Jan Fingerland: V Americe (už zase) bijou černochy
Když bývali sovětští představitelé upozorňováni na porušování lidských práv, namítali prý, že „v Americe zase bijou černochy“.
A i když šlo o argument nejapný, měli vlastně i trochu pravdu. Otázka mezirasových vztahů tak zůstala v arzenálu Moskvy až dodneška.
Čtěte také
Problém nerovného postavení černých Američanů a příležitostné brutality americké policie je reálný. Současně se ale opakovaně objevuje podezření, že do této rány sype sůl Rusko prostřednictvím různých kanálů. Je to vlastně stará tradice. Už v roce 1928 sovětští komunisté došli k závěru, že američtí černoši mají největší revoluční potenciál, a začali podporovat některé jejich politické proudy.
Současně se ukázalo, že jde o vážnou slabinu americké demokracie, kterou je možné využívat a dále rozněcovat. Ještě v 80. letech se například v souvislosti s olympiádou v Los Angeles objevily falešné letáky útočící jménem některých amerických organizací na černé sportovce. Výhodnost tohoto postupu přežila i sovětský systém a ve věku internetu získala nové kouzlo.
Rozděl a polarizuj
Čtěte také
Nedávná smrt zatýkaného George Floyda připomíná jiný případ z léta 2016, kdy policista zastřelil Afroameričana Philando Castila – tehdy to také vyvolalo velké vášně a protesty. Samotným organizátorům protestních shromáždění ale začaly být některé okolnosti průběhu jejich vlastních akcí podezřelé, zejména úloha skupiny, která si říkala Blacktivist. Teprve více než půl roku poté se ukázalo, že žádná taková americká organizace neexistuje, ale jde o skupinu trollů z ruského Petrohradu.
O pár měsíců později se v roce 2016 konaly americké prezidentské volby, doprovázené značným napětím, negativními emocemi a rozdělením americké společnosti. A také podezřením, že do kampaně nějak zasahovali ruští trollové a hackeři. Ukázalo se, že na Facebooku a dalších sociálních sítích vystupovalo množství neexistujících osob, které se obvykle vyjadřovaly k citlivým tématům americké veřejné debaty, jako jsou práva gayů nebo držení zbraní.
Podle výzkumu Oxfordské univerzity z roku 2018 se asi polovina předvolebních facebookových postů, které pocházely z petrohradské Agentury pro výzkum internetu, nějak dotýkala rasové otázky. Autoři výzkumu tvrdí, že záměrem bylo polarizovat americkou veřejnost, posílit extremismus a využít existující problémy. Spekuluje se o míře propojení hnutí Black Lives Matter s lidmi nastrčenými z Ruska.
Čtěte také
Televize NBC nedávno oznámila, že získala dokumenty, podle kterých Rusové předloni debatovali o využití rasového napětí v USA a radikalizaci občanů černé pleti. Mělo jít o lidi z okruhu Jevgenije Prigožina – muže blízkého Kremlu, spojovaného se zasahováním do americké prezidentské kampaně, se zmíněnou Agenturou pro výzkum internetu, vlastně trollí farmou, a také takzvanou Wagnerovou armádou, žoldnéřskou skupinou, která je zapojena do bojů i mimo ruské území.
NBC dokumenty získala prostřednictvím londýnského Dossier Center, které financuje Michail Chodorkovskij, a považuje je za pravé. Některé ze zmíněných debat se dotýkaly i velmi divokých plánů, jako je výcvik Afroameričanů z kriminálního nebo politicky radikálního prostředí v táborech v Africe pro účely odboje v jižních státech USA – to by údajně oslabilo americkou územní soudržnost i ekonomický a vojenský potenciál země.
NBC konstatuje, že nic nenasvědčuje tomu, že by takový plán skutečně někdo naplnil. Znalec prostředí ruského politického zákulisí Andrej Soldatov NBC potvrdil, že podobné nadhazování někdy i fantastických návrhů patří k pracovním metodám lidí kolem Prigožina, jen část z těchto plánů pak Kreml odsouhlasí.
Ironie současné situace
Čtěte také
V americkém prostředí se o ruských trollech ví, koneckonců na ně upozornila už před lety ruská Novaja gazeta, ale jak třeba uvádí bývalý specialista FBI Frank Figliuzzi, zaznamenáváme nyní rostoucí efektivitu jejich činnosti.
V souvislosti se současnými nepokoji po smrti George Floyda otázka ruského vměšování pomocí trollů a šíření dezinformací vystoupila na povrch znovu. Objevují se nejasnosti ohledně úlohy některých krajně pravicových skupin, které rozdmychávají násilí, stejně jako si i zcela seriózní hnutí proti rasismu kladou otázku, do jaké míry je snadné jejich činnost „unést“ a použít pro cizí účely.
S ničím z toho nemusí mít nic společného samotný Donald Trump. V celé tragické situaci je ale určitá ironie. Je možné, že mu ruští trollové před čtyřmi lety pomohli do Bílého domu. Ještě před pár měsíci mířil díky dobré ekonomické situaci ke znovuzvolení, ale to mu pravděpodobně zhatí obrovský nárůst nezaměstnanosti kvůli koronavirové epidemii, a možná i zloba části černých voličů.
Poslední naději mu poskytly právě násilnosti některých radikálních demonstrantů, a také obyčejných zlodějů a výtržníků. Ty by teoreticky mohly zmobilizovat skomírající podporu od chudého bílého voličstva. Ruští trollové by mu pak možná opět zcela neúmyslně podruhé pomohli k vítězství.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
