Milan Slezák: Jeremy Hunt nebo Boris Johnson tváří v tvář tvrdému brexitu
Oba muži, které konzervativci propustili do posledního kola hlasování, mají své přednosti.
Jeremy Hunt je uhlazenější, diplomatičtější a nelže. Boris Johnson má ale daleko větší charisma; dokáže své názory a koneckonců i aféry dobře prodat – a v době, kdy politický styl určují lidé jako Donald Trump nebo Miloš Zeman, nemůže Johnsona nijak vážně poškodit, že často bývá s pravdou na štíru.
Jan Jůn: Většina konzervativců je pro Johnsona, ale rozhodnuto ještě není
Zdálo by se, že výsledky průzkumů voličských preferencí britských konzervativců jsou jednoznačné a ministr zahraničí Jeremy Hunt by měl hodit flintu do žita. Průzkumy totiž stále naznačují, že se mu nedaří snížit náskok předchůdce a bývalého londýnského primátora Borise Johnsona ve vnitrostranickém boji o křeslo vůdce strany a premiéra.
Hunt chtěl odchod Británie z Evropské unie s dohodou, Johnson je poslední dobou (to musíme zdůraznit, protože kdysi měl za to, že Británie má v unii zůstat) pro odchod za každou cenu, tedy i bez dohody.
Je možné, že celá nedůstojná, dlouho se vlekoucí tahanice dopadne právě takhle – že unavená Evropa odmítne další ústupky a Británie bude tentokrát důsledná a opravdu z unie vystoupí, aniž by dosavadní či případnou novou dohodu schválil parlament.
Co je pro obě strany důležité? Aby se zachovala celní unie a volný trh. V opačném případě to silně pocítí čeští vývozci. Aby se ochránila práva unijních občanů v Británii a britských v unii. Aby britská ekonomika co nejdříve překonala pokles, který ji podle drtivé většiny ekonomů po brexitu čeká.
Válečné lodě a brexit
Je tu historický precedens. Po první světové válce se britské hospodářství, uvyklé na válečnou výrobu, zotavovalo jen velmi nesnadno. Ale byla to, jak se dnes s oblibou říká, výzva. A pro britskou ekonomiku se ukázala jako blahodárná. Inovovala. Začala trh zásobovat novým, moderním zbožím s přidanou hodnotou – rádiovými přijímači, auty. A to znovu do země přitáhlo prosperitu – která vydržela až do velké krize.
Jan Jůn: Velkou Británii po brexitu ovládne její bývalá kolonie. A zpečetí to premiér Johnson
Je možné tvrdit, že britský ministr zahraničí Jeremy Hunt v úterní jediné naživo vysílané televizní debatě na body přesvědčivě porazil svého odpůrce Borise Johnsona a vede u naprosté většiny britské veřejnosti. V Londýně jej dokonce v premiérském „dostihu“ považuje za nejvhodnějšího kandidáta až o 30 procent více voličů než Johnsona.
Nepochybuji o tom, že britská ekonomika si takovou inovativní schopnost podržela.
Možná se díky vstřícnému postoji Donalda Trumpa podaří Britům velmi rychle uzavřít dohodu o volném obchodu se Spojenými státy; to by jim pak spojená Evropa mohla závidět; tady nejde o prestiž, ale o ušetřené peníze.
Posílí však brexit Británii politicky a bezpečnostně? O tom se dá s úspěchem pochybovat. Nedávno si jeden z britských představitelů posteskl, že země nemá dostatek válečných lodí, aby své zájmy obhájila ve všech koutech moří. Jaký úpadek oproti 19. století, kdy nad britskými flotilami slunce nezapadlo!
I proto Británie úzké spojence naléhavě potřebuje – navzdory tomu, že na vojenské účely vydává mnohonásobně více než třeba Česká republika. A proto je i pro Británii dobře, že po odchodu z Evropské unie zůstane aspoň v NATO.
Autor je analytik Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
