněž zadržel pod průhlednou záminkou jihokorejskou loď. A jeho úřady zatkly a ze špionáže obvinily několik cizinců, včetně těch s americkým pasem. Akcelerovaly popravy, včetně poprav politických odpůrců unesených ze zahraničí do Íránu.
Provizorní polodohoda?
Jedním z důvodů tohoto podnikání je situace v samotném Íránu. Jaderná dohoda byla výsledkem snah skupiny kolem prezidenta Hasana Rúháního, který ji musel prosadit proti konzervativnějším silám. Dokud ale trvají americké sankce a do země přitéká omezené množství peněz za prodanou ropu, zhoršuje se jeho postavení vůči konzervativcům, i vůči nespokojené veřejnosti.
Čtěte také
Letos se přitom konají íránské prezidentské volby a Rúháního okruh se snaží pomocí provokací vytvořit dojem, že i pro Ameriku by bylo výhodnější mu vyhovět a sankce co nejrychleji odbourat – jinak prý podpoří někoho mnohem horšího, než je Rúhání.
Zároveň je tu ale pořád halasný arabský a izraelský nesouhlas s tím, aby se Američané vraceli k dohodě, která podle nich prokázala za poslední léta svou děravost, Trump netrump.
Zmínili jsme různé cesty, kterými se Biden může vypravit. Čtvrtou variantou je, že se vlk alespoň dočasně nažere a koza zůstane celá, tedy že USA s Íránem budou jednat o nějaké provizorní polodohodě, která umožní oběma stranám udělat ústupky a současně si udržet tvář.
Zatím to podle výroků amerických představitelů vypadá, že mají mnohem hůře definované cíle, že budou mnohem méně pevní, než jejich íránští partneři.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
