Jan Fingerland: Netanjahu chce milost i moc
Izraelský premiér Netanjahu se možná přiblížil k bodu, na který dlouho čekal. Tedy okamžiku, kdy by se zbavil zátěže, kterou pro něj představuje několik trestněprávních kauz, kvůli kterým je vyšetřován.
Čtěte také
Netanjahuovy kauzy se táhnou od roku 2020 a týkají se několika trestných činů, jako je uplácení nebo přijímání darů za protislužbu. Premiérovi se nejen daří protahovat vyšetřování a soudní projednávání, ale také dokázal vyhrát volby. I díky tomu, že přesvědčil část veřejnosti o své verzi, tedy že je obětí spiknutí justice s levicí a obecně opozicí.
Mezitím také uzavřel koalici se stranami, které by byly za jiných okolností považovány za „nedotknutelné“, politicky přežil vícenásobné selhání státu 7. října 2023, celou válku v Gaze i uzavření příměří, a nyní se mu úspěšně daří oddalovat svolání státní komise, která by jeho podíl na neúspěších vyšetřila.
Změna plánu
Teď se najednou situace mění. Sám premiér požádal prezidenta o milost, a současně k tomu izraelskou hlavu státu vyzval americký prezident Donald Trump. Je to novinka už jen proto, že v minulosti Netanjahu odmítal ukončení stíhání za to, že odejde z politiky.
Čtěte také
Nějakou cestu ven ve veřejném zájmu nedávno naznačoval za opozici i Jair Lapid, čímž nějak znormálněl myšlenku na „oficiální odpuštění premiérovi“. V minulosti to byla opozice, kdo odmítl s podezřelým premiérem spolupracovat, a tím mu dali jedinou možnost – jít do problematické koalice. Trvání na zásadách přišlo Izrael draho.
Premiér nyní změnil svou strategii a poslal prezidentu Herzogovi dlouhý dopis, v němž o milost žádá, s tím, že soudní pře zatěžují izraelskou společnost a že komplikují výkon moci. Odvolává se i na to, že vyšetřující soudkyně má už v roce 2028 odejít do důchodu, a proto proces nerozumně urychluje, například ho příliš často předvolává k výpovědím.
Kolem celé věci vzniká řada otázek. Sami Izraelci, včetně těch, kteří byli vždy proti Netanjahuovi, se ptají, zda vůbec může prezident udělit takovou milost, a pokud ano, zda se tak má stát, případně za jakých podmínek. A také, zda je vhodné, aby do těchto věcí mluvil představitel jiného státu, v tomto případě důležitý spojenec ve Washingtonu.
Pro a proti
Podle právních expertů prezident skutečně může udělit milost, ale předpokládalo by to uznání viny ze strany dotyčného – a to Netanjahu v žádném případě neplánuje. Navíc se zatím jen jedinkrát stalo, že by byla udělena milost někomu, jehož kauza neprošla soudním procesem až k rozsudku.
Čtěte také
Někteří komentátoři spekulují o tom, zda není v nějakém smyslu pravda, že Netanjahuovy kauzy nezatěžují stát příliš – jakkoli nezpochybňují jeho možnou vinu. Jenže premiérovi se podařilo udělat z izraelské politické stability rukojmí vlastního politického osudu. To udělal už v minulosti, když například uzavřel tu koalici, s níž vládne, a drží se se svými koaličními partnery pod krkem.
Podle jedněch by bylo prohřeškem proti principům právního státu Netanjahua obvinění zbavit. Soud má prý doběhnout do konce. Proto se symbolem odporu k tomuto řešení stala hromada banánů – Izrael jako banánová republika.
Podle jiných je milost v zájmu zachování právního státu i společenské stability. Premiér jinak hrozí pokračovat v soudní reformě. To znamená další štěpení společnosti. A také – mimo jiné – plánuje proměnu funkce státního žalobce, nyní v rukou jeho mocné odpůrkyně, státní žalobkyně Gali Baharav-Miarové, na tři různé úřady, samozřejmě méně vlivné.
Obracení listu
Současně Netanjahu ve svém dopise naznačuje, že by od těchto kroků ustoupil, pokud by milost dostal, což by se dalo označit za vydírání. A bylo by to v rozporu s názorem třetí skupiny, která tvrdí, že je možné v zájmu kolektivního „obrácení listu“ premiéra výjimečně zprostit jeho kauz, ale výhradně za brzké vypsání voleb a slib odchodu z politiky.
K tomu se ale Netanjahu evidentně nechystá a zdá se, že ze svého případu hodlá opět udělat volební téma. Navíc čelí prezidentovi, který není moc silný.
Izraelská situace je v řadě ohledů výjimečná, ale jinak může někomu být povědomá. Politik vyhraje volby, a to navzdory svým nedořešeným kauzám nebo podezření ze střetu zájmů. Má ale silný mandát a chce tedy logicky vykonávat moc.
Kauzy se táhnou léta, jenže o to větší může mít tento politik motivaci vládnout a podržet si vliv. A to i za tu cenu, že uzavře koalici s problematickými stranami. Opozice má pak dilema – má s ním vládnout, ochránit jeho zájmy, ale také vyšachovat problematické strany? Nebo riskovat škody, které problematická koalice natropí?
A kdo za to může – voliči, rozštěpení společnosti, nedokonalý volební systém, špatná politická kultura, slabost opozice, a nebo konkrétní politici, kterých se to bezprostředně týká?
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
