Proizraelský Trump vystřízlivěl, Netanjahu může vsadit na vizi anexe Západního břehu, míní Tureček
Palestinské hnutí Hamás je podle světových médií rozpolcené v názoru na mírový plán Donalda Trumpa. Vojenské křídlo v Gaze s ním údajně nesouhlasí, naopak politické vedení v Kataru je mu nakloněno, bude ale požadovat změny. „Bude záležet na tlaku klíčových arabských a některých dalších muslimských zemí, které jsou do procesu zapojené, protože i u nich se začínají objevovat výhrady,“ přibližuje blízkovýchodní expert Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha.
Po schůzce s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem totiž americký prezident do plánu, který předtím projednal s představiteli muslimských zemí, prosadil některé podstatné změny ve prospěch Izraele.
A nyní podle Turečka mohou zaznít návrhy i z druhé strany: „Myslím, že to bude proces. Byť teď Američané říkají: ‚Tady máte americko-izraelský plán. Berte, nebo neberte.‘“
Čtěte také
„Netanjahu také něco jiného říkal ve Washingtonu, když kývl na ten plán, a něco jiného pak říkal hebrejsky svým voličům. V tom plánu se třeba mluví o tom, že by měl nastartovat věrohodná jednání, která povedou ke vzniku palestinského státu. Netanjahu ale říká, že palestinský stát nebude,“ uvádí vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě s tím, že sporných bodů se objevuje celá řada.
Výhrady k plánu nezaznívají jen od Hamásu, který podle něj má být odzbrojen a nemá se podílet na další správě Gazy, ale i od Palestinců z jiných frakcí, které s Izraelem dávno uzavřely mír a po 30 let marně slibují vznik samostatného státu.
Anexe Západního břehu
Izrael požaduje návrat zbývajících 48 rukojmích, kterých zůstává naživu méně než polovina. Ti mají být vráceni do 72 hodin, teprve poté má Izrael začít plnit své závazky.
Klíčovým problémem je ale nedůvěra, ostatně Izraelci se před několika týdny pokusili eliminovat vedení Hamásu v Kataru, když projednávalo americký návrh příměří.
Čtěte také
„Nejenže nebyl nikdo z vedení zabit, ale Izraeli se to vrátilo jako bumerang,“ upozorňuje expert s tím, že Katar následně uzavřel s USA bezprecedentní bezpečnostní dohodu a uspořádal summit muslimských států, které útok odsoudily a znovu požadovaly vznik palestinského státu, který nyní veřejně podporuje i dříve spíše vlažná Saúdská Arábie.
Tureček také poukazuje na to, že Trump ještě před půl rokem podporoval vystěhování Palestinců z Gazy a vybudování riviéry. Aktuální plán naopak obsahuje garanci, že se lidé budou moci do Pásma vrátit, i když z něj vycestují, a to nepochybně i v důsledku tlaku arabského světa.
„Trump vystřízlivěl ze své proizraelské rétoriky a kroků, ze kterých se Izrael otevřeně radoval. Když byl loni v listopadu zvolen, sionistická pravice se radovala, že přichází jedinečná příležitost k anexi Západního břehu,“ uvádí.
Připomíná, že před 20 lety se izraelský vůdce Ariel Šaron stáhl z Gazy, což se dnes vykládá jako zásadní izraelský ústupek, ale udělal to prý hlavně proto, aby posílil sevření Západního břehu.
„A historie se může opakovat. ‚Dobře, z Gazy neuděláme židovskou riviéru, ale chceme mít vyhlídky, že to jednou uděláme se Západním břehem.‘ Na to může Netanjahu sázet na domácí politické scéně,“ uzavírá expert.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
