Lucie Priknerová: Trump rozdmýchává nepokoje a testuje trpělivost amerických voličů

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Prezident USA Donald Trump prochází kolem policistů ve Washingtonu

Po smrtelném zásahu policisty vůči Afroameričanovi Georgi Floydovi v Minneapolisu zmítají městy napříč Spojenými státy pouliční nepokoje, v některých byl nařízen zákaz nočního vycházení.

Americký prezident Donald Trump dokonce musel před demonstranty na chvíli utéct do bunkru Bílého domu. Jeho postoj k nevoli davů a způsob zajištění veřejného pořádku je přinejmenším kontroverzní.

Je otázkou, jak se vykrystalizovala Trumpova taktika a jak ho politicky ovlivní. Prezident po tragédii vyjádřil soustrast Floydově rodině a afroamerické komunitě. Události ale rychle nabraly obrátky a nepokoje se rozšířily do mnoha měst. Prezident se definitivně rozhodl, že nebude sjednocovat a uklidňovat, ale naopak se jednoznačně stane tváří represí.

Na státní úrovni byly na některých místech povolány Národní gardy, které jinak slouží např. na odstraňování přírodních katastrof. Prezident urgoval guvernéry, aby na případné nepokoje odpověděli silou. Pak se uchýlil k poněkud extrémnímu kroku, když na základě zákona o vzpouře dokonce ve Washingtonu zmobilizoval armádu, aby byla připravena zasáhnout proti americkému lidu.

Trump se při formování vlastního nekompromisního postoje opírá o několik klíčových bodů. Nepokoje prohlásil za „akt terorismu“. Snaží se rámovat strůjce demonstrací tak, aby získal politické body od svých podporovatelů. Demonstranty označuje – a to z velké části mylně – za vandaly a anarchisty a záměrně opomíjí fakt, že spousta protestujících klidně vyjadřuje podporu afroamerické komunitě.

Stmelovat společnost

Prezident si připravil i několik mediálních lahůdek. Ať už jde o výhružky zlými psy a zásahy silou nebo o prohlášení, že chce antifašistické hnutí Antifa přidat na seznam teroristických organizací, ačkoliv o tom sám rozhodnout nemůže. Trump se snaží politické protesty delegitimizovat a odpor k násilí vůči Afroameričanům rámovat jako boj radikálních antisystémových sil.

Trump se dle svých slov snaží být představitelem „práva a pořádku“. Na pomoc si vzal také těžký kalibr katolické symboliky. Ministr spravedlnosti William Barr ve Washingtonu nařídil zásah proti demonstrantům, kteří Trumpovi stáli v cestě do katolického kostela poničeného během protestů.

Vše dokreslila už jen propagační fotka prezidenta s biblí. Je zřejmé, že Trump cílí na bílé konzervativní voliče, kterým vzrůstající násilí vadí. To, co k bouřím vedlo, už pro ně nemusí být podstatné, pokud jim Trump mediálně prodá svoji verzi.

Zdá se ale, že prezident hodně přecenil, co snese americká společnost. Podle průzkumu YouGov nesouhlasí 49 procent lidí s tím, jak zvládnul krizi v Minneapolisu, naopak 32 procent s jeho jednáním souhlasí. Proti prezidentovu výhružnému a nepřiměřenému jednání se bouří už i představitelé Pentagonu.

V Kongresu ale zatím panuje roztříštěnost. Demokraté chtěli odsoudit přímo Trumpův postoj, republikáni v čele se senátorem Mitchem McConnellem ovšem návrh rezoluce zablokovali. Poté si zkoušeli odhlasovat vlastní rezoluci, která se vyslovuje proti policejnímu násilí na Afroameričanech a násilí při protestech. I to ukazuje, proč se Trump nebojí jít na hranu. I když na ní totiž balancuje, stále nachází podporu na vysokých místech.

Joe Biden se snaží chopit naservírovaného momentu, který mu přímo nahrává na smeč. Slibuje větší dohled nad policií. Připodobnil Trumpovu rétoriku k jižanskému rasismu z 60. let minulého století a zkritizoval ho za podrývání amerických hodnot. Zatím je jeho úspěch spíše vlažný, ale to se může brzy změnit, protože je vidět stále víc. Na svou stranu může přitáhnout i nerozhodnuté voliče, kteří přímo nepodporují afroamerickou komunitu, ale přejí si sociální smír, ke kterému Trump zrovna nepřispívá.

Lucie Priknerová

Není možné podporovat násilí demonstrantů a vandalismus, ale zrovna tak musí příští americký prezident systémově bojovat proti agresi některých policistů a rasismu. Pokud nebude na podzim zvolen kandidát, který je schopen stmelovat společnost, mohou americké demokratické principy nadále korodovat a z glorifikované výstavní skříně vlády lidu, kterou by USA tak rády byly, zbyde jen staré železo.

Autorka je publicistka

Spustit audio

Odebírat podcast

Související