Milan Slezák: Jeremy Hunt nebo Boris Johnson tváří v tvář tvrdému brexitu

23. červenec 2019

Oba muži, které konzervativci propustili do posledního kola hlasování, mají své přednosti.

Jeremy Hunt je uhlazenější, diplomatičtější a nelže. Boris Johnson má ale daleko větší charisma; dokáže své názory a koneckonců i aféry dobře prodat – a v době, kdy politický styl určují lidé jako Donald Trump nebo Miloš Zeman, nemůže Johnsona nijak vážně poškodit, že často bývá s pravdou na štíru.

Jan Jůn: Většina konzervativců je pro Johnsona, ale rozhodnuto ještě není

Kandidát na šéfa britských konzervativců Boris Johnson

Zdálo by se, že výsledky průzkumů voličských preferencí britských konzervativců jsou jednoznačné a ministr zahraničí Jeremy Hunt by měl hodit flintu do žita. Průzkumy totiž stále naznačují, že se mu nedaří snížit náskok předchůdce a bývalého londýnského primátora Borise Johnsona ve vnitrostranickém boji o křeslo vůdce strany a premiéra.

Hunt chtěl odchod Británie z Evropské unie s dohodou, Johnson je poslední dobou (to musíme zdůraznit, protože kdysi měl za to, že Británie má v unii zůstat) pro odchod za každou cenu, tedy i bez dohody.

Je možné, že celá nedůstojná, dlouho se vlekoucí tahanice dopadne právě takhle – že unavená Evropa odmítne další ústupky a Británie bude tentokrát důsledná a opravdu z unie vystoupí, aniž by dosavadní či případnou novou dohodu schválil parlament.

Co je pro obě strany důležité? Aby se zachovala celní unie a volný trh. V opačném případě to silně pocítí čeští vývozci. Aby se ochránila práva unijních občanů v Británii a britských v unii. Aby britská ekonomika co nejdříve překonala pokles, který ji podle drtivé většiny ekonomů po brexitu čeká.

Válečné lodě a brexit

Je tu historický precedens. Po první světové válce se britské hospodářství, uvyklé na válečnou výrobu, zotavovalo jen velmi nesnadno. Ale byla to, jak se dnes s oblibou říká, výzva. A pro britskou ekonomiku se ukázala jako blahodárná. Inovovala. Začala trh zásobovat novým, moderním zbožím s přidanou hodnotou – rádiovými přijímači, auty. A to znovu do země přitáhlo prosperitu – která vydržela až do velké krize.

Jan Jůn: Velkou Británii po brexitu ovládne její bývalá kolonie. A zpečetí to premiér Johnson

Boris Johnson

Je možné tvrdit, že britský ministr zahraničí Jeremy Hunt v úterní jediné naživo vysílané televizní debatě na body přesvědčivě porazil svého odpůrce Borise Johnsona a vede u naprosté většiny britské veřejnosti. V Londýně jej dokonce v premiérském „dostihu“ považuje za nejvhodnějšího kandidáta až o 30 procent více voličů než Johnsona.

Nepochybuji o tom, že britská ekonomika si takovou inovativní schopnost podržela.

Možná se díky vstřícnému postoji Donalda Trumpa podaří Britům velmi rychle uzavřít dohodu o volném obchodu se Spojenými státy; to by jim pak spojená Evropa mohla závidět; tady nejde o prestiž, ale o ušetřené peníze.

Posílí však brexit Británii politicky a bezpečnostně? O tom se dá s úspěchem pochybovat. Nedávno si jeden z britských představitelů posteskl, že země nemá dostatek válečných lodí, aby své zájmy obhájila ve všech koutech moří. Jaký úpadek oproti 19. století, kdy nad britskými flotilami slunce nezapadlo!

02217487.jpeg

I proto Británie úzké spojence naléhavě potřebuje – navzdory tomu, že na vojenské účely vydává mnohonásobně více než třeba Česká republika. A proto je i pro Británii dobře, že po odchodu z Evropské unie zůstane aspoň v NATO.

Autor je analytik Českého rozhlasu

autor: Milan Slezák
Spustit audio