Jan Fingerland: Je Boris Johnson myš, nebo muž?

23. červenec 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Boris Johnson

Příštím vůdcem britských konzervativců a tedy od středy i britským premiérem bude Boris Johnson.

Jak se stalo, že muž proslulý svou nespolehlivostí, nestálostí a neloajalitou stanul na nejvyšším možném postu?

Milan Slezák: Jeremy Hunt nebo Boris Johnson tváří v tvář tvrdému brexitu

Jeremy Hunt nebo Boris Johnson?

Oba muži, které konzervativci propustili do posledního kola hlasování, mají své přednosti.

Nejkratší odpověď by zněla: protože chtěl a projevil největší vůli a občas také nejméně okolků. Jedno z jeho oblíbených latinských hesel je prý otázka „aut homo aut mus“  jsi člověk, nebo myš?

Jsou tu ale i konkrétní okolnosti. Johnsona vynesla nahoru kauza brexit. Johnson nebyl jasným příznivcem odchodu, ale když se potřeboval odlišit od vůdce konzervativců Davida Camerona, a když Cameron vyhlásil své referendum o odchodu Británie z Evropské unie, vybral si Johnson právě tuto cestu.

Po Cameronově rezignaci se Johnson pokusil ho nahradit, ale zradil ho jeho blízký spolupracovník Michael Gove, který ohlásil vlastní kandidaturu, s tím, že Johnson by svou roli nezvládl. Boris Johnson tehdy vlastní nominaci stáhnul a čekal na příležitost.

Obtížné okolky

Během premiérování Theresy Mayové a jejího obtížného vyjednávání s Evropskou unií Boris Johnson  v rozporu s britskou konvencí i dobrými mravy  na svou premiérku útočil v novinách a podrýval její postavení. Když pak Mayová rezignovala, byl okamžitě mezi zájemci o její post.

Jan Jůn: Kam nyní opravdu směřuje Británie?

Boris Johnson

Tak už máme, co jsme chtěli, by mohli nyní říci brexitářští Britové.

Johnson se během předvýběru kandidáta postaral o to, aby předem vyřadil nejtěžšího kandidáta Micheala Gova kličkou, za kterou by ho Mirek Dušín nepochválil. Nechal během probírky kandidátů mezi konzervativními poslanci část svých příznivců hlasovat pro mnohem slabšího Jeremyho Hunta a tím vyřadil Michaela Gova ze závěrečného hlasování všech členů strany – výběr byl už mezi nejúspěšnějšími dvěma. Boris Johnson se tak zbavil Gova a ještě výsledně dostal mnohem slabšího soupeře v Huntovi. I Miloš Zeman by se u něj mohl učit.

Členové strany se pak rozhodovali mezi Johnsonem a Govem – v podstatě identickými uchazeči. Oba jsou bílí muži, bohatí padesátníci, absolventi Oxfordu, s jistou exekutivní zkušeností, ale nikoli excelentní politici. Bylo logické, že si konzervativci vybrali toho výraznějšího a zábavnějšího.

Navíc ti, kdo hlasovali, byli sami Britové určitého ražení. Členové britské Konzervativní strany jsou v průměru výrazně bohatší, vzdělanější, starší a bělejší, než jsou ostatní britští voliči.

I konzervativní aktivisté jsou si vědomi, že předseda konzervativců, a tedy i nadcházející premiér má dva úkoly. Jeden spočívá v jednání s Evropskou unií, druhý ve vnitropolitickém boji. Co se týče unie, není zřejmé, co by mohl jakýkoli premiér vyjednat jiného, než už podepsala Mayová. I tak je Johnson, který se o Brusel otřel při každé příležitosti, ten nejméně vhodný kandidát na hypotetické nové rozhovory.

Zápas v bahně

Jan Jůn: Velkou Británii po brexitu ovládne její bývalá kolonie. A zpečetí to premiér Johnson

Boris Johnson

Je možné tvrdit, že britský ministr zahraničí Jeremy Hunt v úterní jediné naživo vysílané televizní debatě na body přesvědčivě porazil svého odpůrce Borise Johnsona a vede u naprosté většiny britské veřejnosti. V Londýně jej dokonce v premiérském „dostihu“ považuje za nejvhodnějšího kandidáta až o 30 procent více voličů než Johnsona.

Důležitější pro konzervativce bylo, že jejich nový vůdce se bude muset utkat v příštích volbách s radikálním vůdcem labouristů Jeremy Corbynem, a přitom si nenechat ukrást hlasy šéfem brexitové UKIP Party Nigelem Faragem, který by mohl zavinit příští porážku konzervativců.

Příští kampaň bude ze všeho nejvíce připomínat zápas v bahně a do tohoto střetnutí konzervativci chtějí vyslat člověka, který si v populismu a demagogii se svými protějšky nezadá. Příkladný není ani jeho osobní život, už jeho žurnalistická dráha je lemovaná různými lapsy.

Kdosi nazval Borise Johnsona, absolventa Etonu a Oxfordu, Trumpem, který umí latinsky. Vskutku nepřipomíná ani tolik tradičního konzervativce, jako spíše poděsa, který v bláznivé době vystoupal až na vrchol. Je to přesně ten typ člověka, kterého tradiční konzervativci zrovna nemusejí, ale ve chvíli nouze po něm sáhnou – od Disraeliho, přes Churchilla až po Thatcherovou.

Jan Fingerland

Tím netvrdíme, že Johnson bude mít v politice jejich formát. Zatím se ví, že Johnson nikdy neztrácel energii úvahami, zda je něco správné nebo co si o tom kdo myslí. Věří, že je muž, ne myš. A konzervativci nyní doufají, že zachrání Británii, nebo aspoň jejich stranu. 

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio